Přátelství mezi mužem a ženou

Ruby Cario

Zažila jsem něco velmi podobného, je to až zvláštní ale skončilo to úplně jinak.
Seznámili jsme se na střední škole...on byl o ročník výš a vždy byl hodně na "kamarádky"-ale myslím to v dobrém. Rok to bylo takové spíše oťukávání...já nejsem moc na kamarády no. Druhý rok jsme se stali velmi dobrými kamarády a když jsem začala chodit s mým bývalým přítelem tak mě vždy dost vyslechl a podržel a tak. Pak jsem v jednu chvíli cítila takovou divnou atmosféru...že mu na mě záleží nějak víc. Promluvili jsme si o tom až zhruba před půl rokem a řekl mi že v jednu chvíli vážně si říkal jak je mu se mnou dobře ale že nechtěl zničit naše přátelství....takže vše spadlo zase do normálu a my se stali nejlepšími přáteli. Na jednom plese kde jsem ho doprovázela(ale měla jsem tam i přítele) jsme se s přítelem hrozně pohádali kvůli jeho žárlivé scéně a můj kamarád mi hodně pomohl...vzal mě k sobě domů abych se uklidnila a pak že mě odvede ke mě. Můj bývalý nás přitom pořád pronásledoval a čekal před barákem až vyjdeme Ten večer jsem se cítila moc dobře ale velkým šokem pro mě bylo, že mi o půlnoci kamarád napsal že mě miluje a jestli mu nedám šanci(a to jsem se vlastně ten večer jako by rozešla s bývalým). Uvažovala jsem...bylo mi s ním dobře o tom žádná...problém je spíš v tom že já ho přitahuji ale on mě fyzicky absolutně ne. Nejhorší co jsem mohla udělat bylo že jsem mu dala šanci...jenže pak jsem dostala strach že vše co je mezi námi zničíme a tak jsem to za pár minut odvolala. To ho dost ranilo, ale řekl že by byl schopen počkat. No jenže já si to nedokázala představit a tak jsem se vrátila k bývalému. Ten mi zakázal stýkat se s tím kamarádem a nemůžu říct že já sama jsem to považovala za správné...v tu dobu jsem přešla na jinou školu a celkem dva roky jsme se neviděli. Pak jednoho dne jsme se znovu potkali a bavili se jako staří známí...a já mu řekla že jsem si podala inzerát a den před tou schůzkou s ním jsem začala chodit s jiným...no dělal si srandu ale až potom jsem pochopila že mě pořád miluje a to uběhly už dva roky. Hrůza. Zase jsme to řešili...dokonce jsem uvažovala jestli to třeba tak nemá být. Ale přítele miluji a rozhodla jsem se pro něj. Pak si našel holku i kamarád...ale co mě urazilo...bral ji jako záplatu...dokonce mi i řekl že si dokáže představit jaké by to bylo se mnou a že jsem stále zakázané ovoce a tak dále. Nemám takové chování ráda tak jsme se přestali bavit. Nějak jsem to neustála no. A konec? Nestýkáme se, nepíšeme si. Před půl rokem jsem ho požádala o ukončení našeho přátelství a on svolil. Je to strašně divné rozcházet se s někým s kým jsem toho tolik prožila a nic nebylo ale vím že to tak dál nešlo. Uvidíme jestli se zase někdy potkáme...ale pokud ano tak už to bude spíše jako když se setkají dva známí od vidění. No i takhle může kamarádství mezi mužem a ženou skončit.

Mělas tomu dát šanci, aby se to mohlo pokazit "přirozeně". Takhle tě z hlavy asi jen tak nedostane. Kdyby jste to zkusili, tak jste se po pár týdnech mohli rozejít s tím, že to byla slepá ulička a pokračovat v přátelství. Pokud jste se znali tak dobře, tak by ten rozchod vůbec nemusel být ve zlém...

lollo
No já tak poslední dobu dumám a dumám a asi to naše kamarádství utnu. Protože jestli něco nesnáším tak je to faleš, kterou u něj cítím. I když z velké části na tom jaký je může jeho matka. Ale za trápení mi tohle vážně nestojí. Takže nezbývá než se oklepat a jít dál.

To se lehce řekne ale v té době jsem byla čerstvě po rozchodu který jsem vůbec nechtěla...a když jsme se sešli znovu a on mi zase vyznal lásku tak jsem znala už nějaký čas mého nynějšího přítele...o tom to bylo...celkově blbé načasování ve všech případech. A ano....souhlasím s tebou že to bylo to nejhorší...že mě z hlavy nedostane dlouho taky souhlasím...ale když to vezmu kolem a kolem...příležitosti nebyly...z mé strany láska ani chemie... to bych se do toho nutila a nešlo by o zkoušku ale prostě o soucit s ním a takový vztah přece nikdo nechce.

Jinak my se nerozešli ve zlém...byla jsem na něj naštvaná to ano...že si tak zahrává se svou přítelkyní a má ji jako náhradní...přičemž do mě hučel neustále že třeba se jednou my dva vezmeme...tohle mi nepřipadá fér už vůči té holčině. Ale jemu jsem své pocity neřekla...spíše to nějak vyšumělo a pak jsem ho požádala o ukončení...ptal se mě proč...neřekla jsem mu to(taky není moc dobré)....a s jeho dovolením jsme to utli. Co jiného mu taky zbylo že? Připadám si jako mrcha ale tohle souzené vážně nebylo. Kdyby to přišlo bez těch nevhodných situací tak mu šanci dám a nebylo by to ze soucitu...ono když člověk nezkusí jestli by toho druhého mohl milovat tak se to těžko hodnotí.

