Přítel a porno

To se nedá srovnat, určitě kvůli tomu , že se dívám na milostné románky , nezanedbávám přítele..

Reaguji na Lidul: tak asi si to překonala, ale pokud tě zanedbával a tys to zkousla, tak bylo neco spatne a ty sis proste zvykla...
Reaguji na adulilinka: no u toho si to asi predstavuje,ale s tebou snad ne - asi by chtelo si promluvit, ale nejak normalne bez nakejch hysterickejch vylevu a v klidku, ze Ti to nejak b´vnitrne vadi a třeba se k tomu postaví jako chlap (hehe) a bude schopnej Ti to vysvětlit, co Ty na to?
Reaguji na cool90: to je hezký, že to je ve všech jiných ohledech hezký vztah, ale pokud Ti to vadí a on o tom ví a nic s tím nedělá, tak je to, si myslím dost sobecký...
Reaguji na Laurenn: naprosto souhlasím - občas kouknout je rozdíl od čumět pořád a pak nemít chuť uspokojovat toho druhého, nemít na něho chuŤ vlastně vůbec - to je vrchol sobectví..plus k tomu to, že Ti ten druhej pak začne být někdy i takovej odcizenej nebo až odpornej (v extrémních případech)..

Reaguji na kozenka88: jo to nepopírám, že je to sobec ...

Reaguji na kozenka88: Ufff tak sem si tím dnes prošla ... Jelikož mi i on rekl co mu na nasem intimním zivote vadi tak sem na nej vytáhla že mam pocit jakože si občas v posteli připadám jak ony herečky.. (možna že se muže zdát že sem mu to řekla moc tvrde ale vzhledem k rozhovoru ktery sme měli to bylo akorát) no přes etapu uražení, atd jsme se shodli že se to pokusí změnit... Jenže další otázka... Bude mi to stačit nebo to budu mit furt v palici očividně bych potřebovala soukromého psychologa

Reaguji na adulilinka: no myslím, že jsi to nijak tvrdě neřekla Tak doufám, že ta změna fakt nastane. Pokud jo, tak na to přestaneš myslet. Teď se prostě musíš snažit zahnat ty myšlenky do kouta..přeju hodně štestí - snad ten tvůj je fajn chlap a chce pro vás něco dělat

Reaguji na cool90: Myslím, že bys to měla nějak řešit i když je to začarovanej kruh, jak říkáš. Pokud by ti to nevadilo, nemusela bys řešit nic. Ale ty seš z toho očividně špatná (a věř mi - bude hůř pokud se jeho přístup nezmění) ...Zkoušela sis s ním o tom promluvit? Měli jste ty problémy už od počátku vztahu nebo až teď? Ještě jedna věc - myslím, že jde spís o lenost a sobectví a nezájem o tebe po fyzické stránce než o psychický blog u něj. Znala jsem takového "chlapa" a ten se nebyl tohoto "stylu" schopný vzdát. Tak jsem se na něj vykašlala. Potřebuješ aby o tebe měl zájem, chtěl tě a dělal ti hezky, místo toho se cítíš blbě a on si dál spokojeně honí ...

Je to závislák jako každý jiný - nikam ho dokopat nemůžeš, musí chtít nejdřív sám něco změnit a ty ho pak můžeš jen podporovat. Na tvém místě bych mu asi řekla, že vztah nemůže fungovat bez sexu, pokud nejste důchodci (a i tam...). A jestli s tím nezačne něco dělat, tak si s dovolením pořídíš milence, nebo to s ním skončíš.

Holky, neblbněte - pedofila taky nevzrušíte a není chyba ve vás.

Někdo vymění celý svět za trochu prášku, automaty, práci,... Na tom není co chápat, to se prostě stává.

Tak se rozejdou. Já nikdy nepochopím, když se ve vztahu všechno točí kolem uspokojení partnera. Podvádí tě - tvoje blbost, vyměnil tě za porno - tvoje blbost, pije - tvoje blbost. Ať se taky někdy snaží oni.

myslím si, že takový typ člověka se nezmění, nebude měnit nic, když je na to zvyklý a natož si něco přiznat ! A to chlapy jsou na to slaboši.. A pokud je to závislost, tak už je to problém..

