Já to mám bohužel podobně, ale s tím rozdílem, že jsem na druhé straně řeky než většina z vás popisuje. Já jsem ta, která nemá žádný čas na kamarádky. Dřív jsme se s holkama scházely pravidelně alespoň jednou za měsíc, napsali jsme si a tak. Už je to ale pěkně dlouho, co jsem od žádné nic neslyšela- žádná zpráva, pozvání, nic. Uvědomila jsem si po dvou měsících, kdy jsem pendlovala mezi školou, prací a seminárkama, že vlastně o nikom dva měsíce nevím nic. A když píšu pendlovala, tak tím myslím, že jsem neměla čas ani na žádné paření, kafíčka, musela jsem zrušit členství v posilovně, kam jsem nestíhala chodit, solárko jsem neviděla od minulé zimy. Když jsem měla volný den ( píšu den, protože celé víkendy jsem trávila náročnou přípravou do školy, protože full time práce vám zabere dost času přes týden), tak jsem ho trávila tak, že jsem si dovolila spát do 9 a pak klidně koukala do blba a odpočívala od všeho. Naštěstí s přítelem bydlíme, takže nepotřebuji plánovat akce s ním,abychom se viděli, ale ten volný den jsem byla ráda v jeho přítomnosti,když jsem ho jindy viděla až v 8 večer. Pak mě celkem zamrzelo, když jsem na FB viděla fotky z akce, kde kamarádky byly beze mě a já ani o ničem nevěděla. Díky tomu si za to můžu i sama. Teď před vánoci jsem byla ráda, že si vzpomněly v pozvaly mě,ale bohužel jsem musela opět odmítnout. V průběhu vánočních svátků jsem se ale ovládla a nepracovala na věcech do školy a šla na narozeninovou párty jedné z kamarádek. Až tam jsem si uvědomila, o co přicházím, ale nedá se nic dělat.
Svádět na sebe to jen nebudu. Ony se mi téměř přestaly ozývat, když jsem si našla přítele. Žádná z nich nemá přítele a některé snad nikdy ani neměly, což je divné v tolika letech, ale jejich problém. Proto mě i mrzí, že ony se na mě vyprdnou,když si nějakého najdu, protože předpokládají, že s ním trávím každou minutu volného času.
To jen pohled z té druhé strany
Cituji Barbadela: Jenže pro mě je to takový to vlízání, dolízání a pak vidím, že na mě její partner koulí oči apod. tak příště rači řeknu ne. Určitě to tak máš taky.
Já jsem vůbec odmítla chodit s nimi někam ve třech. Pak to dopadá tak, že oni se "oblizují" a mně připadá, že jim tam jen překážím. A prostě nemůžu s kamarádkou řešit ty holčičí záležitosti.
Taky jsem se tak dřív cítila, bylo to asi o tom, že se se mnou kamarádky neměly o čem bavit, já jsem měla trošku jiný starosti než oni a tak jsme se sešli jen jednou za čas a já z toho byla mimo, že mě už nemají rády... No postupem času jsme se zase daly dohromady, protože jsme si zase měly co říct.
Taky jsem nad tím dost přemýšlela, proč se mi nikdy neozve... ale asi je to tím, jaký máš s tím člověkem vztah, nebo já nevím, do druhých prostě nevidíme
Zkus třeba někdy napsat sama a něco zorganizovat nebo se jen zeptat a uvidíš..
Cituji Bernie: Ale tady je právě řeč o tom, proč to neorganizují právě ti druzí, proč se sami od sebe neozvou..
protože třeba studují VŠ, zároveň chodí do práce, starají se o domácnost, vaří, perou, nakupují.. neozvu se, protože při tom všem, co musím za den stihnout, nemám čas vysedávat u FB a obepisovat lidi, kdo by kdy kam šel.
Cituji Zuziik: ?
1. Všichni máme 24 hodin denně.
2. To na sazu s kámoškama máte program a catering, že je potřeba něco organizovat? Snad napsat sms s časem a místem není tak náročné na čas, ani se u toho nezavaří moc mozkových závitů.
Nechápu, co je na tom tak nepochopitelného.. 24 hodin denně má každý, ale já nesedím 24 hodin se založenýma rukama - z těch 24 hodin - cca 5 hodin účast ve škole, dalších cca 5 hodin v práci, po práci nakoupit, uvařit, dál třeba vyžehlit prádlo/vyprat/vytřít/a jiné domácí práce a mínus další hodiny na přípravu do školy a učení.. Takže počkám, až někdo napíše, odpovím - ano/ne (většinou ano, čas si udělám).
A to zařizování - catering tam nemáme, ale někdo napíše datum - půlce lidem se to nehodí a nastává dohadování na lepším datu.. dál je třeba něco zarezervovat, v našem městě si večer bez rezervace v lepším baru/restauraci/kavárně nesedneš.
Tím ale nemluvím o jedné kamarádce, to je něco jiného, té bych napsala. Ale na organizaci srazu pro víc lidí prostě nemám čas.
Reaguji na Enriketa:
Vždyť téma není o organizování srazů, ale o tom, že někteří lidé se sami od sebe vůbec neozvou.
Práci (nebo školu+brigádu), a domácnost má většina lidí, se kterými se bavím. Myslela jsem to tak, že nedostatek času je blbá výmluva - všichni ho máme stejně a zbytek záleží na našich prioritách. Poukud kamarádce nestojím za to, aby si na mě vzpomněla a napsala ani mezi vysáváním a lakováním nehtů, tak to asi není úplně kamarádka a nebudu se jí vnucovat.
Třeba jedna kamarádka dělala 2 školy, měla 2 brigády, hodně sportovala, měla přítele a přesto občas i ten sraz zorganizovala.
Jen mě pobavilo, kolik zaneprázdněných lidí má čas přispívat na Omlazení.
Cituji Zuziik: Jen mě pobavilo, kolik zaneprázdněných lidí má čas přispívat na Omlazení.
jedné mojí kamarádky jsem se zeptala, proč mi nenapíše sama první, a ona mi na to řekla že jí to přijde hloupé a že má pocit že by mě otravovala... naštětí se od té doby pravidelně ozývá
Cituji Zuziik: Jen mě pobavilo, kolik zaneprázdněných lidí má čas přispívat na Omlazení.
no já jsem jedině ráda, že mne už zajímá jen pár rubrik, jinak nevím nevím... už bych toho stíhala ještě míň než stíhám...
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.