Radikální změna v chování manželky-rozvod, nebo se pokusit najít cestu zpět?

Mě příjde, že jste se hlavně odcizili. Vaše životy se rozdělili víc než je pro manželství únosné. Já bych se trochu zastala manželky. Mateřství je velice náročné, obrátí vám život naruby, všechno co jste byla před narozením dítěte je tak trochu pryč. A pokud vzhledem k Slamackově časté nepřítomnosti na to vše byla manželka sama, tak zřejmě hledala nějaký záchytný bod, smysl, ale hlavně sdílení, prázdné místo zaujala sestra i se svým životním stylem. A protože Slamáček (teď hádám) dostatečně nekomunikoval a skutečné problémy se neřešily, zašlo vše dále než mělo. Máte na tom asi podíl oba. Odcizili jste se. Zkuste si vzpomenout proč jste spolu byli před narozením dítěte, jak jste trávili společný čas, co vás pojilo. Zkuste něco z toho znova, nebýt jenom rodiči, ale i partnery, milenci atd.

Taky mi přijde, že ona nechce nic zachraňovat, že jste se každý vydali už jinou cestou. A vůbec si neumím představit, kdybyste se rozvedli, co by bylo se synkem. Ty bys ho chtěl do vlastní péče? Já jen, že si psal, že mu musíš vařit ty, tak kdyby ho dostala tvá žena, tak jak to s ním bude ohledně jídla a dalších věci dál, i když to je teď otázka asi, kterou by se řešilo za X měsíců.
Škoda, že žena s tebou nějak neřeší problémy. Jinak by to chtělo poradnu, či jiného odborníka,ale na to musí být dva. Násilím nic nevyřešíš.

Hodně sil, ať se rozhodneš vztah nějak zachraňovat, či prostě se rozhodneš, že spíš rozvod

a nemohla potkat někoho - muže, co má podobné návyky? a co ji trochu do toho zatáhnul?

Ahoj,tak tohle mě napadlo jako první-co bude jíst ten prcek,když se rozejdou nebo rozvedou..
Jiank souhlasím,ať si jí každý z nich co jim vyhovuje,ale dítě by mělo jíst vše co má a né jenom zrní!
Na jednu stranu jí chápu v tom,že můj manžel jeden čas byl taky věčně v práci a chyběl mi doma-i jeho pomoc...Uklidit ,uvařit a ještě zabavit děti,není zase taková sranda...a i žena si chce občas odpočinout od těchto starostí!Na druhou stranu zase chápu tebe,že příjdeš z práce a jsi taky unavený!My jsme to taky museli nějak řešit a naštěstí vyřešili..Manžel se mi snaží s dětma pomáhat ,když to jde!Dokonce mi někdy pomůže i s domácnosti (že mi umyje zem a nebo umyje nádobí atd...)ale to tolik nevyžaduji,chci po něm spíš zabavit děti abych si mohla na chvilku odpočinout...A já mu zase pro radost např. upeču jeho oblíbenou buchtu!Mám radost, když příjde z práce a mrkne do kuchyně a už se těší až a ochutná jídlo co jsem uvařila!A to nejsem bůh ví jak dobrá kuchařka!
Ono jestli je zavřená doma ,tak je vděčná za svou ségru,se kterou si může pokecat..S dětma si tolik nepokecá..Jak já říkám,chlap se vykecá v práci a na mě už jaksi asi nemá už náladu.Ale i ta žena má potřeby!Mám štěstí,že můj manžel tohla jakž takž pochopil a začal se semnou víc bavit!
No já si myslím,že si musíte spolu pořádně promluvit!Vážně!Ono mateřství opravdu změní hodně,žena je doma a nemá si s kým pokecat,blbne (když má volnou chvilku) na netu-je to takový kamarád,který si s tebou vykládá (diskuze),když nemá čas zrovna manžel/přítel.A nejspíš v případě tvé ženy se stala rádkyně a vrba tvá švagrová......

Mě by spíš zajímalo, co tvoji ženu k té změně životosprávy vedlo. Třeba má nějaký zdravotní problém a takto to řeší. Znám spoustu lidí, co věří víc živé přírodě než doktorům. Snažím se je chápat. Ale tito lidé se většinou snaží šířit osvětu i mezi své nejbližší. Chápu, že ty odoláváš. Asi jsi silná osobnost. Ale nejde mi do hlavy, že tě nechá, abys těmi "nezdravostmi" krmil vaše dítě. Anebo je výživa malého taky předmětem vašich hádek? To by bylo docela logické. Myslím si, že v každém případě je potřeba o všem si se ženou promluvit, ale nenásilnou formou. My ženy potřebujeme mít pocit, že nás náš partner aspoň trochu chápe a nestaví se hned do opozice.

