Přítel a alkohol

Reaguji na jajulka:

Tak pokud tvé pokusy vzápětí neguje, je to špatně - nemá chuť se snažit..
Chápu tě co se týká financí, také jsem na tom v tvém věku nebyla o moc líp - ale z jeho strany když má na 3denní chlastačky, tak jak to že nemá třeba na hodinu v bazénu..
Hlavně ho nedotuj! nedej bože na něj nedři někde na brigádě..
Zkus si s ním promluvit - a řekni mu na rovinu, že pokud nezmění přístup, dál to nepůjde (výčitek typu ,, přestal jsem kvůli tobě pít" či ,,jsi nevděčná potvora" si nevšímej - tohle musíš vybojovat s klidnou hlavou - máš svoji cenu a kluků bude...)

Bude to sice hodně těžký, ale v žádnym případě bych s nim nezůstávala. Taky mám kamarádky, co se z různých důvodů nechtěly nebo nechtějí rozejít s přítelem, protože se bojí samoty, ale nakonec přišly na to, že jsou takhle šťastnější. Neboj se, zvládneš to taky

Pravda, dostává ale peníze od mamky a mě přijde dost zajímavé, že jak jde chlastat vždy něco dostane, ale jak za ní jdeme, že bychom chtěli někam zajít, tak peníze nemá.

ráda bych si toho nevšímala, jenže je to právě to, díky čemu mu v tomhle přestávám věřit.
Asi chvilku počkám, jestli to bude pořád stejné (ted má týden volna) a jestli ano, zakročím.

Reaguji na Mousee:
Já už právě jednou byla bez něho, a cítila jsem se tak nějak, neuplná, prostě ne, tak jak bych se cítit chtěla. Toho se právě bojím. Jsem takový člověk, že mě všechno trápí, všechno probrečím..

Jednou jsem slyšela četla něco z poradny protialkoholové léčby a tam psali: když přijde pacient, tak se ptáme "proč jste k nám přišel?" a když řekne "rodina mi řekla, abych se léčil" tak ho většinou "posíláme" pryč... A to je přesně můj názor-jestli člověk nechce, tak se nezmění. Tvůj přítel se nechtěl změnit, udělal to kvůli Tobě (proto Ti to vyčítá), ale taková věc (jestli teda opravdu teď nepije) nebudu trvat dlouho.. Ještě když vezmu potaz vzor, který po celých 18 let vidí doma...
Jak radí holky, taky bych se s ním rozešla.. Je to pěkný základ alkoholismu.. Nějak mám z toho člověk pocit, že nemá ani moc do ničeho vůli-a typla bych to tak, že po škole pujde na pracák a pujde to s ním od desíti k pěti (několik takových znám, kteří jsou na pracáku, peněz nemají, ale jak mají pár korun a na pivo, tak to je pro ně ráj.. Jinak se doma jen pořád povalují a chodí v 7 hodin večer spát, protože je tv omrzela, na pivo není a tak co dělat).. Nevím jak ty, ale s někým takových bych já rozhodně chodit ani žít nemohla!
Seber všechnu sílu a drž se

Reaguji na jajulka:

Myslím, že Ti holky zde poradily dobře - teď už záleží jen na tobě a taky na něm. Tak pevné nervy a hodně stěstí a třeba dej vědět, jak to dopadlo
Hlavu vzhůru, nic není tak horké, jak se upeče

Reaguji na Emma_Belle:
Hodně mi ty rady pomohly, si pár věcí uvědomit. Ted už jen sebrat odvahu. Což bude v mém případě hodně těžké..
Určitě dám vědět, a vidím to tak, že si holky poskočí radostí, že další holka dostala rozum. Ale kdo ví, ta síla to udělat, jentak sama nepřijde...

To je pochopitelné.. Když najednou přijdeš o někoho, s kým jsi.. Bude ti chybět.. To že ti třeba "nikdo" nenapíše sms na dobrou noc nebo tak nebo neřekne, budem spolu zítra?
Ale dokážeš si představit s ním další život? Tento vztah je jen o tom, že někoho máš.. Nic spolu nezážíváte, nic neděláte.. Nevím, jestli jsi třeba sportovní typ, ale nebude lepší, když místo sedění u něj doma a dívání zajdeš na hoďku na bazén? Vím, že sama to není tak zábavné, ale určo lepší, než dřepět u něj, čekat, že ho přemluvíš na procházku-jednak se budeš cítit fyzicky lépe, zpevníš si postavu a můžeš tam třeba potkat nějakého "sportovce" Jestli jsi aspoň trochu aktivní typ, už si sama zjistila, že od něj nějaké výlety nemůžeš čekat... A prosedět celý život doma na zadku nebo v hospodě?

Reaguji na Pepis:
Pravda
Ten zvyk, že nejste sama je hroznej. Jenže ten stereotyp je ještě horší.
Dnes budu hoooodně přemýšlet.

