Přítel po 7 letech žití nemá zájem o svatbu

Spíš než na čase, je už dost pozdě....ne vzhledem k Tvému věku, ale proto jak dlouho spolu jste. Když jste se nevzali doteď, tak proč se vůbec někdy brát.. když jsou to navíc dost solidní zadní vrátka.

To neber jako kritiku, ale je to prostě fakt, jsou mužští, co se ženit nechtějí a proč by taky měli, když mají vše, co potřebují... Dělat si skutečné závazky? Mít větší zodpovědnost? Mít povinnosti vůči protějšku? Stát se partnery? ... Proč by to dělal, když nemá jediný důvod?
Zkus o tom přemýšlet.

P.s. Mám kamarádku, která takhle žije s přítelem, mají už dvě děti samozřejmě s jeho příjmením, teoreticky společný byt atd. a ona stále doufá, že si jí někdy vezme.
Ona je hloupá, ale on by byl blb, když k tomu nemá důvod.

taky mám takovou - a teď ji rozhodily Vánoce - dostali pohled s adresou - rodina Novákova - ale to ona není...., až jsem zírala, jak ji to dostalo, ona je právě z těch, co vždy hlásaly, jak svatba není důležitá, no, tak nevím...

Přesně, jaký jiný "vážný" důvod by muže přiměl k svatbě? Děti se jmenují po otci a matka stojí mimo. Jako jediná má jiné jméno. Nejsou rodina oficiálně.

Bohužel jsem zažila i smutný případ, kdy mladá holčina s ročním prckem přišla na úřad - potřebovala doklad o určitých informacích po zemřelém příteli a nikdo s ní nekomunikoval, žádné doklady nedostala do ruky. Byla jen jeho "přítelkyně", se kterou žil a se kterou měl dítě, ale pro úřady to je někdy "málo". A to potřebovala tento doklad pro vyřizování sirotčího důchodu pro jejich dítě. Vše se řešilo s otcem zemřelého a ona musela doufat, že jí to "skorotchán" dá (navíc spolu neměli nejlepší vztahy).
Takže vy, co máte děti a tvrdíte, že svatba není třeba, tak nezapomeňte, že se dějí různé a nečekané věci a vy můžete být hodně překvapené - přecijen - nejste MANŽELKY

Reaguji na Amazing: přesně

Reaguji na Amazing:

Souhlasím. Když se to okleští o všechnu tu nádheru kolem, svatební šaty, obřad, tak je to více méně hlavně papírová záležitost. A kdo říká, že si nepotřebuje slibovat lásku na celý život, má sice pravdu, ale neuvažuje, co by se stalo, kdyby ten druhý partner umřel, nebo skončil v nemocnici.

ano, to si taky říkám, když už ne děti a stejné příjmení, tak CO je tedy důvod ke svatbě?

přesně, myslím, že manželka bude mít vždy lepší pozici než sebelépe "ošetřená" přítelkyně

přesně, my jsme taky měli svatbu za pár šupů, v civilu a jen se svědky a bylo to moc hezké. Není nutno dělat trachtaci pro celou rodinu

tak jsem taky příteli řekla konečně na plnou pusu, že se chci vdávat... a to s ním jsem 10 let a je mi 30 , takže na tom nejsi ještě tak špatně..jsou na tom holky hůř D

Já jsem s přítelem 3 roky, a 2 roky jsem byla zasnoubená. Jelikož se 2 roky nic nedělo, o svatbě nechtěl ani slyšet, tak jsem se naštvala a prstýnek jsem mu vrátila s tím, že až si mě bude fakt chtít vzít tak ať mi ho dá. Byl z toho velice špatný, ani jsem nečekala, že ho to tak vezme. Teď jen doufám, že se v něm něco zlomí. Už mě nebavilo že kamarády zval na svícu a měl vše naplánované jen před kamarády v baru, ale když na to došla řeč jen mezi námi dvěma, tak začal okamžitě couvat, že je ještě čas. Prostě mi už došla trpělivost. Myslíte že jsem udělala dobře?

Reaguji na katjja: Ahoj, já bych se asi zachovala stejně. Čekat dva roky sice není dlouho, ale né už s prstýnkem na ruce...když ještě nebyl připraven, tak ho neměl dávat. Třeba kamarádka v práci jen co dostala zásnubní prstýnek, už plánují svatbu a ještě na tento rok - aby to tedy bylo do roka

Perfektní gesto ! Netvrdím, že svatba musí být do roka a do dne od zásnub, ale tenhle "couvavý" přístup
Určitě jsi udělala dobře, máš přece nějakou hrdost, ne?

Reaguji na livmar:
A co on na to? Už plánuje svatbu?

Z mého okolí se lidi berou hlavně proto, že už plánují rodinu - a nezáleží jestli jsou spolu 2 roky nebo 10 let. Naopak těch, kteří se berou "jen tak z lásky" moc neznám (asi nikoho).
Pro mě osobně je svatba důležitá taky jen kvůli dětem, kdybych děti nechtěla, tak se bez ní obejdu. A nemám to naočkované od partnera, spíš to je výchovou...Prostě to ve mě nevzbuzuje žádné emoce.
Chápu, že pro někoho je svatba důležitá, ale natolik, aby se třeba rozešel s jinak ideálním partnerem, protože se zatím k ničemu nemá?
Já si myslím, že by to mělo být rozhodnutí obou, a holt na pomalejšího se musí počkat - jako se vším - důležité je hlavně když mají oba stejný názor na děti a budoucnost.

Já si myslím, že záleží spíš na zodpovědnosti obou, než na rodinném stavu. Pokud se mu něco stane v zahraničí a nebude mít dostatečné pojištění, nebo nadělá dluhy, tak bude asi málokterá nadšená za status manželky.

My se vzali "jen tak z lásky" rodina není zatím na pořadu dne

My taky - manžel měl syna z prvního manželství a další dítě nechtěl, takže jsme bez - u nás o to tedy nešlo vůbec - prostě jsme se vzali, protože jsme to oba chtěli a chceme to už 23 let

Také se hlasím, a to nám bude v době svatby 24 a 28 let, tedy žádní třicátníci, kterým to zjednoduší vyřizování hypotéky

Krása