Právnická fakulta Olomouc

Vystudovala jsem v Olomouci. Netroufám si říct, která fakulta je nejkvalitnější, protože já osobně na takové věci vůbec nehraju a je mi to jedno... Každopádně olomoucká práva považuji za kvalitní školu. Především se mi hodně líbily studentské právní poradny, které na žádné jiné fakultě v ČR nemají obdoby. Samozřejmě žaloby, rozsudky i odvolání jsme v seminářích psali a úspěšné napsání těchto podání bylo i podmínkou připuštění ke zkoušce. Snahu o uplatnění praktických dovedností jsem zaznamenala i v předmětech jako je právo životního prostředí, kde jsme na každý seminář dostali za úkol vyřešit případovou studii z praxe.
Víc než na škole záleží na konkrétním jednotlivci, na jeho přístupu ke studiu a na jeho osobních kvalitách. Dobrý právník může být z Olomouce nebo i z Prahy... Stejně tak jako špatný právník.

mozna sem poslala spatnej profil,ale on sam nam na prednasce rikal, ze uci i v Brně...ale tohle nebyla podstatna cast meho prispevku..

Můžu se zeptat, co přesně je tím myšleno? Nijak neútočím, jen mě to zajímá
Jinak plně souhlasím s:

Já fakt nevím, ale mám kamarády, kteří po přestupu do Brna (z Prahy i z Olomouce) říkají to samé - že v Brně se řeší praxe mnohem víc (případy, příklady, cvičení - to se zpracovává skoro na každou hodinu). Ale já jsem v Brně od začátku, no a nepřijde mi to teda nějaké extra pro praxi - stejně pak člověk přijde k soudu nebo do advokátky a kouká jak puk, ta realita je prostě jinde...

Presne tak. Do kameňa tesať

Reaguji na Persefoné:
Studenti vypracovávají (samozřejmě pod dozorem pedagogů) zdarma právní rady lidem, kteří nemají dostatek finančních prostředků k tomu, aby si zaplatili za právní služby advokáta. Jsou z různých oblastí - občanské právo, spotřebitelské právo, správní právo... vlastně všechno krom trestu a obchodu (a zastupování u soudu taky ne). Pak jsou ještě lidskoprávní kliniky, které se zase zabývají lidskými právy, ale s tím nemám zkušenosti. Ta právní poradna byla opravdu skvělá - nejlepší zasvěcení do praxe. Psala jsem třeba návrhy na určení výživného, různé druhy žalob, odvolání, řešili jsme věci i ohledně nemovitostí apod.. samostatně jsme komunikovali s klienty, zakládali jsme spisy... Tohle mi dalo víc než všechny přednášky a semináře.

Reaguji na DanielaM:
Teda, tak to je zajímavý, to by mohli zavést i u nás... A díky za osvětlení

dnes, 18:48:10 - Připojeno během spojování:
PF Upol, studijní obor Právo 2015

PF UPOL, studijní obor Právo .. jaké máte zkušenosti a názory ? Dá se škola zvládnout? Kolik lidí v průběhu studia vyletí? Šli byste na tuto školu znova?
Momentálně čekám na rozhodnutí o přijetí x nepřijetí a rozhoduji se mezi touto školou a FSS MUNI (obor Soc. práce + Veřejná politika lid. zdroje x Soc. práce + Psychologie).
Předem děkuji za reakce

Těch 186 bylo historicky nejvíce, ale zase s tím hodně zacloumaly bonusové body - za maturitu a FCE z angličtiny a druhého jazyka - bez problémů tak šlo nasbírat až 30 bodů navíc.

Jinak už několik let se ta hranice do Prahy plácá někde mezi 170-175, což není vůbec nic hrozného, ale uznávám, že je to věcí celkem subjektivní (holka z odborné školy a s menším IQ k tomu to bude vnímat třeba jako výšlap na Mount Everest)...

