První porod

Ahoj všem,
i já přidám svou dvojitou zkušenost s porodem.
První porod před 8 lety, přijela jsem do porodnice ve 2h ráno s kontrakcemi, voda mi neodtekla, byla jsem v porodnici,kde se zastává přirozený porod, tak jsem se tam přirozeně týrala do 21,30 kdy se malá narodila.
Průběh, neotevírala jsem se, vystřídali se mne všechny směny. Cca v 15h jsem to už nevydržela a požádala jsem o epidural, jenže v té porodnici /přirozené/ ho dělali asi snad poprvé, musela dojet lékařka anestezioložka z domu, napíchnutí epidurálu hnus bodla mne to do nějakého nervu. Pak se mi ulevilo bolest byla menší, ale kontrakce přestaly úplně.
Pak když se vyměnila směna a měla mi sestřička připíchnout do hadičky od epidurálu další dávku nešlo to byl v ní podtlak/bylo to napíchnuté špatně/ tak opět přivézt doktorku z domu a tak se to opakovalo asi 3x jsem ležela na sále a vrtali se mi v epidurálu v bolestech to jsem snad i brečela.
Nakonce když přišla noční směna tak paní doktroka mi píchla teprve vodu a něco na urychlení porodu a malá se ve 21,30 narodila.
Nástřih jsem měla cítit to nebylo, a šití také byla brknačka oproti tomu před tím.
Týden se mi špatně sedělo pak vše ok.
Pak dle zprávy, která přišla mému gynkologovi, zjistil laickou chybu , kterou v nemocnici udělali, epidurál se nikdy neaplikuje pokud není píchlá plodová voda zpomaluje porod..
Druhý porod před 4 lety, to již v normální porodnici, kde sloužila kamarádka mého gynekologa, ten ji vše řekl o mém prvním porodu, požádal ať vše provede rychle, bez epidurálu.
Přijela jsem ve 20,30 večer a v 0,30 se malý narodil.
Píchli mi rovnou vodu, a vyvolávačku.
Porod byl rychleší , ale o dalších 100% bolestivější, nástřih ok, dva dny po porodu jsem nevěděla že se tam dole něco ani dělo
Je to hodně individuální každý rodí jinak, a každý snáší bolest jinak.
Nejhůře se rodí sportovcům jsem zjistila, mají zpěvněné břišní svaly a pánevní dno.
To mě bylo řečeno, já sportovala..
Jinak po třetí bych nechtěla rodit ani za milion. A když už bych musela tak, mi nevadila ta vytlačovací fáze, ale ta před tím bolesti když se otevírají porodní cesty..

Já miminko neplanuju vůbec,ale teda ty zažítky z porodu to je něco

Ahoj, také přispěju se svým prvním porodem. Praskla mi voda ve 21:30 na záchodě, manžel zrovna koukal na fotbal a byl z toho vyjukanější než já, v klidu jsem se ještě osprchla, oholila a jelo se. Tam jsem přijela vysmátá, bolesti po 5 min., později pěkný křížový au au, ale byla jsem naložená ve vařicí vaně, takže se to dalo, pak klystýr. Něco kolem 00:30 jsem šla na sál rodit a bohužel jsem ztratila úplně kontrakce, nic nepomáhalo, tak jsem musela tlačit naprázdno, sestry mi skákaly po břiše a nic, byla to neskutečná bolest tlačit naprázdno, malá se mi tam šprajcla a byl průšvih, už nebyl na nic čas dr pořád sledoval hodiny a tím mě fakt znervóznil, prostě musela ven, tak naposledy jsem do toho dala úplně všechno a byla venku uuuf v 1:05, byla to úleva ale ani jsem jí neviděla a hned jí nesli pryč, žádný pláč nic, bylo mi strašně. Museli jí rozdýchat ambuwacem (nebo jak se to píše) bylo to tak nekonečný i když to trvalo pár vteřin. Najednou se ozval pláč a mě spadl takový kámen ze srdce že to muselo být slyšet, byla jsem s manželem tak šťastná že to nejde popsat. Přinesli mi malou Lauru s velkou šišatou hlavou (novorozenecký nádor) a já se lekla, ale dr mě uklidnila, že to zmizí, tak jsem byla ráda, byla fialová, šišatá,hned druhý den, se jí ta šiška začla rovnat a byla krásná a moje <3
Šitá jsem byla jak ze vnitř tak z venku, byla jsem střihnutá a roztrhaná až ke konečníku, šití nebolelo, jen to tahalo. Sednout jsem si nemohla skoro 3 týdny a musela jsem po roce na operaci (plastika introitu), protože mě spodek pořád bolel a sex byl jak když někdo vrazí kudlu, ale za tu mojí milovanou holčičku tohle všechno stálo.
Mám teda obavy z druhého porodu a pořád nějak dítko oddaluju, ale už jsme se schodli že už by to sourozence chtělo, kéž bych mohla mít druhý porod císařem, tohle už nechci zažít, nikdo mi nedokáže říct, proč jsem ztratila kontrakce a rodit na prázdno není žádná výhra, jinak by to byl rychlý porod a myslím, že i dcerka by byla v pořádku...
Doufám, že jsem nikoho nevyděsila, pokud ano omlouvám se, ale každý porod nemůže být lehký, já hold nemůžu mít nic jednoduchý , ale moje komplikace vem čert, hlavně že je moje holčička zdravá a v pořádku a za to děkuji andělům, Bohu, kdoví komu

Kdyby někdo moc chtěl rodit císařem, umožnili by mu to? Já se porodu bojím jako čert kříže! Buď císařem nebo vůbec!