Slamacek
Z Tvých vět občas (podle mne) vykukuje lehké diktátorství ve stylu - Já jsem hlava rodiny
- teď se Tě nechci dotknout, prostě tak působíš ... Možná by vám prospělo, kdybyste si doma rozdělili teritorium - kdo za co odpovídá (a ten druhej mu pak pomáhá, ale nekibicuje )

Jsi chytrej mužskej a já si myslím, že byste tuhle krizi ustát mohli (ono jich ještě pár v životě přijde).

co by nešlo, pokud ona nebude kecat do jídla tobě a ty jí...pak to bude v pořádku, u nás je to třeba tak, že mamina nejí maso, a ostatní jo, a taky to není problém, vaří normálně pro rodinu jídlo s masem a sobě udělá něco vegetariánskýho

Spíš bych se obávala ve střetávání názorů čím krmit malýho kluka...doufám na něj to zrní neuplatňuje...přece jen děti potřebují výživnější stavu než drůbež

Slamacek
Katuska má pravdu, u nás to funguje obdobně.

A k tomu binci v kuchyni - moc se mi líbí slova Z. Matějíčka (dětský psycholog) : "Bordel v bytě, chytré dítě"

Slamacek
víš, s tím bordelem ti rozumím, ano, je zapetřebí prádlo naládovat do pračky, zapnout čudlík, pak ho ppvěsit, dát nádobí do myčky, ale upřímně, dnes už tohle jsou věci ,které zaberou minimum času, navíc třeba ani plíny se vyvařovat nemusí. Vlastní dítě sice nemám, ale troufám si říci, že jsem vychovala bráchu a když jsem potřebovala jít pověsit prádlo, byla to otázka pár minut a v době, kdy si brácha třeba hrál nebo cokoliv, tak prostě i pro mě nebyl problém jít a uklidit kuchyň, takže tě chápu, že tě naštval stav kuchyně. Ano, dítě potřebuje péči a to vaše ji jistě dostává, ale zastávám názor, že dítě není střed vesmíru, kolem kterýho se všechno točí. A pokud zrovna teď potřebuju jít a něco udělat, tak to dítě musí pochopit a ne že si od něj nechám kakat na hlavu. Třeba se mnou někdo nesouhlasí, ale já si tenkrát jako tele udělala takovýhle názor a postoj a kupodivu to fungovalo, tak proč by to nemohlo fungovat i jinde, že ju?

Čím déle to tady čtu, tím silnější mám pocit, že nejde o manželčinu neschopnost, ale prostě jen o to, že si v rodině navzájem dokazují, kdo tam bude šéfovat.
Snad můžu po 20 letech manželství poradit, že je dobré si rozdělit kompetence, určit, kdo za co odpovídá, ale taky kdo o čem rozhoduje. Výsledkem by ale nemělo být, že se ti dva přetlačují a bojují spolu, ale naopak že každý svým dílem přispívá k tomu, aby byli "tým" a aby rodina fungovala. Vždycky je to ale o kompromisu.
Slamacek
Myslím, že by vám oběma prospěla nějaká rodinná terapie pod vedením psychologa. My to tady slyšíme jenom od tebe, psycholog by promluvil i s paní a viděl by všechno v souvislostech. Taky by fungoval jako takový prostředník, protože vy dva, kterých se problém týká, už nemusíte být schopni komunikovat spolu, ale třetí osobě řeknete, co vás trápí a jak to vidíte.
Opravdu mám pocit, že je to u vás převážně nedostatek komunikace a určité odcizení. Na tom se ale dá zapracovat a vztah zlepšit. Bylo by škoda celou věc hned "odpískat" a udělat radikální řez. Na takové věci je vždycky dost času. A mrňousek přece taky stojí za trochu snahy.

Tak já se asi jedinámusím zastat taky tvojí ženy, když se nám narodila dcera bylo u nás všechno taky vzhůru nohama, když přišel muž z práce byl tam někdy takovej binec, bože, prostě jsem nezvládala, ale můj muž je asi víc tolerantní než ty, hodně mi pomáhal, neumím si vůbec představit, že bych na to měla být celý týden sama, i když partner jezdí domů v šest hodin, hrozně jsem se těšila až přijede.

