Při sexu se nemůže udělat a ochabne.

No tak on sám byl pravděpodobně tak frustrovaný, že mu to bránilo se uvolnit a v očekávání, že se to zase stane, to tak bylo. Píšeš o tom takovým způsobem, že se mi zdá, že si tomu vůbec nepomohla, spíš naopak (možná se pletu). On z toho musel být hodně vykolejený, i když to třeba nedával najevo, pak ještě viděl zklamání ve tvojí tváři a nakonec ses s ním kvůli tomu rozešla...takže teď z toho bude mít asi ještě větší trauma. Fakt nevím, ale tuším, že velká láska to nebyla, to bys o tom nepsala jako o otravném problému, který si ráda, že už nemusíš "řešit" (tím, že ses ho zeptala, jestli je problém v tobě a konec - asi byl problém i vtom, že o tom nechtěl mluvit, bylo to citlivé téma z hlediska jeho "mužnosti", na to se musí opatrně). Znám páry, které měli podobné problémy, ale společnou snahou je překonali. No, nebylo to stylem "ach jo, už zase mu nestojí" nebo "achjo zas nezvhla"...Tak snad najdeš takového partnera, který žádný takový problém mít nebude.

Reaguji na littleL: Pleteš se Možná to tak zní, že jsem mu v tom vůbec nepomohla, ale tak to vážně nebylo. Snažila jsem se s ním o tom mluvit, ale marně. Zklamání jsem rozhodně ani jednou nedala najevo, myslím, že na svoje poměry jsem v tomto byla naopak dost chápavá a tolerantní. Snažila jsem se to zlehčovat. Rozchod byl z mnoha jiných důvodů, hlavně jeho neschopnosti o problémech njak diskutovat. Díky tomu jsem teď schopná o tom mluvit jako o otravném problému, protože o bývalým úplně pěkně neuvažuji

Ahoj, přesně to samé se mi stalo s bývalým partnerem. Prostě nešlo, párkrát k tomu chybělo maličko, ale stejně nic. Byli jsme i u sexuologa, ale nic nepomohlo. Nakonec jsme se rozešli (nebylo to díky tomu) a našel si novou přítelkyni a sní to šlo. On mi potom říkal, že měl dycky ze mě strach, že prostě stresem mu to nešlo.

Zažila jsem to u bývalého, taky tvrdil, že s jinou se mu to nestávalo (později jsem zjistila, že to tak měl/má s každou), řešit to nechtěl. Vinu házel na mě. Teď mám nového přítele a sex s ním je úžasný!

Taky se mi to s jedním hodně dávným ex stalo. Bylo to stresem a nejistotou kvůli pozdnímu panictví. Celkem dlouho mi trvalo, než jsem z něj ten důvod tehdy vypáčila, zpětně tu svoji svatou trpělivost ani nechápu . Nevím, proč někteří lidi - i když je zjevné, že je něco špatně a něco nefunguje - pořád mlží a mlží. To, že se o problému nemluví, neznamená, že problém neexistuje.

Se současným přítelem máme podobný problém... Předem se omlouvám, že k tématu moc neporadím, ale spíše zde položím vlastní otázku.. S přítelem jsme cca 3 měsíce co se týče sexu tak může doslova pořád, ale vyvrcholit do mě sám od sebe už prostě nemůže... Nevím jestli něco dělám špatně, ale pokud to neuděláme '' ručně'' tak se prostě neudělá.. Panic přede mnou nebyl..

Já si myslím, že je to celkem častý problém. Také jsem nad tím dost přemýšlela a říkala jsem si, čím to může být, jestli jsem v sexu tak hrozná či co... No, ale tak dle jiných zkušeností vím, že tím to nebude. Co mne napadlo tak, že já když třeba týden a víc nemám sex, tak nějak "znecitlivím" a je mne těžší se pořádně vzrušit i tím, co by mne normálně hrozně rajcovalo.

Ale co jsem se tak ptala mužů, tak spíš odpověď byla opravdu stres, strach ze selhání, neschopnost se soustředit (nějaký osobní problém, kvůli kterému se nedaří se odreagovat), pak špatné kondomy. Nebo si možná opravdu prostě nesedíte... Někdy se to stane, nejde s tím nic dělat a je to důvod, proč neuznávám sex až po svatbě.
Myslím si, že ale ty s tím nic nezmůžeš, jedině on sám

Ahoj holky,

přítel měl stejný problém, bylo to proto, že s ex skoro nespal a denodenně honil. Když si našel mě, najednou to "přirozeně" nešlo. Bud mu hned ochabl, nebo se postavil jen na půl. Byla jsem z toho rozhozená, nechtěl o tom mluvit, bylo mu trapně. Možná by to pak i šlo, ale mozek dělá hodně, takže dokázal myslet jen na to, že se mu to zase stane. Naše poprvé, kdy se to konečně povedlo bylo tedy dost groteskní, protože jsem na něj pořád mluvila. Začalo to normálně předehrou jako vždy, a když jsem ho cítila, že se zvětšuje a postavil se, tak jsem si z něj začala dělat legraci, že on teda žádný problém nemá, že to na mě celou dobu hrál a ted se mě snaží dostat do postele a že takhle to teda nejde, že jestli bude dál zlobit, tak nedostane žádný dárek k vánocům, k narozeninám, k druhým narozeninám..když už byl ve mě, tak jsem pokračovala, že za tohle jak mě podvedl a oklamal půjde do pekla no prostě jednoduše jsem mu vykládala kraviny, který nejspíš ani nedávaly smysl, ale odvedly jeho pozornost od myšlení na to, že zase zklame. Zdárně jsme to dotáhli do konce a pak jsem si z něj opět začala utahovat, že když on mě trápil dva měsíce tím,že to nešlo, tak já zase ted budu trápit jeho, protože to nejde mě. No a přešlo to v další předehru a neříkám, že bylo okamžitě všechno v pořádku, ale napodruhé napotřetí napočtvrté vydržel do půlky a když jsem začala cítit, že mu ochabuje, tak jsem se odtáhla já, jakože už nemůžu a budem pokračovat za chvíli, takže mu prakticky ani nepřišly na mysl ty myšlenky jakože zase zklamal. Stačilo cca 10 čísel a asi za 3 dny to bylo vše v nejlepším pořádku. On milionkrát pochválenej a já konečně spokojená. Takže holky, nevzdávejte to s těma klukama, není to ve vás. Já jsem zezačátku měla strašný výčitky, že jsem nepřitažlivá atd atd, až jsem to z něj vytáhla, kde je problém a zapracovali jsme na tom. Tak hlavu hore holky