Dáváte si najevo lásku aneb romantika v dlouholetém soužití

Jsme s mužem 12 let a romantika v našem vztahu zůstala - respektive pozornost. On nikdy nebyl žádný velký romantik
Takže občas básnička na ledničce, hezkej vzkaz u snídaně a tak proběhne...Když mám něco nového na sobě ( na hlavě ) skoro vždy si všimne a pochválí mě, jak mi to sluší. Pusu mi dává na uvítanou, když odchází a mucká se i ,, jen tak,,..
Není to jako před 12 lety, ale řekla bych, že je to vyvážený a příjemný vztah, který nám oboum vyhovuje a je to prostě fajn..
Asi by mi vadilo kdyby ,,běžné ,, pozornosti nebyli..Asi bych pak měla pocit, že to jaksi skončilo...Ale každý je jiný a má jiné potřeby, pocity...
Je pravda, že většina lidí, kteří nás poznají čučí, když řeknu, že jsme spolu tolik let..Hodně se spolu bavíme a smějeme, prostě si rozumíme..
Teď, když to čtu MUSÍM TO ZAŤUKAT .

Reaguji na Bruce78:
to je krásný tohle číst

Reaguji na Bruce78:
Super!
A recept? Jak to,že to tvého manžela stále baví? Možná je to tvoje odezva?

Možná je to i tím,že se nenudí... Jsem trošku divoška, takže si se mnou docela užije ( teď nemyslím sex, ale běžný provoz ). Na druhou stranu jsem tulítko, které potřebuje a vyžaduje pozornost a klid ( dle nálady, která docela lítá ).Umím vylítnout jak čertík a umím bejt týden jako med...A taky je pravda, že ví co se mi líbí, co mi udělá radost atd. ( a naopak to platí pochopitelně stejně ).
Ale těžko říct...Především si opravdu rozumíme a máme si celá léta o čem povídat ( respektive debatovat a to velice živě ). A to si myslím, že je ve vztahu velice důležité, protože když počáteční zamilovanost odezní - to co zbude je to na čem vztah stavíme...A také jsem velice přímej člověk, takže ani v době zamilovanosti jsem si na nic nehrála a nic jsem nepředstírala - naservírovala jsem se mu se všema chybama, které mám a to platí i o dobrých vlastnostech

Ale jinak si myslím, že všeobecný recept neexistuje - snažit se vybrat partnera, který nám vyhovuje...Můj názor je ten, že oba to v tom vztahu musí bavit a musí spolu život prožívat a nežít jen vedle sebe - velkou část vztahu tvoří společné prožitky...Ale to jsou jen a jen mé pocity

To mě pobavilo. To bych ti přála zažít opravdového NEromantika
Jinak to, co píšeš, je hezký. Samozřejmě...

Reaguji na Eviška:

Já jsem vdaná 16 let , manžel je mnou okouzlen stále a hodně , lichotky projevuje neustále i po tak dlouhé době a dělá co mi na očích vidí .
O vztah se musí pečovat jako o květinku , aby nezchřadl.Myslím, že to může fungovat i po 40 letech , když to oba chtějí..

určitě je potřeba pochválit partnera , já se ztotožňuji s tím, že jaký si to kdo udělá , takový to má a platí to ve všem

Víc, než představu muckání od nevidím do nevidím a vzdechů nad mou krásou oceňuji, když sám od sebe něco pro mne udělá, pozve mne na večeři aniž bych měla svátek, koupí mi něco, co chci, aniž bych si o to řekla, jde se mnou někde i když vím, že se mu po noční nechce ,.... a pod.
Recept na spokojenost je nejspíš : ani po letech nerezignovat na sebe ani na vztah a pořád chválit, jak je strašně důvtipný, jak se ti to či ono líbilo, jak Tě tím potěšil, .... a on to udělá zas .

Reaguji na dadabus:
Já samozřejmě oceňuji že mi koupí mou oblíbenou pochoutku sám od sebe a pravidelně dokupuje toaletní papír...( ) ale po čase se někdy stává , že se vztah přesune do provozní fáze spolubydlících, kteří řeší takovéto věci, a pak se už ani nechodí loučit, vítat,muckat, objímat a člověk má pocit, že paní sousedka důchodkyně by byla zaměnitelný "spolubydlící"....

dobrý ....
Tak pokud partner není gerontofil a sousedka není Kropáčková, která chodí pít z modrého pramene ( nebo jak to bylo v tom filmu ) , tak je velká šance, že by partner ten rozdíl docela brzy spoznal

Reaguji na dadabus: Reaguji na BlackCoffee:
Trochu nadsázky, neberte mně doslovně.

Vždyť jo, vtipný

Eviška: Nevím to jistě, ale možná mám stejný problém jako ty. Po 6 letech vztahu jsem spolu s přítelem začali žít, přičemž jsme to už oba chtěli. Žijem spolu asi měsíc a půl a už mi přijde, že se řeší jen domácnost a věci okolo baráku, že jsme kolikrát zbytečně podráždění...a romantika už vůbec nehrozí. Člověk si myslí, že za 6 let toho dotyčného zná, ale není to pravda a až se společným bydlením se ukáže, zda ti dva spolu dokážou žít. To je teď můj aktuální problém.

A že jsem krásná, nebo že ho přitahuju, mi už taky nějaký ten pátek neříká. A neříkal, ani než jsme spolu začali žít.