Poslední dobou přemýšlím nad tím jaký je smysl života. Co to musí být za život, když člověk musí ráno brzo vstávat, když se mu nechce, jet do práce, tam být devět hodin a pozdě večer se zase vrátit domů, najíst se, umýt se, maximálně se podívat na televizi nebo internet a jít zase spát, aby ráno mohl brzo vstávat. A takhle pořád dokola celý život. Proč jsme vůbec tady? Abychom si prací vydělávali na to, abychom vůbec mohli pracovat a chodit do práce. Vydělávat si na jídlo a pití abychom měli energii v práci pracovat, na dopravu, abychom se dostali každý den do práce, na oblečení a hygienu, abychom chodili do práce slušně oblečení.
Tvoje práce tě asi moc nebaví a nenaplňuje, že?
Život je takový jaký si jej uděláš a jaký ho vidíš. A pokud ho vidíš takhle, tak je jasné, že Tě nemůže bavit a musíš polemizovat o jeho smyslu.
tak tuhle otázku si dávám čím dál častěji..a vidím to uplně stejně,říkám že v tomhle jsme na tom s jinými tvory na světě uplně stejně-jako ta slepička na dvoře,která celej den jen chodí a zobe ze země co kde uvidí jen aby žila..taky se jen pachtíme za tím abychom vydělali na jídlo,bydlení,zajistili se.Připadá mi že toho hezkého je na světě hrozně málo,většimu času strávíme v práci,poslední dobou už ani nevím co mám doma dělat třeba když mám náhodou volný víkend..život je hrozně krátkej a já když to tak shrnu tak to hezký mám asi za sebou,zamilovaná jsem byla 2x-myslím že ta euforie a láska je krásná a bohužel nevratná,mám dceru,což byly taky takové hezké chvíle-těhotenství,jak rostla atd..,ted už jen budu šetřit asplácet byt 1+1a to 18 let,nedostanu se ani na dovolenou,nemám na to abych si udělala jen tak radost nebo si něco dopřála..
jediné co asi zbývá z radostí je sex a jídlo-a to si stejně furt odpírám,protože chci být štíhlá,někdy si říkám že už bych měla dostat ve svým věku rozum a kašlat na to
Zdá se mi to, nebo máš depku?
Nemyslím, že se jedná o depku. Člověk má potřebu čas od času řešit takové věci.
A nemusí to nutně znamenat, že má špatné období, depku atp.
Je to zajímavé - proč, co nutí lidi chodit každý den do práce? Většinou závazek (dluh, hypotéka, potřeba mít se líp), tím se stává "otrokem" systému, který ho samozřejmě jen tak nepustí.
Určitě je velmi poučné zjistit, co jsou to peníze, jak fungují, jak existují, na jakém principu fungují banky a především ty centrální. Jsou to mnohdy zajímavé, svým způsobem až šokující informace, které člověk normálně vůbec nemá potřebu vědět a znát.
Poté může přijít i nějaká ta depka .
Cituji bucinek07: dá se mi to, nebo máš depku
já nevím,asi to depka není,jen to na mě psolední dobou tak padá,ono je to lepší o tom nepřemýšlet,pátrat po smyslu života je nesmysl,jsem na světět ráda,ale prostě mě asi děsí představa co bude dál..všehno se zdražuje,platy se snižujou,straší nás co bude s duchodama,ted ty doktoři,mám pocit že se to tady všechno sesypalo a rozkradlo,bohužel já pracuju se starýma lidma ato mi asi nepřispívá k optimismu..
Taky chvílemi tímhle přemýšlím, vlastně už od dětství si občas říkávám, jaký má tohle všechno smysl (narození-život-smrt). Pokud je to depka, tak ji mam asi celoživotně
Cituji bucinek07: Zdá se mi to, nebo máš depku?
nemusí to být hned depka, ale také mi přijde tahle dnešní doba "do práce-z práce" občas hodně ubíjející...z týdne člověk nic moc nemá a víkendy jsou fajn, ale to je třeba zase vyprat, vyžehlit, zajistit třeba nějakou opravu doma....Je to takové ubíjející, navíc většina zaměstnavatelů své zaměstnance hodně vysává a člověk je jak tělo bez duše.
Cituji Blanche: Tvoje práce tě asi moc nebaví a nenaplňuje, že?
Řekla bych, že každá práce má něco, ale málokoho jeho práce 100%ně baví, že by nadšeně denně vstával...už tím, že to je každodenní povinnost to člověka štve. A navíc v době nezaměstnanosti si každý nemůže moc vyskakovat, bohužel. Nicméně souhlasím, že je každý svého štěstí strůjce a ledacos se dá změnit alespoň na nějakou přijatelnou variantu.
Dej se na filozofii - axiologická tázání. V různých filozof. směrech myšlení se najdeš. A to není žádný útok.
Reaguji na madzup:
Ono jak se to vezme - sama si kolikrát pokládám otázku, co jiného bych dělala.
Tento otrokářský monetárně-bankovní systém je v podstatě dokonalý.
Obrovské stádo lidí každé ráno vstává, přesto, že se jim vlastně nechce, aby vydělávali peníze, které z velké části vůbec neexistují, jen si je v bankách vytváří na účtech .
Většina peněz je dnes součástí virtuálního světa, nejsou ničím zajištěné - to je depresivní!
Cituji Blanche: Život je takový jaký si jej uděláš a jaký ho vidíš. A pokud ho vidíš takhle, tak je jasné, že Tě nemůže bavit a musíš polemizovat o jeho smyslu.
Pod tohle se můžu podepsat.
Já jsem hodně pozitivní člověk a snažím se na všechny věci, které se děly, dějí a dít budou, dívat pozitivně a s tím, že cokoliv, co se stane, má člověka obohatit a posunout dál.
Miluju svůj život, miluju svoji práci, lidi kolem sebe a jsem vděčná za to, jak všechno je, že jsem zdravá já i lidé, na kterých mi záleží, že se na ně můžu kdykoliv spolehnout..
Nemáš depresi, spíš psychospirituální krizi.
Je to jednak důvod k zamyšlení, co se Ti v Tvém životě nelíbí, co by bylo možné změnit - přináší Ti Tvoje práce alespoň nějaké uspokojení, co vztah, děti...atd.?
Odpovědi Ti mohou také přinést různé filozofické směry, náboženství. Ne každý člověk je materialista, prostě jsou i lidé, kteří potřebují určitý duchovní rozměr. Když jej naplníš, budeš spokojenější.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.