Přítel versus bývalý přítel - nemám jasno

laaria

A není to jen touha po zakázaném ovoci? Stávající vztah se vždycky časem mění na stereotyp, ale proti tomu můžeš zkusit něco podniknout, vztah oživit a ozvláštnit. Teď tě jen přitahuje něco nového, ale nezevšednělo by to nové časem taky? Co potom? Záleží na tvých subjektivních pocitech a co v životě chceš. Pokud chceš zůstat ve spokojeném vztahu, budeš se s tím muset sama vyrovnat, nějakou chvilku to potrvá, ale postupně přejde. Vždycky se objeví někdo nový, neznámý, přitažlivý, ale to ještě neznamená pustit se do toho po hlavě. Nechat sebou zmítat hormony není moc dobrý a škodí to psychice. Ale někdy se s tím nedá nic dělat a jen čekat. Mám kolem sebe kromě přítele spoustu fajn mužů, kteří jsou taky vzdělaní, hezcí, vtipní, milí a pozorní. Pokušení zhřešit je to rozhodně velké, ale šťastně fungující vztah, u kterého vidím budoucnost a vím, že si s přítelem rozumíme v zásadních otázkách a můžeme řešit všechno, si tím nezničím. Dokonce jsem mu to i jednou i řekla, že mě přitahuje někdo jiný. Nebyl z toho zrovna nadšený, ale promluvili jsme si o tom jako dospělí lidé, chápal moje pocity a věřil mi, že bych ho nepodvedla, což se taky nestalo. Po čase to zmizelo, pak se sice objevili další přitažliví, ale už jsem to s ním neřešila, beru to jako normální součást života a každé ženě polichotí, když se od někoho nového dozví, jak jí to sluší a že je krásná. Ale to neznamená konec ani nevěru ve vztahu.

Myslím si to samé o svém vztahu. Jen mám dotaz: Ty vztahy, kde se pár vezme a jsou spolu celý život ten není o lásce? Je jen o tom, že víme, že ten druhý je nejlepší člověk na budoucnost? Mám si někoho vzít jen kvůli tomu? Věřim, že bych lepšího muže do života už nenašla. Ale ta všednost...

Ne, to tedy rozhodně není.
Je to především o lenosti hledat někoho jiného, o obavách, že nikoho nenajdu, o společném majetku a společném pohledu na výchově dětí, o zvyku (nemůže tě nic překvapit, lepší je žádné překvapení, než blbé překvapení). O spolupráci. O tom, že spolu dokážou vyjít (protože stejně každý nový chlap by byl časem stejný, jako tenhle).
Proto třeba dříve dobře fungovala ta domluvená manželství - manželé si na sebe časem zvykli a fungovalo jim kooperovat.

Jsou typy, které občas potřebují vzrušení, notoričtí "lovci" a "lovkyně", a ti pak rozehrávají takové hry, jako laaria (La Aria? ), aby vůbec dokázali s tím svým "zákonným" přežívat. A když je zákonný rozumný, tak to toleruje, protože chápe, že o nic nejde, a že by o ni mohl taky třeba přijít, kdyby to začal řešit (dokud o nic nejde, samo).
Je dokonce dobré kolem toho dělat trochu rozruch, aby si partner všiml a začal se trochu snažit, aby se vztah oživil.
Mám kamarádku (jasně, že to nejsem já ), která si udržuje stálý okruh "platonických milenců", se kterými se netají. Manžel si nikdy nemůže být jistý, přestože jí důvěřuje, snaží se, a ona si užívá s "milenci" a zároveň s manželem. Dolce vita!

Ok, potom teda můžem žít stylem sex ve městě...a budeme šťastnější? Že mě někdo jiný fyzicky přitahuje, dobře si pokecám, můžu ho brát přece jako normálního kamaráda, ale neodkopnu kvůli tomu přítele, kterýho miluju.

Moc tomu nerozumim, co tady píšete. Tak je to normální, že ten vztah zevšední? Nebo to je ten nepravej vztah, když zevšední už po dvou letech?

Každý zevšední.

