Přítel a jeho sestra

Tak jo, zkusím to. Jo a příští týden slaví přítel svátek a jsem pozvaná k jeho rodičům na oslavu (bude tam i jeho ségra s rodinou) jely by jste po tom všem?? Před chvílí se vrátil od sestry a je tady tichá domácnost a na truc jsem si vyžehlila jen svoje oblečení...

Márty123 Já bych jela, tím dáš spíš najevo, že jsi nad věcí.

Čau, ja bych se to snažila přejít a nedávala bych nic najevo. Osobně mám s bráchem taky moc fajn vztah a nedáme na sebe dopustit, myslím, že to jde i vidět navenek. Jeho bývalá přítelkyně mě neměla ráda, protože na mě žárlila - to říkal brácha, až když se rozešli. Mě to teda bylo hodně líto, ale cítila jsem to. Teď má novou přítelkyni a s tou jsem kámoška a mám ji hodně ráda a jsem ráda, že mě toleruje a toleruje i to, že jsme na sebe s bráchou tak trochu fixlí. Je pro mě zlatíčko.

Ale chápu, že jestli si nemáte co říct, tak je to pro tebe těžké, ještě když jste každá uplně jinde. Ale zkus to překousnout, však ji nemusíš přímo milovat, ale jen tak tolerovat a nic si z ní nedělat. On to přítel určitě nemyslí proti tobě, to ti můžu říct z vlastní zkušenosti a tím, že na ni budeš nadávat, tak ho můžeš spíš naštvat, on to nikdy tak brát nebude.

Sestra přítele je něco jako tchyně, jen je to ještě složitější. Kamarádit se s ní moc nedá, ale uplatňovat na ní diplomatickou taktiku jako na tchyni nefunguje, když je to většinou stejná generace jako vy.
Myslím že tu ale přece jen platí obecná pravidla ze sekce "jak na tchyni". Přítel musí vidět, co se děje, a stát při tobě. To je prostě zásadní. Řešit si cokoli s "švagrovou" nemá smysl. Takže se snaž to nějak vyřešit s ním, aby se mu otevřely oči a pochopil, že partnerka by prostě měla být vždy na prvním místě...

přesně...

já bych s ní nic neřešila, akorát se bude cítít, že má navrch...tohle musí změnt tvůj přítel....

a pokud to nezmění on, tak ty s tím nic neuděláš...

přeji pevné nervy...dobře vím, že někdy je to dost psycho....

Eevita
jenže jde i o to, zda tu partnerku respektuješ a respektuješ i jeho soukromí atd...a taky zda to enní tak, že pozveš jen bráchu a ji nikdy ne a mluvíš jen na bráchu....protože pak je to dost sobecké...

já nemám nic proti tomu, je hezké, at se spolu baví...ale odsud podsud, neměla by jít přítelkyně stranou

Márty123
No nevím, my jsme na sebe s bráchou taky fixlí a máme spolu hodně hezkej vztah. Docela si voláme, zajdeme spolu občas na pivo, vykoupat se, na koncert....když má jeden z nás problém, druhý mu v rámci možností pomůže..S jeho přítelkyněmi jsem vycházela dobře, s některými si skočím na kafe ještě dneska. Kdyby si našel přítelkyni, která by mu bránila se se mnou stýkat, tak by asi nepochodila. A platí to i naopak.
Můj názor (a zkušenost) je, že jestli se rozhodneš s jeho sestrou bojovat, tak nikdy nemůžeš vyhrát. Takže na tvém místě si dám pozor, možná jsi na přítele příliš fixovaná, zkus se věnovat taky trochu sobě, skoč si občas zacvičit, nebo někam s kamarádkama a ber to trochu víc s nadhledem.

Já jsem to měla s bývalým podobně,jeho sestra byla nejhezčí,nejchytřejší,všechno uměla...
Kdykoliv zavolala já jsem přestala existovat.
Ikdyž jsem byla s ex 7let a potom jsme už byly na oko kamarádky,stejně se nic nezměnilo,například věděla,že se něco stalo z čeho jsem byla úplně na dně(smrt v rodině).Já jsem byla sama a oni se spolu bavili venku,ještě si na mě mu stěžovala,že chtěla být u nás doma na výkend,ale že se na mě nebude dívat...Přitom přede mnou divadlo,jak je jí to líto
Být tebou jí nic neříkám,ona si jistě uvědomuje,že ti to asi vadí.Nic tím nezměníš akorád to obrátí proti tobě.Bohužel pochybuji,že se ten jejich vztah v něčem změní,jedině,že ona by si našla jiné zájmy a přestala mít na něho čas

cherie
jo jo,ale to co popisuješ ty je normální.Můj nynější přítel má dva sourozence,vydí se každý den,pořád se navštěvují,společně něco podnikají i s rodinami.A aby to k sobě neměli daleko tak od sebe všichni bydlí 300metrů.To jim spíš závidím-v dobrém-jaký mají hezký vztah.
Ovšem když jsi s někým,kdo je evidentně fixovaný na sestru,která toho zneužívá to je už věc jiná.

