Příspěvky prodávajícím na ulici

Ahoj,
četla jsem tvůj příspěvek na blogu a nestačím se divit.
Vzala jsi mi všechny otázky, které mne napadali - má rodinu, má domov? ...

Možná nemá obojí, trhá mi srdce, když takové lidi vidím na ulicích, přesto že většina z nich si za současnou situaci může sama ..s vyjímkou této paní, kterou nejspíš /vyšoupli/ ....

Možná to nebude hezký, ale dle její psychického stavu, který jsi popsala, mně napadá hospitalizace v PL. Ne nepořád, snad do doby, než by se srovnala a s pomocí PL sociální pracovnice si našla jiný "domov" .. .

Reaguji na gabus: pokud vidím někoho něco dělat, např. prodávat časopis Nový prostor tak jim, tedy mu, protože je to stále stejný člověk občas dám stravenku. Nejdřív vůbec nechápal co to je, tak jsem mu vysvětlila, že naproti v masně si za to může dát oběd nebo koupit něco k jídlu. Docela mě potěšilo, že když jsem se vracela, měl skutečně v igelitce nakoupený chleba a nějaký točeňák.
Nedávám ale peníze, stejně by je propili...

Reaguji na Namnetka:

Ahoj, to není můj blog, já jsem jenom něco o ní hledala na internetu, a našla jsem tento příspěvek na blogu.

Třeba ta paní není nešťastná, ani chudá. Jen chce lidem dělat radost.
Možná chce být i ve svém věku užitečná.
Myslím, že by neměl být problém se jí na to přímo zeptat.

Ahoj ten článek je moc hezký
Jinak obvykle nikdy neodmítnu nikoho, kdo potřebuje pomoc, i když mi za to třeba i rodina nadává(máma, táta ani prarodiče to neuznávají). Jsem toho názoru, že nikdo z nás nemůže vědět, kam nás život zavane a jak skončíme, třeba taky jednou budeme někde prodávat kytičky(nebo NP atd) na ulici a budeme rádi, že si je od nás někdo koupí. Kdo ví... a lidský soucit považuji za naprosto zásadní záležitost. I když už se s ním už moc nesetkávám. Občas je mi líto v jakém systému žijeme, lidi chodí kolem bezdomovců s výrazem opovržení, staří lidé si kupuji zlevněné a nekvalitní potraviny, protože na dobré nemají, zdravotní péči raději vůbec nebudu rozebírat. Síla státu se pozná na tom, jak se stará o své nejslabší články.
Nikdo neříká, že máme litovat všech a pomáhat i líným a nepřizpůsobivým lidem, kteří prostě chtějí jen bojkotovat povinnosti. Ale nemá smysl házet všechny do jednoho pytle. Takže já jsem řečeno slovy mé babičky takovej naivní blbec ale nevadí mi to. A navíc já vím, že bych si za ty peníze určitě koupila nějakou pitomost, kterou nepotřebuji a oni je(vždycky v to doufám) použijí mnohem účelněji(teď vynechme debaty o alkoholu).
Jinak u té paní se určitě zastavím, růže mám moc ráda...

Jo, ta paní je známá pražská postavička . Několikrát byla i v novinách a tak. Když se jí někdo snaží pomoct a promluvit s ní, tak jenom mlčí.

Rodinu snad prý má. Pravidelně jí na to její stanoviště vozí její syn autem.

to se bohužel netýká jen starých lidí...klidně i mladých - nějaká investice do bydlení, paní na mateřské, tatík přijde o práci...a s jedním dítětem nemají nárok prakticky na žádné dávky, banka se splátkami nepočká, jiná práce v nedohlednu...pak nezbývá než kupovat děcku i sobě prošle potraviny...bohužel se to každému může stát raz-dva

Mám k takovým lidem neduvěru, že někdo nebo oni sami využívájí sveho uboheho vzhledu k soucitu.
Stejně jako žebrání matek s malými dětmi a tak podobně. Vím, že to vypadá, že paní ¨pracuje¨, ale kolik z vás si tu ruži koupí jen ze soucitu.

No ano, koupím si jí ze soucitu, ale jaký to mám na to vliv? Většinou když přispíváš lidem bez domova nebo přispíváš na charitu je to ze soucitu..

Stojí tam celý den a snaží se udělat někomu radost, že prodává růže, nebo spíš třeba potřebuje peníze, nicméně mohla by taky sedět doma a koukat na tv.. celý den, ale asi si hold musí takhle přivydělávat..

A co když ji nutí pracovat syn? Stejně jako nekteří nutí žebrat male děti.

no přece všichni
Nemyslím si, že by tam ta paní stála, kdyby nemusela. Ale to je trochu OT.

Reaguji na Siiri:

Tak do toho bohužel nevidím, ale to jsou jenom domněnky .. co když

Tak jako lidé pořád škatulkují všechny bezdomovce do jednoho pytle.

Já teda připěju jen když zamnou konkretně někdo přijde, prostě nedokážu odmítnout Mamka mi taky říká jak jsem blbá, že mě jednou někdo okrade apd. Ale prostě me to nejde, žralo by mě to potom strašně dlouho. Včera sem přispěla celkem mladýmu klukovi, tak 23 mu mohlo bejt s pejskem, protože při pohledu na pejska mi to nedalo, typek byl i milej a tak. Aspoň mám pak dobrý pocit.

Jinak tu paní vídám každý den, a je mi ji taky moc líto.

Akorát si vždycky říkám, proč ty lidi nejdou do azylového domu? Zajímalo by mě, jak to v těhlech domech chodí, jestli je i tam odmítají, nevím.

Každopádně jednou mi máma říkala, že šla do práce dřív než obvykle, vždycky tam byl žebrák, a jak šla dřív do práce, viděla týpka co přijel normálně oblečen v autě, převlekl se do žebráckého a žebral. Pak se nedivím, že mají lidé nedůvěru i k těm co potřebují pomoct.

Já vím, ale nikdo nezná ty příběhy třeba na youtube http://www.youtube.com/watch?v=ad6Vty2Ml_c tenhle pán prý má vystudovanou konzervatoř. To mě taky dostalo.