Ok ale jak to teda řešíš v životě ty, když každý vztah zevšední?

Mluvilas nejdřív obecně a potom o kamarádce, ale pokud to platí i pro tebe, tak bych chtěla žít jinak. Bohužel

Ve vztahu by se měli snažit oba dva, ne jen jeden...kdyby tam samozřejmě nebylo to kdyby, že? Ale na druhou stranu věřím, že existují i výjimky, kde je po celý život láska. Ono je to hrozně individuální.

laaria
Každý vztah zevšední, s tím se člověk musí smířit a musí to mít vždy na paměti, když se vyskytne v situaci, jako je ta tvoje. Takových poblouznění ještě přijde
Pokud píšeš, že jsi s partnerem šťastná a že jiného bys nechtěla, není co řešit. To, že se ti najedou líbí i někdo jiný, neznamená, že by váš vztah šel do kytek. Znamená to nejspíš jen to, že ve vašem vztahu opadla ta počáteční zamilovanost (která trvá prý 2-3 roky), která ale opadne v každém (skoro každém) vztahu.

Odpověděla sis sama, přesně tak. Do vztahu se krapánek vloudil stereotyp, nuda, tak hledáš, čím by sis zase rozvířila krev.
Radila bych zkusit nějaké spestření, výlet, pořídit si pejska, začít chodit do nějakého kroužku, ať si od sebe taky oddechnete.. prostě najít nové impulsy, které ten vztah krapet -ehm- obnoví.

Ahoj .. Já mám přítele asi rok a půl,mám ho ráda,ale nejsem si jistá,jestli ho miluju? Žádné šimrání v břiše jsem nikdy k němu necítila. Kamarádky mi tvrdí,že pokud necítím ze začátku k němu šimrání v břiše,tak že to není láska.Co si o tom myslíte Vy? Taky mám problém se svým bývalým přítelem. Chodila jsem s ním něco málo přes rok a byl to můj úplně první přítel. Choval se ke mně hrozně hnusně,podváděl mě,všechno mi zakazoval, jenže já jsem tak hloupá,že na něj dost často myslím?Muze to znamenat,že ho furt miluju? Já jsem z toho úplně nešťastná už.. Bývalý přítel mě dokázal strašně dobře oblbnout sladkejma slovíčka. Součastný to nedělá a tak mi to možná chybí?Jenže u toho předchozího to nebylo upřímný. Nějak nemám v ničem jasno... Za každou radu nebo názor budu moc ráda

myslím si, že kamarádky mají z části pravdu, aspoň dle mých zkušeností

je s ním dobře, těšíš se na něj, jsi s ním ráda, sex taky není špatný, pokecáte, zasmějete se - ale je tam to, to, co ti chybí - vášeň, touha, šimrání ( ano, ono šimrání může to po čase opadnout, a sklouznout zas to toho, je mi s ním dobře)

víš, každý svého štěstí strůjcem každý svého partnerského života strůjcem

jak jsem psala jinde - pro každého je kritériem pro výběr partnera něco jiného - po něhoho - je mi s ním dobře, pro někoho sociální jistota, pro někoho to, že nejsem sama, pro někoho to šimrání

osobně si myslím, že láska do partnerského života patří, patří tak k tomu to počáteční šimrání a třeba i ten následující "stereotyp" - jenže si taky myslím, že sklouznout do toho stereotypu u partnera, kterého nemiluješ je daleko rychlejší než u partnera se kterým ti lítají motýlci

někdy to šimrání přijde hned, někdy za chvíli, ale pokud nedojde za rok a půl - přijde mi to jako dlouhá doba

je škoda se o ty motýlky připravit

k tvému bývalému - ten to tedy fakt nebude

věř, že to šimrání můžeš zažít s někým, komu na tobě bude záležet a kdo ti nebude nikterak fyzicky nebo psychicky ubližovat

a pak si ještě myslím, že pokud partnera bereš jako toho pro život, ať se šimráním, nebo bez něj, nemáš potřebu se poohlížet po jiných a myslet si, že by někde chodil někdo, kdo by ti do vztahu dával víc, než ten současný