Ahojky, chtěla bych se Vás zeptat, zda jste někdo užívali něco proti embolii. Nebo zda něco vůbec je. Vím akorát o Heparinu, ale mám pocit, že ten může podávat jen lékař. Jdu za 3 týdny na plastiku a mám strach. Děkuji za odpovědi
Užívala jsem (injekčně) Fraxiparine - první jsem dostala v den operace a pak jednou denně po tři dny.
Při hospitalizaci se na to zeptej, nicméně toto je starost lékařů.
Já teda nebyla na plastice, ale operace jak operace
ahojda.ničeho se neboj..v nemocnici dávají neco proti embolii..třeba v Sanusu je to Zibor..a aplikují ho opravdu poctivě,pokud jsi rozhodnutá,tak jdi do toho,nekoukej na pravo na levo a jdi za svým cílem..já se jen nesměle lékaře optala,zda je nejaká prevence proti embolii,odpovědi se mi dostalo..a dále jsem to neřešila...jsem 3 mes po abdo..ted jsem hrdina o) ale bylo mi hodně ouvej..a když jsem šla na sál,prostě jsem šla s vědomím a pocitem že to třeba nevyjde o))) je to hroznýýýý ale stále jsem si říkala,všem to vyšlo,každá spokojená,narkoza bez komplikací..tak proč zrovna já..a vyšlo to o)) každá narkoza je riziko..stačí trhání zubu a člověk netuší co to s ním udělá..nech to na doktorech a věř jim..držím palce
No mám z toho velký strach. Navíc jsem kuřačka, bohužel, a tím pádem je tam větší riziko. Navíc tady nějaká holka minulý týden psala, že její známá nato právě zemřela. A byla právě po abdominoplastice.
Anooo,to jsem četla,ano to kdosi psal..bylo i úmrtí u Mešťáka po plastice prsou..já osobně jsem k plastice dozrávala 10let,už po prvním porodu jsem tušila že to břicho není uplně ok,po druhém to bylo ještě horší,sama pracuji ve zdravotnictví o to jsem měla větší a hlubší pohled na celou věc...i po tom všem,šla bych do toho znova!! s nostalgií vzpomínám na mé otázky a odpovědi od všech zde diskutujících...stojí to za to !! a dopadne to dle tvých představ..jinak naprosto chápu Tvé obavy,dotazy,pocity...zažívala jsem to samé i když Tě tisíc lidí kolem tebe přesvědčuje že je to super..je to jen na tobě a na tvé důveře k doktorům...
Reaguji na simkach:
Ahoj, prožily jsme si to tady všechny, taky jsem se bála, navíc celá rodina byla proti a rozmlouvala mi to. Dcera mi vezla do Sanusu a brečela jako když jdu na jistou smrt. Já jsem k tomu dozrávala spoustu let, duševně a postupně hlavně fyzicky jak tělo chátralo a moje rozhodnutí bylo nezvratné. Od holek co tím prošly jsem věděla co mě čeká a "svému" doktůrkovi (Mudr. Kloud) jsem po zmenšení prsou bezmezně věřila. Věděla jsem do čeho jdu a že mě v tom doktor nenechá kdyby něco a to je hodně důležitý. Důležitý je mít dostatek informací aby jsi nebyla zklamaná z výsledku a vybrat si zařízení kde budeš mít špičkovou péči a toho správného doktora kterému budeš věřit.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.