Reaguji na chocolattecoffee: Mě od tebe přijde nevhodnych věcí... Monus spekuluje, snazi se na to "přijít", premysli o tom.. S tím, ze by se za tu holku vydavala ona je sice nesmysl ale tak spekulace k diskuzím patří.
Já bych ten vztah velmi zvážila.Souhlasím, že vztah dvou lidí je vždy o kompromisu, ale tím myslím otázku typu kde budeme bydlet, kam pojedeme na dovolenou atd.Fakt, že zve na schůzku cizí ženskou a já se budu ukolébávat myšlenkou, že by tam třeba nešel, jako otázku tolerance nevidím.To je zavírání očí před faktem, že asi miluji a beru vztah daleko víc než můj partner.
To, že muž (i žena) ve vztahu nemají chodit či si domlouvat schůzky beru jako naprosto samozřejmou věc a sama bych to ve svém vztahu netolerovala.Tady moc prostoru pro kompromis nevidím.A spekulace, že to chudák dělá jen proto, že ho B.bbb ničí domnělou žárlivostí a hysterií neberu.Pokud mu to vadí (a klidně věřím, že ano) tak má možnost ze vztahu odejít.
Přijde mi to jako začarovaný kruh-on si hledá povyražení jinde a ona logicky žárlí a je paranoidní (a v této situaci to chápu) a stěží říct, co je příčina a co důsledek.Oba se trápí.
Reaguji na chocolattecoffee: Spekulujeme asi všechny a náš pohled je vždy ovlivněn tím, co jsme která prožila.Objektivní bohužel nejsme ani jedna.
čtu vaše reakce a každá má nějakým způsobem pravdu... tím spíš ale nevím, jak s tím naložit. Rozcházet se s ním nechci, bylo by mi to líto... třeba na to časem přijdu, že jste mi některé radily dobře. Před chvílí mi volal, jestli může večer přijít, abychom si to vyříkali. Absolutně nevím, co mu na to mám pak říct... cítila jsem se strašně ponížená.
Reaguji na B.bbbb: Pokud s ním jsi ochotná dál být, tak si to holt vyříkejte, ale nevím o čem chceš dál mluvit, víš jak to je a vidíš na čem jsi. Pokud se s ním nechceš rozejít, tak to holt nedělej. Ale promluv si s ním, řekni mu, že do něj vidíš a že chceš aby se změnil. Nevím, jak jinak s tím naložit.
Reaguji na Lauritta:
Cituji Lintu: S tím, ze by se za tu holku vydavala ona je sice nesmysl ale tak spekulace k diskuzím patří.
I kdyby to psala Bbbbb, tak co to na situaci mění? (k teoriím - mohl to být klidně nějaký kluk)
Cituji Sasanka: Zakladatelka si je vědoma své žárlivosti, ale on jí k tomu dává dost pádné důvody..
Jj. Myslím, že kdyby byla mega hysterka a žárlivka, tak si to nebude uvědomovat a omlouvat tím přítelovy nedostatky.
Cituji B.bbbb: Rozcházet se s ním nechci, bylo by mi to líto
Jak myslíš, ale nemá cenu přítele pořád omlouvat. Třeba si jednou najde jinou holku (ne, že bych ti to přála), a k ní si tohle nedovolí - a to ti teprv bude líto.
Cituji B.bbbb: Rozcházet se s ním nechci, bylo by mi to líto... třeba na to časem přijdu, že jste mi některé radily dobře. Před chvílí mi volal, jestli může večer přijít, abychom si to vyříkali. Absolutně nevím, co mu na to mám pak říct... cítila jsem se strašně ponížená.
Pokud se nechceš rozcházet, tak buď aspoň rázná a tvrdá. To, cos udělal se mi nelíbí, bylo to od tebe hnusný a vážně nemám zapotřebí přítele, který ze mě bude pořád dělat blbce. Takže doufám, že už se to nebude opakovat, pokud ano, tak fakt nemám důvod v tom vztahu dál být. Chlapa, který mě bude ponižovat můžu najít na každým rohu, ale zájem o něj nemám. Doufám, že ti je to jasný, díky za pochopení. Pokud ho hodláš se mnou vést takhle dál, tak to rovnou můžeme zabalit, mám o vztahu jinou představu. OK?
Hlavně ho prosímtě neomlouvej a nedoprošuj se. Nebo z tebe udělá pěkný hadr.
Reaguji na B.bbbb: Rozcházet se nechceš - důležitá informace. Pak radím jasně stručně říct to, co píše Patty výše. K tomu není co dodat. A vlastně nemáš jinou možnost.