Reaguji na kozenka88: Tyhle problémy jsme ze začátku neměli, ale ono už se to táhne dost dlouhou dobu tehle problém... Nejprve to začalo tím, že se začal vymlouvat, že je unavenej z práce, nebo že ho něco bolí a nebo že je nastydlej a má rýmu, že nemůže dejchat... Když se tohle opakovalo několikrát po sobě začla jsem právě hledat kde je chyba... že se fut vymlouvá a tak... Je fakt, že tenkrát jsem iniciativu nechávala na něm, takže když nedal najevo, že chce sex, já jsem se naštvala otočila k němu zády a brečela dlouho do noci... on mě utěšoval a dost často jsme se kvůli tomu pohádali. Když jsem si druhý den o tom chtěla promluvit a ptala se ho proč semnou nechce spát, nebo proč nemá chuť odpověď byla jak jinak "nevím". Takovéhle scény se opakovali několikrát za sebou. Když jsem si zas po nějaké době chtěla promluvit, řekl mi, že fakt nemá chuť, když se ho furt na to ptám a jsem kvůli tomu nas... že at to vydržím, at mu dám čas. Ať se hned neurážím, když nic není. Dobře, teď už jsem tohle pochopila, že se citíl asi hrozně, když jsem se takhle chovala, že to na chuti nepřidá spíše naopak. Tak jsem to vzala od jiného konce, snažím se mít lepší náladu, bejt milejší i když je to fakt těžký, když to prostě furt v tý posteli neklape, ale fakt se snažím to nějak vydržet, aby se citil líp. Převzala jsem i iniciativu, koupila si nový prádlo a kdy jsem si ho vzala na sebe čuměl do pc, jen se ohlédl a pousmál se... Tak se ptám jestli se mu to vůbec líbí a on jen, "jo pěkný". A to bylo vše Teď je o už v takové fázi, že když dám najevo, že chci sex, unaveně se na mě podívá, přitulí se dá mi pusu a jde spát...

Reaguji na cool90:
Máš můj obdiv. Já bych od takového chlapa odešla.

Reaguji na Adka: Ono to stejně asi tak skončí... nechci bejt do budoucna vedle někoho, kdo po mě netouží... Miluju ho, ale tohle je pro mě těžký

Rozumím.

Já Ti rozumím. Já bych byla odmilovaná hodně rychle, takový vztah by mě nebavil a nenaplňoval.
Držím palce, ať se brzy vše obrátí k lepšímu!

Reaguji na cool90: Z toho, co píšeš, mám dojem, že on to nijak řešit nechce..nebo možná chce, ale zatím pro to nic neudělal. Řekla jsi mu, že pokud to tak půjde dál, že to asi skončí rozchodem? Připadne mi, že si to neuvědomuje, vidí, že se stále nic neděje, mu to tak /asi/ vyhovuje a ke změně se nemá.. Já vím, že sex se vynutit nedá, ale pokud ten člověk druhýho miluje, měl by se snažit najít příčinu a řešení. A nebo narovinu říct, že toho druhého nemiluje, nepřitahuje ho a nechce s ním už být. A ne hrát divadlo na bolesti hlavy, rýmy a nevím co ještě.

Reaguji na katula: No přesně.... prostě to neřeší, on prostě nemá chut a když má udělá si to a je spokojenej... má to na háku. Při posledním rozhovoru mi řekl, že ho to taky mrzí, ale že neví co stím, že třeba by to chtělo nějakou změnu, s tím jsem souhlasila, ale nic se samozřejmě neděje, dělá pořád jako že se nic neděje, že je vše ok... už prostě nevím, ani už se mi to nechce furt dokola řešit, spíš jsem se potřebovala někomu svěřit. Díky němu už ztrácím chuť na sex i já...

Reaguji na cool90: Tak pokud dělá pořád jako že nic, i když podle mě tedy ví, že něco není v pořádku, asi bych mu znovu, jasně, ale v klidu řekla, že pokud se nic nezmění, opustíš ho, protože TY se trápíš. Řekla jsi mu už něco takovýho? Padlo slovo rozchod? Pokud ho ani tohle nenakopne...