Přítel se mnou neusíná

Reaguji na neonka: Asi jsi nečetla vše, ja tady už psala že se nevyspím v objetí, ale příteli se to líbí, takže takhle usínáme, ale ja se pak omluvím, dostane pusu a jdu spát na svou stranu postele a ráno se zase přitulím. Mi přijde, že se na to koukate jen ze strany Mado, ale ne ze strany přítele. Ze on ma být ten co se musí změnit.

Reaguji na Flora: jenže on se CHCE změnit

To je celý ten problém
Nikdy nebude sova chodit spát se slepicema jak se říká.
Prostě máte každý jiný biorytmus a s tím nic neuděláš.Nápad s "uspáváním" je dětsky trapný,pokud neumíš usnout sama,tak budeš mít celoživotní problém s tímto partnerem.Člověk který spí v noci mepochopí druhého,který spí přes den.

To řešil a musel se naučit asi každý, kdo někdy chodil ráno do školy nebo do práce Já jsem taky sova, ale nebrání mi to vstávat v šest hodin (v důsledku pak jdu i dřív spát). Kdyby ten její opravdu chtěl (nebo musel), už by to dávno bylo

U nás jsem já ta sova (3 hod. ranní) a přítel chodí brzo spát (cca ve 12). Musíme spolu soužít v jedné místnosti a jde to. Být tebou to neřeším a naučím se usínat sama. A stejně být přítelem tak s tebou rozhodně nevstávám, když nemusím.

Reaguji na Mado: No, zjisti zda tak chodil spát celý život. Jestli to tak dělá jen posledních pár let, tak se otočit nebo trochu přispůsobit dá. Ten můj to má takhle od dětství a po tátovi.Má to spojené s mírnou hyperaktivitou. Už ve 12 letech chodil tak v jednu spát a mohla ho mamka nutit a nic. To už je horší, s tím se nic moc dělat nedá. My jsme spolu 2 roky a zvykneš si, věř mi. Někdy je výhoda že ráno spí a já mám hezky čas vyprat a uvařit a pak se mi za to celý den věnuje

Reaguji na Laky: je to opravdu tak

Na tohle asi žádná rada neexistuje:

Jediný co můžete udělat, je se nějak domluvit.. Buď, že si s tebou přítel chvilku lehne, než usneš a pak se může jít dívat dál na televizi.. Nebo pokud ho chceš mít u sebe, tak se domluvit do jakého času televize v ložnici poběží (pokud tě vyrušuje).. Jiné řešení já nevidím.. Já zatím s přítelem nebydlím, telku máme každý v pokoji a když já jsem ráno třeba musela vstávat brzy, hold jí v některých případech musel úplně vypnout - pokud ráno brzy vstávám a hraje mi telka, tak nejsem schopná usnout..

Možná to bude znít trochu divně, ale my to s přítelem máme rozdělené na moje a jeho dny. Nejednalo se tedy o televizi, ale o poslouchání hudby. On je zvyklý ji poslouchat celé dny a rád u toho usíná. Já jsem naopak byla zvyklá, že spím v úplném tichu - i tikot hodin mě rušil. No a vyřešili jsme to tak, že se střídáme, jeden den spíme u jeh hudby, druhý potichu. A můžu říct, že po těch dvou letech už naprosto v pohodě u jeho hudby usnu a nebudí mě, jako dřív. Je to prostě o zvyku. stejně jako on může v tichu spát. No a tak bych to prostě střídala - jeden den půjde s tebou spát dřív a ty necháš puštěnou TV a druhý den ho necháš, ať si to dělá jak chce on. Myslím, že tohle je fér pro obě strany.

tím si nejsem jistá zda se to dá přeučit. můj táta s mamou to takhle měli když jsem se narodila tak prej jen na pár měsíců bude spát v obýváku no je z toho 23 let a změna se už nechystá

Cítíš tu trapnost?
Žádná žena nechce mít doma mamánka,cítí to pak jako druhé dítě..........v uspávání partnerky bych jako chlap cítila totéž,ještě chybí přečíst pohádku a iluze je dokonalá.

Já jsem "noční sova" a vím jak je to nepříjemné,když by mně někdo nutil jít spát a usnout před půlnocí.Jsem nejvíc aktivní v noci a dopoledne umírám když musím být vzhůru.
Stejně tak jak já nechápu lidi co usnou ve 20 hodin u televize,tak oni nechápou mně,že ve dvě ráno jsem schopná péct buchty a umývat okna.

Biorytmus má člověk daný a přetočit vnímá jako nepříjemnou věc.

Reaguji na Laky:
Přesně se vším souhlasím, možná proto, že jsem taky sova a v jednu ráno jsem nejčilejší a nejšťastnější, že jsem vzhůru, v baráku je klid a můžu si dělat co chcia kdybych si šla lehnout před půlnocí, tak stejně neusnu a tím pádem stejně nemůžu vstát dřív než v 10 ráno.... i kdyby mě někdo vzbudil dřív, tak do hodiny si jdu zase lehnout. Když chodím do školy, tak musím spát odpoledne, jinak to prostě bohužel nejde.
Nutit někoho aby chodil spát když nechce a vstával když nechce.... no nevím, spánek a jídlo a je strašně důležitý a takhle někoho trápit, že si ani v týhle věci nemůže dělat to, co chce jeho tělo mi přijde příšerný