Mě tak nějak přijde, že na každý nedorozumění a krizi musí být dva - prostě že to není chyba jenom tvé ženy. Píšeš, že se změna s tvojí ženou stala nějaký čas po narození dítěte. Připadá mi to velký krok, změnit takhle celý životní styl. to, že o tom nemluvila s tebou, svědčí o velkém odcizení vás dvou. Souhlasím s tím, jak tu někdo psal, že tvoje žena byla asi něčím zklamaná, měla jiný představy o tom, jak to u vás bude chodit. Víš co, z jejího pohledu mohla situace, kterou popisuješ, vypadat tak, že ty jsi celý týden pryč, nevíš nic o tom, co ona prožívá, co si myslí, s čím má starosti... pak přijedeš, a namísto společně strávenýho pěknýho víkendu ji hned ve dveřích zkritizuješ za ****** v kuchyni. Jasně, ty máš taky nějaký představy o fungování rodiny, ale připadá mi, že takovouhle kritikou se to nevyřeší. Myslím, že o svojí ženě toho hodně nevíš - třeba jaký má důvody k příklonu k tomuhle životnímu stylu, v čem je pro ni dobrý - lepší než ten příchozí, čeho se jím snaží dosáhnout? (Ty bereš životní styl tvojí ženy jako nějakou poruchu, málem nemoc - vždyť píšeš o její sestře něco ve smyslu, že je nemocná. To, co říkám já je, že chování tvojí ženy nějaký důvod má). Možná se ti ani nechce po tom pátrat, protože se cítíš rozčarovaný z toho, jak to teď u vás je. Ale myslím, že změna u tvojí ženy a zároveň nějaká obnova citů bude možná jenom přes vzájemnou empatii a porozumění. Být tebou, tak si s tvojí ženou promluvím, bez nějakých vypjatých emocí, ale upřímně - řekni jí, co ti dělá starosti, co se ti nelíbí, čemu nerozumíš, co by sis přál, o čem uvažuješ (vždyť zvažuješ odchod od ní, měla by to vědět). Možná by pro vás byla užitečná návštěva poradny, můžeš to ženě navrhnout, nebo tam zajít nejprve sám a všechno probrat.
(naznačovat svojí švagrový, že je nemocná, tak to je myslím ten nejlepší způsob, jak ještě zvětšit ten rozkol v rodině... co čekáš, že ti řekne? Ano, jsem nemocná, teď jsem to pochopila, půjdu se léčit? )

Taky mi to připadá jako nevyjasnění kompetencí. Když slamáček nechá vedení domácnosti na ženě (tedy nepomáhá - což neříkám, že je špatně, když je celý týden v práci, jen konstatuju) a pak hodnotí výsledek, tak myslím, že vstupuje do kompetencí jeho ženy. To bych osobně nesnesla, stáhla bych se do sebe (tak, jako to udělala i ona). Domluva se dá provést, ale kritikou určitě ne.

V prvním příspěvku mi pc vytečkoval výraz pro nepořádek, nebylo to žádný sprostý slovo

No,holky několikrát tu zaznělo,že ta práce není ideální,ale
musím se v tomhle chlapů zastat.Tu práci si měl i před narozením dítka?Pokud ano,nemůže mu to být vyčítáno,s tím by do toho rodina šla,není to jednoduché,ale je fakt,že peníze jsou poptřeba.Pokud je chlap nedonese je zle,pokud maká a bohužel není doma ,je taky zle,tak pak nevím,jak by to měl dělat,asi se rozpůlit.
Je fakt,že zde je chyba na obou stranách,chtělo by to tolerenci např. v tom,že doma to nebude pořád jako ze škatulky,dítko hold ženu zaměstná a vím,že neni jednoduché být s dítkem 24hodin denně a sama,leze to na mozek.Pro ženu je toho najednou moc a musí úplně změnit svůj rytmus,to by měl chlap pochopit.
No,ale pokud ona není schopna v ničem ustoupit,nevidím důvod,proč by měl tolik ustupovat Slamacek,to je těžký boj,ale musí si uvědomit,že je mezi nimi drobeček,který to může odnést,to jo.Ale jak jsem psala,jen kvůli dítěti udržovat manželství je podle mě blbost.A jestli jeho žena je nešťastná,tak to demonstruje dosti špatně,musí mluvit a to jaksi jak psal S.nedělá.Mám jen pocit,že se tu hledá více chyba na straně muže a žena je chuděra,což já si nemyslím a nesouhlasím,třeba to je jen můj pocit.