Přítel chce děti, já ne

Reaguji na Lucrezia: sorry, ale pokud nejsi z oboru, vůbec nechápu, jak si dovolíš o někom psát, že je nebo není psychicky narušený, Taková věc se opravdu nepozná po netu a rozhodně automaticky nevyplývá z toho, že někdo nesnáší děti

A faktem je, že kromě trochu vyumělkovaného nadhledu, se kterým lezeš do každého tématu a který působí trochu trapně vykonstruovaně, jsi ještě nikam smysluplně nepřispěla

BTW kdybych musela jít do školy a partner mi jen tak zamáčknul budík a naprosto se mě na nic nezeptal, tak by to nebyl jen velký problém, ale klidně rozchod. Sama si to nedovedu představit, že by mi to chlap udělal a jako myslím, že většina slepic tady taky ne, jen kdákají

Helenu chápu, celou dobu se snaží jen říct, že nechce být těhotná, děti jí nic neříkají, nechce mít velký bachor a nalité cecky...abych pravdu řekla, na valící se kouli chodící jak kačena fakt nic krásnýho prostě není.... A co se týče potratů, je otázkou (kterou tady asi nikdo nerozhodne), kdy je potrat správný, kdy ne, odkdy, do kdy.

V šesti měsících je interrupce nelegální, protože jde de facto už o vraždu, takové dítě cítí bolest, vidí, chutná, hýbe se apod.

Na druhou stranu - je lepší, aby takové dítě skončilo v kojeňáku a následně se z něj stal grázlík, jako z většiny dětí z děcáků? Nebo měl citově chladnou matku a doživotní problémy?

Teď si tomu teda Liso nasadila korunu...
A ne, nepřispívala jsem k tomuto tématu, takže to nevztahuji na sebe

Reaguji na Lisa: s chlapem bych se rozešla kdyby byl nespolehlivý, lhal, pil, nevěra apd. Budík by mě fakt nerozhodil ani kdybych měla v práci důležitou schůzku. Prostě by mě naštval a tím by to skončilo.

Na pravidelném testování není nic přehnaného (pokud se netestuješ každý den ), kdo má pindy v tomto směru ať si klidně pindá.

Proč by byl ztracená existence? To každého hned takhle rychle odsoudíš, když udělá chybu? Ještě bych pochopila, kdyby to udělal ve zlém úmyslu, třeba abys zmeškala zkoušku nebo tak, ale tak to, pokud se nemýlím, nebylo.

Každopádně jsme hodně OT.

Ta diskuze tady ale není o Heleně a jejím zamáčklém budíku, proboha.
Skoro si myslím, že je to nasazená provokatérka, aby tady ty diskuze pořádně oživila.

Respektuju, že něčí životní poslání není plodit děti, ale obecně (a konkrétně k této diskuzi ) platí, že pokud si v tomto partneři nevyhovují, měli by jít od sebe. Nebo si kompromis umíte představit? Tuším, že by byl vždycky někdo nešťastný. On, ona, nebo dítě.

Ano, přesně tak. Touhou po mateřství netrpím, ale pokud by mi partner předem řekl, že děti mít vůbec nechce, asi bych vážně uvažovala nad tím, jít "o dům dál" a vztah s ním dále nerozvíjet.

Nejsem toho názoru, že je jedno, jestli 18000, nebo 18010...každý další život je přece tragédie a o to větší, když to je život dítěte. Proto se chci stát lékařkou.Každý zachráněný život je podle mě důležitý, i když je to naprosto cizí dítě. Nechápu, jak může být někdo tak bezcitný jako jsi ty.

Neznám motiv, proč to udělal, ale jestli mu přeješ v životě jen to nejhorší, jen proto že ti udělal tohle...myslím, že toho nejhoršího jsi ho zbavila ve chvíli, kdy jsi se s ním rozešla.

Fakt nechápu, kde se v tobě pořád ta nenávist bere.

Hmm, mně třeba přijdou těhotné ženy krásné. Ale chápu, že člověku, který považuje těhotenství a mateřství za největší hnus, se to asi líbit nebude.

Nechápu, jak někdo může nazývat to úplně nejpřirozenější na světě tím nejodpornějším. Hlavně že sex vám odporný nepřipadá...

Já respektuji, že někdo děti nechce, že má v životě jiné priority. Ale takhle se o nich vyjadřovat, nezlobte se na mě.

Reaguji na Lisa: no zrovna ty, odbornice v oboru řekni, že je zcela normální napsat, že raděl pozabíjí deset novorozeňat. Jestli si to myslí člověk co studuje psychologii, tak je asi něco špatně

Já myslím, že kdyby sem zavítal nějaký psycholog, měl by hafo studijního materiálu.
Abychom se vrátily k tématu, arogantní, sebestředné perfekcionalistky, které mají rády jenom sebe a naprosto se jim příčí, že by měly brát ohled také na někoho jiného, by asi děti opravdu mít neměly, protože chudák dítě, které má za matku ledovou královnu. Ale myslím si, že většina těch, které se necítí na to být matkou, takové nejsou. Jde spíš o pochybnosti, obavy a nechuť k mateřství. Některé se přesto matkami stanou a všechen ten cit v sobě objeví a některé se prostě rozhodnou, že děti NE. Určitě to závisí na životních prioritách, povaze, schopnostech skloubit osobní a rodinný život. A taky strašně moc záleží na chlapovi, se kterým ty děti máte..

Dám vám jeden příklad k zamyšlení. Taky mám kamarádku co už od 15 tvrdila dítě v žádným případě, nenechám si zničit postavu, co snima jen řvou a otravují ... a ejhle v loni neplánovaně otěhotněla. Nejdřív z toho byla v šoku ale pak se ji to nějak rozleželo v hlavě a řekla si a proč ne stará jsem už na to dost a přítel mi pomůže. A tak se nakonec na to mrně začala i těšit. A jak to dopadlo? Kamarádka předčasně porodila v šestým měsíci i když do té doby bylo všechno naprosto v pořádku. Miminko to bohužel nezvládlo a po 9 dnech umřelo a kamarádka se z toho psychicky sesypala a je na antidepresivech.Je na dně z toho, že ji mimčo umřelo a myslí si že je to její vina, že se ohledně děcek vyjadřovala podobně jako tady Helena. Takže milé dámy važte slova ať pak jednou samy nelitujete toho, co jste s té své pusiny vypustily do světa.

Reaguji na Helena:

atd. atd.

Fakt už to přeháníš. Doufám, že tuhle diskuzi už brzo někdo zavře a pročistí od těch šílených invektiv.