Přestup na jinou střední školu

Reaguji na Lilliana:
Dokonce i dvouletá učiliště jsou soukromá a placená například kuchař pro méně inteligentní zájemce o vyučení.Chodí tam většinou ti,co byli vyhozeni z několika jiných škol a rodiče jim zaplatí aspoň nějaký papír.

Nejlepší je se informovat na střední škole, kam by chtěla dcera přestoupit. Každá škola má jiné požadavky. Děti,kterým je nyní 16 let jsou slabé ročníky do počtu, třídy jsou kapacitně nenaplněné, takže přestup vidím nadějně Ale je důležité se aktivně informovat.

O dvouletém učilišti slyším poprvé, myslím, že jsou tříletá

No popravdě, myslím, že ne. Bavím se o středoškolské matematice

To nevíme, jestli je to tím, že má jen nároky jak na státní škole, problém může být i jinde.

Jsou i dvouletá, je to něco jako ,,pomocný kuchař" ->nedostaneš po absolvování výuční list, jen něco o tom že jsi školu studoval, je to pro lidi co nezvládnout ani tříletý učební obor (což teda moc nechápu, jak někdo takový může být, když vemu že i na gympl berou čtyřkaře a úroveň jde hodně dolů)

Já myslím, že tyto obory si můžou maturitu dodělat, ale není to tak, že by ji měli standartně za 4 roky. Jdou na učiliště a pak si nějakou nástavbou udělají maturitu a v souhrnu to trvá třeba 5 let, zatímco střední škola (ať už odborná nebo gympl) je na 4 roky.
Tak mi to připadá i logické, protože tyto obory mají půl výuky, půl praxe, a co jsem tak pochytila, tak ta teoretická výuka bývá fakt o ničem. Šla tam bývalá spolužačka ze základky a zpětně ji to strašně mrzelo (např. že nemá ani pořádně jazyk, nic)

Reaguji na Minette:
Kosmetička za čtyři roky studia dělá normálně maturitu proto tolik učilišť zakončovaných maturitou pohořelo na státních zkouškách ty lidi prostě na to nemají.

Tak třeba postižení například. Dříve na to chodili děti ze zvláštní školy, které by nezvládly v zaměstnání nějakou samostatnost. Dnes bohužel na ty zvláštní školy chodí převážně romové a celkově se to nějak zvrtlo ten systém, například rodiče dětí šikovných, kteří by zjevně víc vynikly v nějakém řemesle, se je bojí dát na učňáky právě z obavy s čím vším tam přijdou do styku

Že existují jednoleté a dvouleté obory na praktické škole, kde se po absolvování získá osvědčení/vysvědčení, bez výučního listu/maturitního vysvědčení, vím. Sem chodí žáci ze "speciálních škol" nebo jak se jim nyní teď říká (dříve to byly pomocné školy).

ano, úroveň jde dolů, ale hlavně kvůli požadavkům, děti jsou chytré, inteligentní, ale nechce se jim učit, také proč by se učily, když vědí, že je všude vezmou, protože je jich málo a tak jsou požadavky pro přijetí takové, jaké jsou
A do praktickcýh škol chodí děti s handicapem, co by nezvládly běžnou základní školní docházku. Každému není z hůry dáno.Tihle lidé bývají pak často v invalidním důchodu.

Ale Tiakia psala přímo o vyučení na kuchaře.

Píšeš blbosti. Půl školy/půl praxe mají na učňovských oborech na tři roky. 4tyřleté obory s maturitou mají praxe hrozně málo, třeba jenom tejden za pololetí.

Reaguji na Lilliana:
Od známě syn opravdu nebyl v pomocné ani jiné speciální ZŠ,akorát byl vyhozen z několika středních škol,tak ho nacpala v jeho 20ti letech na dvouleté soukromé učiliště kuchař v ÚL, které je placené a ukončené nějakou zkouškou,dostal nějaký papír a nemá jen základní vzdělání

Zvláštní/pomocné školy byly zrušené. (Dnes jsou základní školy speciální a praktické.) A naopak za komunismu byly do zvláštní/pomocné školy automaticky řazeny rómské děti. Nyní je běžná integrace rómských dětí do běžných ZŠ. A pokud třeba neumí česky (za což dříve šly do pomocné), tak mají asistenta.

Taky znám právě spíš lidi co nezvládli ani (s prominutím) blbej učňák, žádnym postižením netrpěli.

asi nějakou zkouškou/vysvědčením, ale bez vyučení

No tak to asi pak není učňovský obor. Učiliště je od slova vyučit se něčím, představuju si pod tím nějaké řemeslo. Čtyřleté studium s týdnem praxe ať už za rok nebo pololetí je opravdu systém střední škola.

Tedy popsala jsem, jak to fungovalo, když já byla v 9. třídě, tak jestli se toho od té doby tolik změnilo tak mě to jen možná trošku překvapuje - zas tak stará nejsem.