Já tomu rozhodně nevěřím, ale soudím tak pouze podle sebe. I když bych hooodně chtěla, vždycky si mé chování asi vysvětlují nějak jinak

To je opravdu složitá situace. Občas prostě správné řešení neexistuje...

U mě 95% kamarádů je kluků. Chodila jsem na školy, kde jsem byla jediná ve třídě holka. A tak u dvou až třech kamarádů jsem si myslela, že by chtěli něco víc. Jinak vždy přátelé. Mám je ráda, ale nechtěla bych s nimy chodit. Někteří přítelkyni momentálně nemají, někteří jsou ženatí a zadaní. Nevím, proč by to nemělo fungovat. S klukama si většinou daleko více pokecám, než s holkama...

pcsara
taky jsem to tak nějak měla, ve škole jsme byly 3 holky a bylo to super, sice jsem si jednoho ze spolužáků vzala, nelituji, jsme spolu už 20 let,a le mezi muži se taky cítím lépe, moc si se ženskými nerozumím a většinu mých kamarádů také tvoří muži

bohužel musím říct , že to nefunguje , protože ať to bylo přátelství krátké nebo dlouhé vždy to ztroskotalo na tom, že chtěl dřív nebo pozdějc dotyčný kamarád sex a tak bylo vždy po kamarádství. Jedinné a dlouhotrvající kamrádství mám se dvěma muži a to jsou mý gay přátelé. Ty po mě nic nechtějí a vím ,že s nimi budu kamarádit navěky!!

Zaujímavá téma.Otázku,či také priateľstvo existuje riešim už veľmi dlho.Myslím si,že v istých výnimočných prípadoch to ide.No moja osobná skúsenosť je taká,že absolútne vždy,keď som sa kamarátila s nejakým chalanom,nakoniec z neho vypadlo,že ma chce.U jedného to bolo dokonca po šiestich rokoch priateľstva.No väčšina bola rýchlejšia. Je to zvláštne,lebo aj tí,čo ma spočiatku nechceli,tak ma po čase začali mať až priveľmi radi,pri tom si boli vedomí,že ich beriem iba ako kamarátov.Proste to tak nejak vždy vyšlo.Ale fakt úplne vždy.Neviem ako je to možné.Nikomu som nedávala žiadne falošné nádeje.Neviem v čom som robila chybu.Žiadny z mojich kamarátov neuniesol,že aj po ich vyznaní lásky som chcela byť iba ich kamarátka.Tak sa to vždy nejak skazilo a odcudzili sme sa.

Kamarádství mezi klukem a holkou není nic neobvyklého, ale bližší přátelství - na to moc nevěřím. Kamarádů mam dost, ale jsou to spíš takoví ti kámoši, se kterými člověk zajde na pivko, nejčastěji v nějaké větší partě. I tak si ale nejsem u všech jistá, že by si nedali říct... Přátel - kluků jsem měla v životě pár a všichni byli gayové. A i tak se to stejně vždy neobešlo (snad až na jeden případ) úplně bez alespoň drobných náznaků. Netvrdím, že přátelství bez sexu osuzuji jako něco naprosto nereálného, bohužel však většinou platí, že kamarád taky rád...

s tím souhlasím a není k tomu co dál dodat, jen něco jiného jsou pracovní vztahy, tam udržuji opravdu vztahy ..co je v práci není pro mě....

A k tématu - jsem s manželem 11 let. Mám asi tři kamarády z dřívější doby a všichni jsou to kluci, se kterýma jsem kdysi něco měla,ale nedopadlo to a jsou fakt fajn... Jeden z nich je kamarád i mého muže. Ti dva jsou trochu ujetí, takže mezi nás občas zajdou, ale nejsou si nijak blízcí. Manželovi je to jasné,ale nikdy se mě na to neptal - kamarádi mezi nás chodí i se svýma partnerkama.

Ale to jsou skutečně vyjímky !

Dnes, když potkám někoho nového, apk v 99% od toho čeká víc... Vzhledem ke své povaze ihned na začátku určím hranici a každému je jasné, že by nepochodil, ale ten podtext tam je...

Takže - ano věřím,ale povede se to skutečně málokdy...

jde o to ,co to je přátelství.pokud se se mnou intenzivně kamarádí nějaký muž,je budˇhomosexuál,nebo ho velmi bavim,nebo čeká na příležitost,kdy se stane něco víc.
osobně jsem měla jednoho kámoše obrovsýho nejlepšího,ale že by se při různých příležitostech nesnažil,to teda nemohu říct.
jsem typ ženský která se líbí většině mužů a prostě jsem nezažila kamaráda,který by to na mě nezkoušel.

Jelikož jsem chodila na střední školu na strojírenství - takže jsem tam byli 2 holky a 27 kluků tak na přátelství mezi klukou a holkou věřim. Jinak by to byl pořádnej gangbang Samozřejmě někdy mezi náma bylo nějaký sexuální jiskření, ale vždycky jsme upřednostili přátelství...