Psychické vyčerpání z nejasných diagnoz

Reaguji na blacksewen: Ahoj,může to být i borelioza.Nech si udělat krevní testy,není to žádná sranda toto onemocnění.Mám to za sebou,zjistili to pozdě a rozvinul se u mě zánět mozkových blan.

Reaguji na abozenka:
ahoj, a jak se to u tebe projevovalo? Je fakt, že jsem měla klíště asi někdy v září, ale teplotu jsem neměla, a flek taky ne, tak se mi to moc nezdá, navíc to zalehnutí v uších...?

Já nevím co to je v dnešní době, člověku něco je a všichni ho posílají za psychiatrem.(vlastní zkušenost, pak jsem skončila na 2 operacích ) Ach jo, podle těch příznaků to může být cokoliv. Ale taky bych zkusila tu boreliozu...Já když si takhle čtu na netu, tak mám pak pocit že mám každou druhou nemoc nemůžeš mít něco s páteří? Klidně i zablokovaný obratel? Přeju hodně štěstí

No právě, to čtení na netu o nemocech je děs, takhle mám každý týden jinou nemoc, jakmile mi ji doktoři vyvrátí, tak už si zase hledám jinou teď jsem právě zakotvila na té roztroušené skleroze a hrozně se bojím, jestli se mi to zítra potvrdí, tak nevím .....
Jinak od té páteře by to taky třeba mohlo být, ale to si zas říkám přeci by mě nemravenčili nohy...a furt dokola...psychika totálně v háji

Naprosti ti rozumím. Mám to podobně, neustále mi něco je (únava, mravenčení, závratě, tik v oku, bolesti kloubů a kostí, pořád něco). Už to tak mám cca 5 let. Nejdřív jsem běhala po doktorech na různých vyšteřeních a když se na mě začali všichni koukat jako na cvoka už prostě nikam nechodím a žiju s tím a nikomu nic neříkám. Pořád se bojím, že mi něco je a že jednou... no ale na druhou stranu TO VÁŽNĚ MŮŽE BÝT TOU PSYCHIKOU.

Moc dobře vím, že to nerada slyšíš, ale psychosomatické potíže jsou opravdu vnímány stejně jako kdyby byl v těle nějaký zdravotní problém.

Ze zkušenosti můžu poradit:
1) na všechny vyšetření si dojdi, třeba tě to uklidní
2) nestresuj se z výsledků, negoogli si nemoci (!)
3) Celkově se pokus uklidnit a změnit svůj život, prože pokud máš tyto potíže, ať už způsobené psychikou nebo nemocí, může to být od těla signál, že takhle to dál nejde (samozřejmě teď nemyslím třeba boreliózu). A stres ti to jen zhorší.

Potom co jsem přestala chodit k doktorům, snažím se o sebe starat a hlavně více odpočívat a co nejméně se stresovat (u mě velký problém ), zmizely ty nejhorší potíže a objeví se jen sem tam něco.

Držím palce, ať to není nic vážného a pokud máš zájem, napiš mi třeba do zpráv, protože si ráda popovídám s podobným "cvokem" jako jsem já sama

Ahoj, bohužel pomoct ti neumím, jen ti chci napsat, že v to nejsi sama a naprosto chápu, jak se psychicky cítíš.
Já má různé zdravotní obtíže už od léta. Za sebou několik vyšetření s nejasnými výsledky, další vyšetření mě čekají. Pořádnou diagnozu mi zatím nikdo nestanovil. Tudíž se ani nic neléčí. Nikdy nevím, když se ráno probudím, jestli mi ten den bude relativně dobře, nebo den protrpím. Bolesti se po těle různě stěhují. Bojím se výsledků, co mi nakonec najdou, na druhou stranu si přeju, aby už doktoři konečně přišli na to, co mi je, a začali mě léčit.
Tím, jak už to trvá dlouho, jsem psychicky úplně na dně, čímž to samozřejmě všechno zhoršuju, je to takový začarovaný kruh.
Fakt bych ti ale asi poradila negooglit ty nemoci a symptomy, tím do toho ještě víc zabředneš, aniž bys čemukoliv jakkoliv pomohla.
Tu možnost, že to máš od páteře, bych úplně nezavrhovala.
Dej vědět, jak ti dopadla ta magnetická. Držím palce, ať vše dobře dopadne.

Holky, díky moc.
Na to vyšetření EMG jsem objednaná až na únor Hořčík jím, ale to brnění se jen trošku ztlumilo, mravenčení zůstalo. Četla jsem, že tetanie se projevuje v nějakých záchvatech? To nemám. Vanity, mluvíš mi z duše, je to začarovaný kruh...No uvidím co ten zítřek na té MR, dám vědět. Aspoň to vědomí, že v tom nejsem úplně sama, mi trochu pomáhá...

