Práce v malé firmě

Já pracuji ve firmě, kde jsou 2 jednatelé, z toho stabilně pracuje jen 1, takže býváme v práci buď 2 nebo tu jsem sama. Pracuju tady 10 let, zvykla jsem si na to tolik, že si nedovedu představit práci v kolektivu. Já se tady na všem bez problémů domluvím, s nikým se nedohaduju, mám jasně danou práci, za vše si zodpovídám sama. Jako momentálně bych asi neměnila.

To právě cítím, že bych možná potřebovala Byla jsem na to zvyklá dříve a teď si připadám trochu jako ve škole - pořád pod dohledem.

Reaguji na popina:
Otázkou je jestli by sis na to zvykla. Kolikrát se mi stane, že nemám s kým daný problém/situaci rozebrat nebo se poradit. Navíc když tady jsem celý den sama, tak nemůžu ani s nikým pokecat - chudák potom přítel odpoledne, když mu chci všechno odvykládat )). Zase na druhou stranu mám už s šéfama skoro až rodinný vztah - znám celou rodinu, oni mojí, když mám nějaký problém, tak jim to můžu říct a kdykoli jsem potřebovala nějak pomoct, tak mi pomohli nebo vyšli maximálně vstříc - ale ono to tak asi bohužel nebude fungovat všude

Ahoj,
já dělám ve firmě, původně 3lidi + majitel, teďka 4 + maj. Je to pěkně na nic. Majitel totální ignorant, který si nevidí do dr*ky. Vydírání.. když mám mám mít dovolenou, tak se vyptává jak rodič. Zůstala jsem mu tady nejdýl, jinak se 3 lidi vyměnili... peklo hrůza děs. Musíme mu jezdit kupovat to co on rád papá po celém městě a shánět to po obchodech. Přidat nechce. Dokonce mě dnes nařkl že mu tady kradu, kroto že když udělám chybu na kase, tak doklad musím stornovat a on mě osočil že to byly prodeje šup do kapsy. Radši bych teda byla ve velkém provozu, kde si každý jede svoje

Ahoj, já jsem dělala ve firmách i s více než 100 lidma a momentálně jsem skončila ve firmě, kde jsem dlouhou dobu byla jediným zaměstnancem a po necelém půl roce přišla kolegyně Vše má své pro a proti. Když jsi v malé firmě si více na očích, ale za to to bylo takové rodinné (věděla jsem co má šéf v plánu na víkend, vždy se zajímal jak jsme se o volnu měly my apod.) a v těch větších firmách jsem zase ocenila možnost různých firemních benefitů (stravenky, flexipassy, atd.) a také, že když nemohla jedna kolegyně na oběd, šla jsem s druhou, třetí atd. Taky mi přišlo, alespoň tedy má zkušenost, že jsme v těch větších firmách více táhli za jeden provaz, kdežto v té malé jsem byla sama za sebe, když se mi něco nelíbilo, tak jsem se ozvala vždy jen já sama, apod.

To mám bohužel od přátel vypozorováno, že funguje všude, bez ohledu na velikost firmy - lidé jsou prostě připos..., což je ještě umocněno "krizí"...

Pracovala jsem sama na sebe, ve větší i maličké firmě a můj názor je, že čím větší firma, tím lepší podmínky. Moje poslední práce byla v mikrofirmě - já + majitelka. Kancelář jsem měla dohromady ještě se třemi dalšími "kolegyněmi", které ale pracovaly pro jinou firmu. Malý ženský kolektiv - samé drby (kdo má co na sobě a kolik toho snědl k obědu), nejistota zda, kdy a jakou výplatu dostanu, spousty hodin neplacených přesčasů. Když jsem potřebovala k doktorovi nebo si chtěla vzít dovolenou, musela jsem se nejdřív podrobit křížovému výslechu. Žádné benefity, stravenky, naděje na postup nebo třeba odměnu, nic.

Tak ono to je fakt individuální a vždycky záleží na koho natrefíš. Já právě toto neznám, takže mi práce v malé firmě vyhovuje, protože mi šéf vyjde ve všem vstříc.