Tento problém jsem také řešila před pár lety, vydržela jsem s ním dva roky, protože jak píšeš milovala jsem ho. Kolikrát mi slíbil, že už pít nebude, že se na chlast už kvůli mě nepodívá, ale opak byl pravdou. Vydržel to max.pár dnů apak to bylo znovu nanovo. Vzhledem k tomu, že jsem si takový vztah zažila tak vím o čem píšu. Od alkoholika ruce pryč, když byl střízlivej tak byl zlatej ale když se opil bylo to nehezké. Takže já za sebe doporučuji ruce pryč.

Jajulko, vše si pevně zvaž, třeba mu i dej šanci ten týden, jak se bude chovat (jestli ti to pomůže)... Ale podívej, spousta dívek/žen sem napsala své zkušenosti v podobných situacích a všichni radí ať si raději najdeš někoho jiného... vědí proč to říkají a jestli má pití v rodině, tak je to sice smutné ale o to asi hůř . Budu ti držet pěsti aby jsi se zprávně rozhodla a byla šťastná.. snad ti tato diskuze pomůže... A.

Reaguji na miluna1234: a Reaguji na Anette001:
Děkuji za Tvoji zkušenost, všechno ještě jednou zvážím, a vypadá to, že to rozhodování je na cestě, že ho opustím, tak mi prosím držte palce.

Já taky říkám ruce pryč. Pokud se rád napije a ještě ti řekne, že se mu nelíbí, když tobě se to nelíbí, po čase by s tím určitě zase začal. myslím že pokud bys ho pak třeba maličko naštvala nebo něco tak by zase pil tobě na truc. A než marnit čas s pánem co rád bumbá, tak to radši hned ukonči, protože podle mě to nemůže fungovat když jeden má rád pití a druhý k němu má odpor. Mám oba rodiče alkoholiky, pozdější matčin přítel byl taky alkoholik a teď mi vadí i to že se bratr se někdy na nějaké oslavě a tak napije přes míru. Já sama si nedám ani kapku, nemůžu to vystát a nemám ráda opilé lidi. Já sama mám alkohol spojený jen s hroznýma věcma. Neměla bys to s ním lehké. A lepší je to ukončit teď po necelém roce, protože to není zas tak dlouhá doba, ( i když tobě se zdá třeba že jo, zvlášť pokud je to první vztah ) než potom třeba po dvou, třech letech.

Ahoj, taky jsem toho názoru dát od něj ruce pryč. Můj bývalý přítel měl podobný problém. Bydlel 50 km ode mě, takže jsme se vídali někdy v týdnu, někdy o víkendu. Pokud přijel v týdnu, bylo to ještě docela v pohodě, večer si dal "jen" pár piv, protože ráno musel jet autem do práce. Ale pokud přijel v pátek nebo v sobotu, tak se totálně "zničil" a kolikrát jsem ho musela doslova táhnout posledním metrem a autobusem domů. Věděla jsem, že má problém, ale milovala jsem ho a tak jsem to nechtěla vidět. Po nějaké době jsem mu řekla, že se mi to jeho pití nelíbí. Nejdřív byl oheň na střeše, ale pak slíbil, že se bude krotit. Chvilku to fungovalo, ale stěžoval si, že se nudí, když nejdem někam do hospody. Přitom jsem vždycky měla připravený program, když jsem věděla, že přijede. Nic ho nebavilo.
Zlom přišel na dovolné. Měli jsme pobyt all inclusive. Bylo mi trochu divné, že se tak ochotně stará (doma tohle nikdy nedělal), abych měla dostatek jídla, pití - všechno mi nosil na lehátko, kolikrát aniž bych něco chtěla. Jednou jsem ho poslala pro colu a za chvíli jsem si vzpomněla, že chci ještě něco, tak jsem šla za ním k baru. Jaké bylo moje překlavení, když jsem viděla, jak stojí u baru se skleničkou coly pro mě a vedle toho má nečepované čtyři kelímky piva a klopí je do sebe a k tomu ještě rychle dva panáky. To mi definitivně otevřelo oči a po dovolené byl konec.
Myslím, že pokud tvůj přítel svoje pití nevidí jako problém, tak se toho těžko zbaví. Možná nebude "našrot" v tvé přítomnosti, ale bála bych se, aby si to pak třeba nechtěl "vynahradit", kdykoliv půjde někam s kamarády. A navíc - pokud jsi s někým, kdo se s tebou nudí, pokud je střízlivý, tak asi opravdu nemá smysl s ním být...
Každopádně good luck, ať už se rozhodneš jakkoliv

Jajulko, kdybys měla takový odpor k alkoholu jak píšeš, tak už s ním dávno nejsi. Alkoholika doma ani náhodou a 2x-3x týdně na šrot je opravdu hodně! A to nevíš, co dělá doma, zda si tam taky nedá (jakože jen tak určitě dá). Teď se jen drží zuby nehty, aby se nezpil na šrot, rád tě tedy asi má, ale věř, že časem i přes všechnu lásku světa bude pít znovu, protože nepije jen kvůli tobě, ne kvůli sobě. - Z toho právě pramení ty výčitky...Nevyčítal by, kdyby sám od sebe nepil.

Věř mi, že časem by ses nabrečela daleko víc, než teď při rozchodu.

Tak to je síla....