Ahoj, posílám Ti moc moc moc energie a pochopení, protože naprosto vím, jak se cítíš. V dubnu mi začalo být strašně slabo, fakt hrozný stavy jsem měla, příšerně mě pálil jazyk, tlačilo mě v krku, pálila mě žáha, měla jsem křeče do všech svalů, psychicky jsem byla uplně na dně, protože jsem byla dokonce hospitalizovaná v nemocnici a přistupovali ke mně stylem - "máš nějaké problémy ve škole, nebo s rodiči" neboli co ti je že musíš tak simulovat. Byla jsem psychicky totálně na dně. Moc, moc, moc.. každý den jsem byla u nějakého doktora, léčitelé, čínská medicína, alergologie, ... bohužel i psychiatr psycholog, tato paní doktorka se mi vysmála, že jsem simulantka at laskavě nakráčím do školy. Byla jsem uplně na kraji svých sil a ještě víc mne vyčerpávalo, že mne nikdo nevěří a mé okolí si myslelo, že jsem blázen, že jsem se zbláznila a že to mam všechno v hlavě psychický. Věř, že to, co mne nejvíce vyčerpávalo byla ta nedůvěra okolí. Bylo to fakt peklo.. po 3 a půl měsících jsem jela do fakultní nemocnice Hradec Králové.. samozdeřjmě jsem od toho nic nečekala.. protože jsem měla vážně všechny různé vyšetření krve, RTG plic, dutin... UZ břicho, krk, štítná žláza, gastroskopie. Strašný, strašný, strašný... Ale šla jsem si za tím, že znám svoje tělo a tohle opravdu nebylo psychické. Po tom, co mi v HK nabrali 6 ampulí krve, byla jsem uplně vycucaná. Za týden a půl mi zavolal pan doktor, že když viděl moje výsledky, že se uplně zhrozily. Našli mi plicní chlamydii, ale v takovým stavu, že ty hodnoty nebyly veliké ale přímo obrovsky příšerně moc vysoké. Dostala jsem dvoje antibiotika. Ale doted nejsem v pořádku, uplně nulová imunita.. pořád jsem nemocná. To je od těch dvou antibiotik. Psychicky jsem poznamená doted a nejvíc tím, že mě řada lidí zklamala svoji nedůvěrou. Doted mám léky na uklidnění, protože, já jsem taková , že si z věcí takových moc nedělám, ale tohle mě vážně položilo. Ještě podotýkám, že jsem nemohla předtím dělat vůbec nic, jen jsem ležela, brečela, už jsem vše vzdávala.. nebyla jsem schopná psychicky ani fyzicky nic... strašný, strašný, strašný, noční můra! Takže Ti moc držím palce, posílám moc energie a síly a věř svému tělo, protože nikdo jiný neví, jak se cítíš, jen ty ho znáš. Dobře, psychické nemoci, jsou.. ale do jaké míry. Vím, že je to těžké, ale psychika je fakt mrcha.. ale když jsou psychické problémy z těch fyzických, tak je to vážně maso! Pokud možno, snaž se držet si aspon trošičku psychický klid, vím, že je to šíleně těžký.. protože, když nikdo neví, tak je to začarovaný kruh. A nejhorší bylo, když mi i doktoři říkali, at laskavě nesimuluju jdu do školy. Moc, moc, moc držím palce! Ale co bych Ti doporučila, je fyzioterapeutka, ta mne také dost nasměrovala. Vím, že třeba na to nevěříš, ale jak jsem psala o léčitelství, tak jedna paní, nechápu, jak, ale poznala to.. nevěděla co to je.. ale věděla od čeho to jde. A moje výsledky to potom vážně potvrdily, kdyby jsi měla zájem, tak napiš do zpráv, klidně bych ti dala kontakt. ještě jednou DRŽ SE!

Ahoj, jak už nějaké příspěvky naznačovaly, tak bych ti poradila taky tu psychosomatiku. Pěkně o tom povídá dr. Hnízdil. Však googluj a ona tě už intuice navede. Dej si čas a nezoufej ; ) Blázen nejseš. Anebo jsme blázni všichni. každý holt s problémem bojuje po svým, no.