Jinak si ale B.bbb myslím, že s ním šťastná nebudeš. Neustále vlastně řešíš ten samý problém. Po tom, co si to vyříkáte /a byla bych velice zvědavá, co myslí tím, vyříkáme si to, jakou pohádku vymyslí/, se to třeba na chvíli uklidní, ale obávám se, že za čas udělá to samé.
Nebo ty sama, ruku na srdce, veříš tomu, že ne? Z toho, co píšeš mi přijde, že si tě neváží a stále dokola se přesvědčuje, že v tom klidně může pokračovat, protože ty mu to odpouštíš a i tohle už víš, že mu odpustíš. Uděláš ze sebe blbce a to nepomůže tomu, aby si tě více vážil. Naopak. Moc dobře ví, jak k němu vzhlížíš /i když namítneš, že ne/ a že se s ním nechceš rozejít. Ta chemie někdy nestačí.
Reaguji na katula:
Souhlas
Reaguji na B.bbbb:
Bohužel tvůj přítel si s tebou pořád zahrává, vypadá to, že váš vztah nebere tak vážně jako ty...
Myslím, že to tak bude dělat pořád, dokud mu nedáš nůž na krk a on neuvidí, že z tebe bl.ba dokola dělat nemůže a pak se rozhodne, jestli spolu budete nebo ne. Važ si sama sebe, určitě není tak skvělej jak ti připadá
Tenhle Tvůj přítel už si tě nikdy vážit nebude a ztracené sebevědomí v tomhle vztahu stejně už zpátky nezískáš. On už se přesvědčil o tom, že Ti může lhát a ubližovat a Ty mu stejně znovu odpustíš. Tak už se holka seber a rozejdi se s ním! To bude první krok při hledání Tvé ztracené hrdosti.
Mě by teda zajímalo to co Patty:
Cituji Patty: Jak ti to přeposlala? Překopírovala? Bůh ví, jak byl originál.
Jestli překopírovala konverzaci a hodila ji do wordu, tak to skutečně nemusel být originál. Tohle bych asi měla napaměti..
Možná budu trochu mimo téma, ale nedá mi to nepodělit se. Byla jsem přes rok s jedním klukem, můj první, zamilovaná jako blázen. Když jednou řekl, že je konec, byla jsem dost vykolejená, dokonce jsem se doprošovala... hrozně do mě kopal a já byla jak poslušný štěně. Vrátil se, prý to nemyslel vážně. (rozebírat to nemá smysl, chci jen nastínit situaci). Za holkama dost bral, ale nepodvedl mě (tím jsem si jistá) - jen je balil, což jsem mu nezazlívala, když se mě na to dovolil, prostě jsem si řekla "faj, aspoň s nima nebude spát - ať si je balí, když se vidíme jednou za dva týdny". Po nějakém čase mi začalo docházet, že tohle nechci, začala mi na něm vadit spousta věcí, choval se hezky, jen když z toho pak něco měl... Tak jsem řekla dost já. Co on na to? Doprošovat se začal on. Nepovolila jsem. Je až neskutečný, jak jsem byla po rozchodu šťastná.
Co ti radím? Dělej to, co chceš. Když mi okolí říkalo, že ho mám nechat, zatnula jsem drápky a bránila ho jak nikoho. Potom si všichni mysleli, že je vše v pohodě, mně na druhou stranu došlo, že jsem sebou nechala vláčet. Ano, teď si připadám špatně, pošpiněně a kdoví co všechno (na druhou stranu na něco opravdu vzpomínám ráda), ale když si uvědomím, jakej hnus mi dělal, je mi z toho zle.
Kdybych věděla jen to, co vím z nadpisu ("Přítel flirtoval s fiktivní slečnou a chtěl se s ní sejít"), usoudila bych, že nemám právo radit, protože si myslím, že nemá smysl držet chlapa na řetězu (ačkoli by měl co vysvětlovat). Takhle ti taky nepomůžu rozhodnout, ale zvaž, jestli ho opravdu miluješ, nebo je to takový ten syndrom "miluji toho, kdo mi ubližuje"... (Jako bych se v tobě viděla)
Cituji meberry: Achjo,ty s tím dárečkem ještě stále jsi?No tak to hodně štěstí teda.
Přesně tak. Slečna cítí, že to co dělá její přítel je špatně, v jeho přítomnosti není sama sebou, ale nechce zahodit to krásné...to se pak těžko radí, někdo sem hodí problém a pak řekne, že se s takovým *** rozejít nechce, takže rada je zbytečná. Kdybych měla zůstávat se svými partnery jen proto, že nechci zahodit to krásné, tak nechci vědět, kde bych dneska byla.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.