cherie
Já mu nebráním se s ní stýkat, ale štve mě, že mě málokdy vezmou s sebou. A taky ten styl, jakým mi to přítel podá. Jako zítra jdu se ségrou na oběd, řeknu tak jo, pak 20 minut ticho a najednou řekne, když budeš chtít můžeš jít s náma. Jo a jeho ségře se má teďka narodit druhé dítě, tak je možné, že už nebudou chodit na kafíčka, ale taky možná u nich bude přítel častěji, když bude ségra doma na mateřské.
Kdyby se někdy ona ozvala mně a řekla, jestli nechceme jít s přítelem na kafe, ale mé tel. číslo zná jen tehdy pokud nemá hlídání pro dítě (pokud nemůže jít hlídat přítel, jinak o hlídání říká zásadně příteli, mně jen v nejvyšší nouzi).

a mluvila jsi o tom se svým přítelem? myslím v klidu, ne hádka... popsat mu, že se cítíš jako pátý kolo u vozu atd.
proč tě třeba ségra taky nepozve na oběd, abyste šli společně, když jste pár... jestli on už tvojí společnost nemá rád, když chodí jen oni dva bez tebe...

máš svoje záliby? kamarádky, s kterýma jdeš na nákupy, na kafíčko? neber to špatně, ale třeba jsi mu pořád v patách a on chce mít trochu času jen pro sebe...

co třeba děláš, když on jde ven se svojí ségrou?
máš svůj program? tím teda nemyslím starost o domácnost (to bych počkala, až bude doma.. jdeš ven s kamarádkama, cvičit atd?

Většinou mám přes oběd brigádu, takže jsem pryč.
Bývám často pryč-ve městě a když se vracím domů, tak mě přítel přivítá jen Ahoj! nebo Neseš něco na jídlo? a pokračuje dál v aktivitách na počítači. Cvičit taky chodím...

Dneska ráno jsem mu o tom říkala a hrozně se ke mně tulil, ale nic moc na to neřekl. Že prý taky já se nesmím hned urážet, že přeci o nic nejde...

působí to na mě, že se o domácnost staráš jen ty... jestli je tomu tak, tak má kluk dost času chodit po drbech, já bych ho zapřáhla... ale ze začátku opatrně... nehudrovat, poprosit, usmát se...

nevím, jak reaguješ, když ti oznámí, že jde někam se ségrou, ale podle mě to všechno vychází z toho, že je člověku líto ,že ho nevezmou sebou.. to bych se mu snažila vysvětlit...

Márty123

problém nebude až tak v jeho sestře a vztahu tvého partnera s ním - jsou sourozenci, mají k sobě blízko, jsou na sebe fixovaní

buďto to vezmeš jako fakt, a tak nějak se s tím naučíš žít

nebo tě to bude štvát a pořád se spolu budete hádat

oba dva jste ještě dost mladí, takže zatím veškeré vztahy jsou metodou pokus omyl

ale abych se do toho nezapleta - tvůj problém je v tom, že on sestru vidí jako bohyni - ona je ta dokonalá, což ti dává patrně dost jasně znát

ty máš ten pocit, že tvůj partner patří tobě, a proto se snažíš - minimálně máš tu podvědomou touhu mu to dokázat, že žije s tebou, měl by být s tebou a co umí jeho sestra zvládněš líp než ona

a v tom to vězí - čím víc se budeš snažit, tím víc ti jí bude předhazovat a čím víc ti jí bude předhazovat, tím větší alegrii na ní a potažmo na tvého partnera budeš mít

jediné - neřeš to, buď sama sebou, dělej co chceš, kdy chceš, zařiď si s ním svůj vlastní život

a když ona umí dokonale vařit, dokonale prát, dokonale se starat - tak proč ne, aspoň tobě odpadnou problémy s vaření, praním, . . . . a když je tak dokonalá, ještě bych mu tu tašku špinavýho prádla připravila, aby na nic nezapoměl, až jí to tam ponese
nějaký vaření - je spoustu jiných věcí, které můžu dělat, než vyvařovat pro někoho, kdo si toho vůbec nevaží, tak ať si jde k sestře, stejně by to od ní bylo lepší

využij toho ve svůj prospěch

varianta a) přítel se srovná a přestane nadsazovat na sestru, bo mu bude trapně, že se o něj nestaráš ty a bude to chtít napravit a přestane využívaj jejích služeb

varianta b) nic se nezmění, ty pořád budeš ta špatná a pak už záleží jen na tobě, jestli ti za to nějaký takový chlap stojí