Reaguji na rosa.blanca:
myslím, že to jen tak nejde si vybrat, že chceš císaře, já bych ho také chtěla vzhledem ke zkušennosti s prvním porodem, kdy mi malá málem umřela.
Leda podplatit lékaře, no a dělá se když jsou zdravotní komplikace, dítě KP, vysoké dioptrie, cukrovka, malá pánev atd...

Reaguji na Marcelina.d: v dnešní době, pokud jsi první dítě rodila císařem, tak nikdo nebude mít problém udělat sekci znova

Reaguji na Lucrezia:
no problém bude v tom, že já císařem nerodila, mudr. chtěl nakonec udělat ale už by se to nestihlo, malá už byla přidušená a nedýchala...

Já těhotná samozřejmě nejsem, jen když jsme u toho, tak se ptám! Protože z vyprávění 2 mých kamarádek, které rodily i 20 hodin a měly ukrutné bolesti, si tohle vůbec nedovedu představit! To bych nezvládla! Chtěla bych císařem, kdybych měla rodit.

Hysterické matky které se bojí porodu ho obvykle mívají těžší .... Sama to nedokážu posoudit, navzdory všemu jsem z porodu byla vždycky překvapená. S prvním dítětem jsme skoro nedojeli, než jsem si stačila uvědomit co se děje tak byla holka na světě, s druhým prckem jsem byla celý den v nemocnici a stejně když jsem šla večer na wc a pak na kontrolu tak mi doktor oznámil už neslejzejte, jste úplně otevřená a rodíte Ač podruhé, nic jsem necítila a vůbec to netušila. A pak se v tom vyznejte ..... Každopádně císaře NIKDY dobrovolně, k čemu komplikace, hnusná jizva, delší pobyt v porodnici .... Brrrr, ani za peníze. Pipina se stáhne, koneckonců je to orgán k tomu určený a všechno je OK. Trošku nepříjemný to je, hlavně ty rychlý kontrakce těsně před, ale když mě třeští hlava nebo zub, je to tisíckrát horší.

Reaguji na Gandalf:
nevím teda na koho to směřuješ o hysterických matkách, ale já jsem rozhodně hysterická nebyla ani trochu a dokonce jsem se na porod těšila, proto jsem přijela do porodnice vysmátá a do poslední chvíle než nastali komplikace jsem byla v pohodě i přes bolesti, strašně jsem se těšila na malou, tak jsem si ty bolesti nepřipouštěla. Už se o mých komplikacích nebudu rozepisovat, psala jsem je výše. To že je pak vše ok taky nemusí být pravidlo, sama jsem toho důkazem a až operace mě dala spodek dohromady...
Kdybys měla u prvního porodu nějaké komplikace kdy šlo dítěti o život, možná by jsi uvažovala také jinak, já se teď prostě bojím, když vím co se může stát...
Taky chápu prvorodičky že se porodu někdo prostě bojí, ale to podle mě teda nejsou hysterické, jen mají obavy co a jak a nejhorší je si přečíst o nějakých šílených porodech ještě než porodí , je lepší to nečíst a nechat to osudu, dítko ven musí tak nebo tak ....

Reaguji na Gandalf: běž si 36 hodin s kontrakcemi co dvě minuty zkusit rodit a pak mi něco říkej o hysterických matkách

tak tak
Ono když všechny ženský, co přišly na boxy až po vás, už jsou dávno na pokojích a radují se ze svých miminek a vy se vyčerpaný pořád svíjíte v bolestech...to moc optimismu nepřidá.

To jsem si říkala taky, ale když jsem viděla ty ženský po císaři , jak se několik dní svíjely v bolestech, tak jsem ráda, že u mě nic takového nebylo nutné.
Ona bolest je to "kvalitní", ale ten výsledek stojí za to.
A taky se říká, že strach umocňuje bolest. Je dobré se naučit správně dýchat, to hodně pomáhá a vydržet se to dá...
A jak je tu už zmíněno, hodně záleží na přístupu personálu. Taková hnusná sestra u porodu, to je něco..

ono záleží na daleko více faktorech - na postavě matky, velikosti dítěte... mě třeba nikdo za celou dobu nepřeměřil, protože všichni předpokládali, že nemůžu mít se svou postavou velké dítě - omyl - pánev se nerozjela a marně jsem se skoro dva dny pokoušela porodit čtyř a čtvrt kilové dítě. A strach jsem fakt neměla - jen jsem byla nas.aná, že tak každá přišla, hekla a děcko bylo venku

jo bolest je to hnusná, a o to horší, když jsi jako bonus unavená z marné snahy porodit