Punkce - darování vajíček

Radull
Tak to mne se tady nelíbí,že jdou vajíčka do zahraničí, určitě je pořádně zpeněží,myslela jsem si,že je to pro nastávající maminky tady v ČR, zřejmě dobrý byznys....tady dárkyním zaplatí pakatel...

U toho darcovsti je riziko že po injekcich hormonu a odebraní vajiček se dostaví hyperstimulační syndrom. Má ho asi 1% ženskych ale je tam i riziko umrti. Sama jsem toto zažila, sice u pokusu o IVF. Byla jsem několik dnu na kapačkach, šilené bolesti a chvilema se mi chtělo i umřit.

U nás se totiž za vajíčka dárkyním platit nesmí! Je to dobrovolné a bezplatné. Proto kliniky dávají jen "kompenzaci nákladů" za dopravu, čas tím strávený atd., což hodí maximálně kolem těch 20 000, jak tu někdo zmiňoval. Nebo třeba taky jen 5000.
Já bych do toho nešla, nějaké moje geny kdesi pobíhající by mi nevadily, ale nutnost podstoupit takové zásahy do vlastního těla - hormony, anestezie, nikdy nevíte, co to s vámi udělá, jak vám to rozhodí cyklus nebo co to kde spustí - mě odrazuje dokonale. Finanční kompenzace by musela být setsakra někde jinde, abych to byla ochotná přetrpět.

Mám čerstvé informace od kamarádky, co se týká tohoto dárcovství. Jedná se o poměrně dlouhý proces - cca 6 měsíců během kterých se z krve dělají rozbory, pokud člověk vším projde a je vhodný adept pokračuje to tím, že člověk dostane na cca 14 dní injekce s hormony, které si sám aplikuje. Následně jde na zákrok v krátké celkové anestezii. Jsou lidé, kteří po zákroku vstanou a je vše v pořádku, ale třeba kamarádka komplikace měla a nejsou ojedinělé, ona se cítila velmi špatně zhruba týden po který krvácela, takže já osobně si to naprosto rozmyslela, protože riskovat svoje zdraví nehodlám. Kompenzace byla 15 tisíc, darování je možné dvakrát pokud člověk nemá děti. Co se týče genů, tak určitě, protože při vyplnění dotazníků jí bylo řečeno, že jsou oblíbené hnědé oči...

No,díky za téma,taky už jsem na tímhle dobrým skutkem přemýšlela.Pak jsem právě usoudila,že to udělám,až budu mít svoje vlastní děti, kdyby mi pak náhodou nějaký to vajce chybělo,tak bych byla pěkně naštvaná!Nicméně,moje kopie pobíhající po světě by mi nevadila (bůhví kolik běhá po světě dětí našich otců!),peníze by byly příjemné,ale taky mi vadí to riziko,že to nebudu dobře snášet atd.Navíc bych si sama nikdy injekci nepíchla!Sečteno podtrženo - zatím to nechám být a až budu mít svoje děcka,tak pak o tom budu přemejšlet vážněji.

ty vogo,fááákt,jo?

No na ty injekce můžete chodit k doktorce, já bych to taky sama nezvládla, netrvá to tak dlouho, ty rozbory krve, řekla bych, že u mě to mohlo být cca 2 měsíce. nicméně jsem si to rozmyslela hlavně proto, že jsem dostala jakousi pokusnou injekci a po 10ti dnesch se mi to místo osypalo, nateklo, že jsem byla jako těhotná, šílený a to proto, že sestra mi to špatně aplikovala a látka se vylila, kam neměla, teď tam mám bouli a musím jít na vyříznutí, dobrý co? neměla jsem pak odvahu řešit další podobný komplikace...

Tak jsem se tady začetla to této zajímavé diskuse a s tím, co jsem výše citovala si dovolím nesouhlasit. Zrovna nedávno jsme měli s manželem hovor na toto téma a on taky říkal, že by spermie nemohl darovat, že by se bál, co by s "jeho" dítětem někdo mohlo být (dostane se do dětského domova, bude mít špatné rodiče).... já bych se toho taky bála, vím, že spousta žen čeká na svojí šanci, ale já bohužel nejsem ta správná, ač mám svoje 2 zdravé, krásné děti. Na druhou stranu velice obdivuji ty, které to dokáží a dají tak nový krásný impuls někomu jinému

Na dárcovství nemusí mít člověk žádné dítě.Absolvovala jsem jednou a pokud budu moci pomůžu znovu.

Jo a jinak jsem něměla žádné problémy,zákrok není bolestný,jen se člověk nesmí bát píchat se do břicha a nečíst příbalové letáky léků.