Do Olomouce brali na odvolání i mezi 120-130 - dostal se tam před cca 2-3 lety i jeden můj známý, co dělal maturitu až na druhý pokus - ta bodová hranice je (na práva) takhle směšně nízká samozřejmě proto, že do Olomouce nikdo nechce - alespoň ne polovina přijatých - pak tedy berou na odvolání i podstatně slabší kousky.
O PF ZČU už snad nemá smysl ani hovořit, tam teď chodí i lidé, co měli problém zvládnout i tu stávající lehkou verzi maturity.

Dost studentů na PF UPOL nadává, je otázkou, nakolik hrají roli učitelé a kvalita výuky, nakolik pak pocity méněcennosti - přece jen je to regionální univerzita a pocit vnitřního uspokojení je oproti velkým právům v Praze a Brně úplně někde jinde.

Osobně bych ti doporučil, pakliže tě tedy nevzali na PF UK, PF MU přímo, tak jít do CŽV - těch 48 tisíc by za to určitě stálo.
Jinak k tvému výběru: MU má sice o něco lepší jméno než UPOL, ale člověk by se měl zamýšlet i nad tím oborem.
S právy z PF UPOL z tebe žádná velká právnička v nějaké velké prestižní AK asi nejspíše nebude, ale pod mostem zcela jistě taky neskončíš - státní správa se právníků víceméně nemůže nabažit.

Ale chápu, že studovat právo není věcí nijak extra zábavnou (alespoň ne to naše), takže i chápu to, že by tě třeba více lákala ta soc. práce a psychologie na MU...

Pokud toužíš po právech, je to tvůj sen od dětství - šel bych být tebou do CŽV na MU či UK, hranice k přijetí tam jsou takové, že berou téměř každého (pak ale taky cca 60 % vyhodí).
Pakliže naopak chceš prostě jen najít nějakou tu práci a vše ostatní ti je buřt - jdi na PF UPOL.
Pokud miluješ psychologii, jdi na MU - ale na tvém místě bych si FSS vzal spíše jako druhou školu ze zájmu o věc, alespoň třeba pražská FSV je celkem známá tím, že si ji studenti PF UK a VŠE berou jako takové malé (ne příliš náročné) hobby navíc - FSS MU též nejspíše nebude nějak o moc těžší...

Osobně spatřuju problém olomouckých práv v tom, že se pak stejně musíš přesunout za prací jinam do většího města (tedy hlavně Praha a Brno). Sama pocházím z Olomouce, ale práva jsem vystudovala v Praze, protože mi přišlo logičtější jít do Prahy v 19 než v 24 letech. Co vím o lidech z gymplu, tak se někteří po studiu na právech v Olomouci zaměstnali, ale bohužel je údajně praxe taková, že děláš koncipienta u advokáta, ten tě ale neplatí, a pojištění a živobytí platí rodiče. Což je samozřejmě tristní. Iluze, že soud, státní zastupitelství nebo notariát budou lepší jsou bohužel mimo, to už jsou teď místa většinou pro vyvolené (i soudci, státní zástupci a notáři mají děti, které potřebují práci, že). Takže celkově moc práva nedoporučuju, pokud nejsi ochotná jít pryč za prací. V Praze dostaneš za práci normálně zaplaceno, ať už v advokátní kanceláři nebo na ministerstvech nebo jiných správních úřadech. Ale zas chápu, že ne každý tu chce žít. Jinak co se týče náročnosti studia, tak průměrnej šímpanz práva vystuduje, ať už je to Olomouc, Brno nebo Praha.

Ano, na to je dobré tazatelku též upozornit, najít dobře placenou práci v Olomouci (ale dost často i v Brně) je pro právníky v dnešní době již celkem obtížné.
Naopak v Praze je příležitostí mnoho - studenti práv už od 2.-3. ročníku většinově normálně dochází do AK, kde se je nijak "nebojí" zaplatit, v Olomouci dochází studenti většinou tak maximálně vybalovat zboží do supermarketů (to ale není jejich chyba).