Musela jsem změnit název tématu...Díky všem za reakce....Tak dnešní magn.rezonance v pořádku. To byly nervy..uff. Takže co dál, v lednu začnu další kolečka oblítávání doktorů Ty krevní testy na boreliozu si mohu sama vyžádat? Můj obvoďák bude mít ze mě zase radost

Já jsem si dnes na tebe vzpomněla, jak jsi asi dopadla. Mám radost, že dobře. Aspoň budeš mít Vánoce trochu víc v klidu. Testy na boreliozu ti nechá udělat obvodní, nebo si je můžeš zaplatit i sama.
Je to děs. Člověk putuje od doktora k doktorovi, všude šílené objednací lhůty, pak na člověka koukaj jak na simulanta... Z toho, co píše gabi_jezberova výše, mě úplně mrazí.
Ještě napíšu jednu věc, ono ti to asi nepomůže, ale ani ublížit by nemělo. Beru v posledních dnech dost vysoké dávky obyčejného Pangaminu, třeba 10 tablet denně. A mám pocit, jako by mi po něm bylo tak nějak celkově líp, nejsem tolik unavená. Tak to třeba zkus taky .

Taky mám ten pocit, stejně tak by na jakoukoliv emoční reakci dnes lékaři předepisovali rovnou antidepresiva.
Reaguji na blacksewen:
Ty tvé příznaky mohou mít hodně důvodů, ať už psychických nebo zdravotních. Ze zdravotních by mě napadalo, jak už tady bylo řečeno: problémy s páteří, tetanie, ta borelióza nebo probuzená alergie na lepek, někdo tak reaguje i na cukr, ale to bývají výjimky. Psychické výkyvy také mohou způsobit takové příznaky, o těch se zde ale nezmiňuješ. První pomoc a samoléčba jsou vyšší dávky Magnesia, sport a tak podobně... , zabývat se i jinými záležitostmi než jsou různé nemoci a diagnózy a v tvém případě i další prohlídky u lékaře, abys nic nepodcenila. Jen není potřeba vytvářet předem hrůzné scénáře, co by ti mohlo být a zbytečně se bát předem, to ti stav zbytečně může zhoršovat. Držím palce a neboj se, určitě to nebude nic vážného.

Ahoj.
Moc mě mrzí, co prožíváš, ale nejspíš to má nějaký význam tvém životě...
Já bych postupovala tak, že bych jako první zkoumala, jestli to opravdu není psychického
původu - tzn. pátrala bych, jestli se něco v tom říjnu stalo, co, a co to se mnou mohlo udělat..
Problémy jsou dost různorodé, takže by to asi musel být větší problém nebo zásah do života - neměla jsi hodně stresu, málo lásky, nějaké velké problémy v rodině, ve vztazích?
(Já u všech "nemocí" vždycky chodím na empatii a tam hledám, co ta moje znamená...)
Pokud bych tohle vyloučila, tak bych usilovala o nějaké komplexní vyšetření, jaké podstoupila Gabi, a které konečně odhalilo příčinu problémů. Taky vyloučit exotické choroby, dovezené z dovolených...
Jestli máš někoho, kdo ti věří, a kdo je ti oporou, buď s ním, svěřuj se a nech se opečovávat.. Pokud ne, piš sem, tady najdeš podporu taky...
Věřím, že to brzo bude lepší; doufám, že brzy budeš zdravá a budeš se mít ráda a budeš si užívat života... Taky ti přeju přátele, kteří ti budou věřit a stát při tobě...

Reaguji na kalachakra: jestli to opravdu není psychického
původu - tzn. pátrala bych, jestli se něco v tom říjnu stalo

Taky jsem nad tím přemýšlela, od začátku roku zhruba do srpna jsem měla pořád nějaké stresy, problémy s přítelem, v práci nic moc, do toho starosti o mamku a prostě pořád něco...pak se to uklidnilo a vše vyřešilo, období klidu a najednou bum a začly mi ty zdr. potíže, takže to fajnové období jsem si neužila dlouho ale stejně se mi nezdá, že by to byl až následek toho stresového období...nebo spíš tomu nechci věřit, pořád si myslím, že mi něco je, i ohledně té tetanie jsem četla, že je vždy příznakem nějakého skrytého onemocnění.
Dneska jsem si myslela, že bude klid, ale nene, v práci ještě v pohodě, ale cestou domů opět tlak na hrudi, špatně se mi dýchalo, třes, zvýšené mravenčení, nechápu to už
A to jsem myslela, že aspoň přes ty svátky budu v pohodě. Už mám strach i někam jít, máme v plánu hory, nějaké sport.aktivity, a nakonec to vidím, že budu doma. Piju meduňkový čaj, cpu do sebe to magnezium a stejně nic nepomáhá. Neuroložka mi napsala Neurol, tak nevím jestli si to mám vzít nebo co dál..