Cituji kacík85: sama nevím, možná mě přitahuje to že si nechce nic začínat
jo, my ženské jsme někdy pěkné potvory.
Cituji kacík85: ono je to potřeba, chlapy nás taky nešetří
Ale já jsem myslela, že my ženské to máme tak nějak v krvi. Chlapci jsou v tomto smyslu mimo dění. Ti, kteří podvádí, jsou zkrátka přelétaví motýlcí, ale nic naplat, my ženské jsme intrikánky, a to od přírody. Je dobré toho využít v tom dobrém slova smyslu. V opačném případě se to obrátí proti nám.
To mi připomíná mě... já sem byla ve vztahu dva roky, kde to ke konci vůbec nefungovalo...a v tý době jsem ulítla s kolegou z práce...no a od tý doby jsme spolu, už je to skoro rok a půl a jsme zasnoubený Ale řekla bych že moje story bude spíš vyjímka, co jinak slyšim a vidim u kamarádek tak to nedělá moc dobrotu.
Můj příběh . Mě se moc líbil kolega z práce, vědela jsem, ze se mu asi taky líbim, bylo mi v jeho přitomnosti moc dobře, jemu evidentně v mojí taky, ale on měl přitelkyni, ja přítele. Tak jsem ho prostě brala jako platonickou lásku. Vzala jsem si tehdejšího přitele (po mnohaletém vztahu), ale nakonec to stejně bylo silnější než já. Po půl roce jsme šli od sebe ... a teď jsem podruhé šťastně vdaná a máme krásnýho prcka. Takže pokud si myslíš, že za to stojí, že on je ten pravý, tak do toho jdi. Ja jsem nikdy nelitovala věcí, co jsem udělala, ale vždy jen těch, který jsem neudělala.
ano přitahovali mě kolegové z práce
pracovala jsem s 35 chlapama..jak by ne ale kdybych měla chodit na rande s každým, kterej byl fajn...tak v životě nemůžu mít delší vztah
taky jsem měla období, koukání po chlapech, jiný touhy...ale nikdy jsem s nikým (radši) nešla a přešlo mě to a teď jsem ráda
ono by to třeba po delší době s dotyčním, bylo stejný jako s nynějším
třeba
Já bych do toho nešla.. Ono je to hrozně lákavé, ale ve finále je být výbornými kolegy lepší, než shzrenými milenci.. Taky mám v práci hodně kolegů, jo jiskry prostě lítají, ale už jsem se jednou poučila, že to pak není nic příjemného. Někdo se zamiluje víc, druhý míň a je problém.. Navíc se pak denně potkávat. Jestli se ti práce líbí, tak bych do toho fakt nešla..
Já to také potlačila,ale snad jsem byla i zamilovaná,ale ustála jsem to.Já byla vdaná a on ženatý.
Cituji kacík85: elesee
sama nevím, možná mě přitahuje to že si nechce nic začínat ale citím z něho že chce tak nevím,
Už kolikrát málem došlo na polibky ale něco nás zaseklo jsme dobří přátele
Dokázala bych si to s ním představit, ale nechci nic riskovat
Mně to přijde, podle Tvých slov ,jako velké přátelství. On má partnerku?
Každopádně si raději rozmysli, co je pro Tebe důležitější. Můžeš mít totiž výborného přítele, na zbytek života - nebo milence třeba jen na jednu noc...
JJ, v životě je lepší litovat toho, co jsi udělala, než toho, co jsi neudělala. žiješ jen jednou. A jen skutečné činy se počítají.
swist
Oba máme partnery.
Eviška
Díky já jsem taky názoru litovat toho co si všechno udělal,než brečet nad životem, který ti utíká.
a která neulítla, nebo si to aspoň nepředstavovala, netoužila po tom, nezapomínejte, že s kolegou v prácí trávíte kolikrát víc času než se svým partnerem - třetina dne práce, třetina dne spánek, a třetina ten zbytek - jako partner, kamarádky, vařením nakupování, rodiče . .
Cituji matadi: a která neulítla, nebo si to aspoň nepředstavovala, netoužila po tom
mně se zatím nic takového nestalo a doufám, že to jednou nebude silnejší než já...
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.