No jak si čtu tuhle diskuzi tak musím říct že jsem absolvovala už 2x dárcovství a už asi víc nikdy. Přibrala jsem 5kg během injekcí a byla jsem nafouklá jako balón. Píchat si 10 dní injekce do břicha se ještě dalo, ale do nohy to dost bolelo. Samotný zákrok ani tak nebolel protože se dělá v celkové anestezii, ale jak odezněla anestezie tak do 2hod šílené bolesti po dobu 3 dní. Tak ale není se čemu divit když vás dopují hormony aby vajíčka povyrostla a uzrála a najednou je vám nepřirozenou cestou pro tělo vezmou

Dárcovstí jsem absolvovla zrovn minulý čtvrtek. Jsem člověk který injekce fkt rád nemá, ale tohle se dá zvládnou, jde spíš o to se do sebe nebát píchnout, jinak injekce nebolí. Injekce jsem píchala 8 dní, je prvda že jsem byl maličko nafouklejší, ale oprvdu neptrně. Osmý den jsem šla na ultrazvuk kde jsme se domluvili s pani doktorkou že za dva dny proběhne odebrání. Přišla jsem, byl jsem uspána a po 20 minutách jse byla probuzena a uz se mi ani spat nechtelo tak jsem sla rovnou domu. Dostala jsem 20 tis. Největší radost mám z toho že teď budě někdo mooc šťastnej. Pokud budu moct, pomůžu znova. Kdokoliv z vás by chtěl jakékoliv info nebo dokonce kontk pište.

Já darovala před měsícem!
Ženy proboha co to tu čtu za příspěvky! Někdy fakt neuvěřitelné....
Všechno začlo tím, že jsem šla do IVF CUBE v Praze na Evropské, kterou mi doporučila kamarádka co to již absolvovala.
Vyplnila jsem dotazník, paní doktorka mi sdělila vše potřebné (hlavně vysvětlila rizika-to je třeba i hyperstimulační syndrom o kterém jsem ale už věděla )
ALE ŽÁDNÉ KILA JAK TU PÍŠETE JSEM NEPŘIBRALA, ano po odběru jste nafouklé, ale to je logický když máte zvětšené vaječníky!
pak mi udělal ultrazvuk jestli mam vše oká....měla jsem,tak jsem postoupila na odběr krve, kde mi zjistili, že jsem taky oká.
Pak do měsíce byla zahajovací injekce a pak samotná stimulace, která trvala 10 dnů...poprvé jsem se nechtěla píchnout, myslela jsem,že to nezvládnu, ale jde fakt o poprvé!...samozřejmě jak vajíčka rostly, cítila jsem je víc a víc, ale nic strašného to nebylo...pak proběhla punkce, uspali mě a já po 2 hodinách odešla domů...pár dnů jsem byla nafouklá, ale řídila jsem se radami doktorky a bylo mi fajn...ted vím, že jsem někomu pomohla a žije se mi hnedka lépe...
každopádně se mohlo stát, že bych zvracela, bylo mi zle, nafouklá a musela docházet i po punkci na infuzi,aby se to zas vše vrátilo do normálu, ale tyhle ty všechny "rizika" jssou napsané v úvodním dotazníku a já je podepsala, tak sakra jsem s tim, že se to může stát i mně ŠLA!
Ženy, co budete dělat až budete rodit??!
No nic každopádně já doporučuju!!

Taky jsem darovala. Je to individuální, ale za sebe bych do toho znovu nešla. 1. nevýhoda je časová ztráta - několikrát navštívit doktory na různá vyšetření a odběry. A za druhé stavy během hormonální stimulace - 8 dní píchání injekcí už samo o sobě pro mě nebylo nic příjemného, rozhodně nemůžu říci, že by vůbec nebolely, i když to není něco, co by nešlo vydržet. Přibrala jsem za týden asi 3kg, celá jsem se z toho nafoukla, měla tlaky v břiše i bolesti, velmi se mi zhoršila pleť, měla jsem podrážděnou náladu a celkově jsem byla dlouho nepoužitelná. Musela jsem si brát dovolenou z práce a když to nakonec spočítám, tak mi tyto obtíže a pracovní neschopnost patnáctitisícová kompenzace ani nepokryla.
Takže pokud to chcete dělat jako brigádu a pro výdělek, spíš na to zapomeňte a zbytečně neobětovávejte svoje zdraví za peníze. I když každý tvrdí, že rizika jsou malá, přesto jsou a můžou potkat právě vás. Běžte darovat opravdu jen pokud chcete pomoci druhým.

Taky Reaguji na Lizinkkka: pokud tě můžu poprosit, uvítala bych víc info díky