Práva sice nejsou nijak extra náročný obor, ale v rámci humanitních škol (FSS, FHS, FF, teologické fakulty + pedagogické fakulty) budou asi nejtěžší, v rámci všech veřejných škol a jejich oborů to bude nejspíše takový střed.

Dnes je obecně celkem obtížné hodnotit náročnost (záleží samozřejmě i na studentovi a jeho kvalitách, co lepšímu gymnazistovi přijde jako trapná fraška, to na člověka z nějaké odborné školy může klidně působit jako peklo na zemi).

Pro srovnání:
Třeba moje známá kdysi studovala na PEDF na UPOL a k tomu si později přibrala PF na té samé uni.
Na PEDF studovala pedagogiku, na PF pětiletý obor právo. Náročnost obou škol ohodnotila v poměru 4:1 ve prospěch práv.
Můj strýc zase v devadesátých letech vystudoval na MU ESF obor finance současně s pětiletými právy, finance se mu zdály náročnější v poměru 2:1. Jeden můj současný kolega zase vystudoval před dvěma lety VŠE, obor ekonomická analýza a k tomu pětiletá práva na UK, náročnost ohodnotil v poměru 3:1 ve prospěch eko. analýzy.
Další příklad - kamarádka z gymplu před 4 lety vystudovala žurnalistiku na UK a k tomu práva na UK, náročnost cca 10:1 ve prospěch práv.
Nynější kolegyně z práce si jako hobby nedávno dodělávala dálkově mediální studia na UK, přičemž měla již finance z VŠE, náročnost ohodnotila v poměru 12:1 ve prospěch VŠE (dost prý válčila s časovýma řad.), chodila tam s ní i nějaká holčina, co si dodělávala práva, ta náročnost mediálních studií ohodnotila ke svému oboru dosti podobně ve prospěch práv.

Dnes již jednoduše "průměrnej šimpanz" vystuduje značnou spoustu (zejména humanitních) škol, proto se ty lehčí humanitní školy (fakulty soc. studií/věd, filosofické fakulty, fakulty humanitních studií, ale i např. teologické a pedagogické fakulty...) musí bránit alespoň tvrdším přijímacím řízením a nenabírat úplně každého, pokud chtějí mít tedy v budoucnu alespoň trochu kvalitní výstup.

Ted jsem si ještě vzpomněl na moji bývalou dobrou kamarádku z bak. oboru ekonomie na VŠE, ta si magistra šla kombinovaně dodělat na FSV UK, obor veřejná a sociální politika, obtížnost opět naprosto jalová, cca údajně ani ne desetinová ve srovnání s bakalářským studiem ekonomie...

Na konec ještě srovnání s nějakou těžší školou: známý mého kamaráda vystudoval FIS VŠE, obor statistické metody, na magistra pak šel na FJFI ČVUT (obor nevím), FJFI mu přišla o polovinu těžší.

Suma sumárum - pokud se nejedná o nějaký brutální obor (typu softwarové inženýrství na Matfyzu a pod.), tak s určitou pílí a snahou (a trochou IQ k tomu) lze zdolat snad cokoli.
Problém je pak asi jedině v tom, že "tu psychiku" na to, aby dotyčný seděl třeba i déle než týden u učení a připravoval se na zkoušku, tu má údajně podle psychologů jen asi třetina lidí z populačního ročníku.

Nedoporučuji, pokud by byla možnost, šla bych jinam. Není to kvalitní škola, chybí skripta nebo učebnice, otázky, které kolují mezi studenty jsou brak. Zbytečně složité klauzury, někteří učitelé mají velmi vysoké mínění o vlastní důležitosti, chybí povinná praxe. Tím, že se píše praktická klauzura, člověk praxi přeci nezíská, naopak si na tomto jen láme zuby. Možná by výuku mohli postavit na vypracování solidních studijních materiálech a když už se člověk učí klauzury, ať vypracují případové studie a ty zkouší. Tím by se člověk také naučil co má a bez stresu/velkých rozdílů v obtížnosti klauzur...