Já se takhle sešla na kafe v kavárně... Sice jsem si vzpomněla, co se mi na něm tak líbilo... (a myslím, že jsem nebyla sama), ale zůstalo to u kafe... Pár dní mi to trošku vrtalo hlavou, ale pak mě to zase přešlo, protože přítele mám fakt báječnýho a moc ho miluju....
1) to co k tobě cítí sis mohla vyložit různým způsobem. Mohla ses mu prostě jen líbit a ještě tě neměl ( z toho jak říkáš, že je proutník) 2) někoho nevidět a scházet se s ním hned někde v soukromí doma? 3) máš přítele...pokec kafíčko proč ne, ale někde v kavárně )
Cituji Marki86: no vidíš, už ses rozhodla, podvedení přítele se nebráníš.. být tebou, rozejdu se s přítelem, protože tak mu jen ubližuješ..jasně chceš toho druhého..sejdi se s tím druhým a když ho budeš chtít, tak se zamysli, jestli ti to stojí za to a když jo, tak si jdi za štěstím, ale příteli dál neubližuj
Ale vždyť já jsem se nijak vůči příteli neprovinila, jen jsem naznačila scénář, že pokud bych si s kamarádem dlouhodobě pořád tak dobře rozuměla a byla by tam stále nějaká náklonost a hlavně budoucnost toho vztahu, tak bych se třeba event. rozhodla pro něj... (to by se samozřejmě vyvíjelo nějakou dobu než bych si tím byla jistá). Do té doby bych samozřejmě přítele nepodvedla. Spíše jsem tím myslela, že pokud by mi srdce říkalo, že budu šťastnější s někým jiným, tak přece nebudu setrvávat v současném vztahu.
Reaguji na Baya:
Děkuji za pochopení, tak nějak to vidím já taky. S příteleme máme opravdu hezký vztah, a určitě by to byl dokonalý manžel a otec... ale já poslední dobou váhám, jestli nepotřebuji vedle sebe někoho dynamičtějšího, živějšího...více bohémského. A tyto aspekty právě ten kamarád splňoval. Jinak s přítelem žádné problémy nemáme, já ho fyzicky přitahuji, jen on mě ne...
a chudák přítel jestli jsi s ním tři roky a uvažuješ jak uvažuješ, že k němu něco taky cítíš...ale co k němu cítíš není to jen zvědavost?
Reaguji na EleanorWoods:
Možná to je zvědavost nebo jen natěšení, že jsem ho tak dlouho neviděla a vzpomínám na to co tenkrát mezi námi bylo... opravdu se v sobě teď moc nevyznám. Ale ty tři roky, co jsem s přítelem, jsem na něj nepomyslela, to až teď, co se přestěhoval to zase ožilo... Problém je, že mě většina mužů moc fyzicky nepřitahuje (přítel mě utáhl spíš na tu psychiku) ale tento kamarád byl taková vyjímka.... nebo mě přitahuje prostě jen proto, že vždycky když jsem s ním tak jsem zadaná a vím, že s ním nemůžu nic mít...?
Cituji Arielly: Možná to je zvědavost nebo jen natěšení, že jsem ho tak dlouho neviděla a vzpomínám na to co tenkrát mezi námi bylo
Jen jdi a užiji si to, jste kamarádi a když půjdete někam ven a dáš mu najevo, že jsi jen zvědavá, jak žije a jak se měl, bude to OK.
No a že máš přítele 3 roky? Jsi vdaná, nějak tě to zavazuje? Ne, tak si nic nevyčítej a užij si to.. Možná bych to ale příteli řekla s tím, že tě kamarád sám vyhledal a jdete jen na kafe a budete kecat o tom, jak se měl.. Mohlo by se lehko stát, že tě někdo uvidí a přítel by se naštval..
To že se s ním nevyspíš je snad jasný a to jestli ho časem vyměníš za přítele je jen tvoje věc a riziko, že kamarád je jak jsi napsala tak trochu do větru a podvede tě, musíš zvážit. Tedy pokud se pro něj rozhodneš časem..
H.
Reaguji na hradecanda:
Díky, tak nějak to i vidím... Jen nevím, jestli je dobré o tom říkat hned příteli, on je už tak dost žárlivý, jednou měl přijet kamarád do Prahy, tak jsem navrhla, že bych ho příteli představila a on se dost oháněl. Říkala jsem mu jak je zábavný a jak si s ním skvěle rozumím a že by se mu určite líbil a on na to "tak si za nim běž když je tak skvělý"....
Cituji Arielly: Jen nevím, jestli je dobré o tom říkat hned příteli
Takže z toho bude nakonec zatajované rande No nevím, je mi tvého přítele docela líto. Nepřitahuje tě, vzrušuje tě někdo jiný, no nevím. Nač být s někým kdo mi nedává všechno, co chci. Tak ho nejdříve opusť a pak si rozjížděj něco někde jinde, aby i on měl možnost potkat někoho nového, kdo ho bude milovat.
Mě by teda zajímalo, jestli tady jsou samý takový andělé, co se nenachají ani balit natož aby šli s kolegou nabo kamarádem na kafe (a když jo tak to dopředu pokorně náhlasí doma... ) a to nemyslím nějak zle - nemám v této oblasti moc zkušeností (poprvé jdu s jiným chlapem ven za 3 roky vztahu). Spíše mě to udivuje, protože mým kámoškám dělám večně aliby, když někam jdou sednout a jim to nějak zlé nepřipadá...
Jinak abych to upřesnila, já v nejbližších měsících nic nového rozjíždět neplánuji (dávám si v těchto věcech na čas) a hlavně bych nejdříve vyřešila předchozí vztah. To jen aby bylo jasno pro ty, co by nejradši aby mě přítel hned opustil za to jaká jsem mrcha...
Taky bych vybrala "rande" na neutrální půdě, navrhnout kafe někde v kavárně v centru města... K němu domů bych se teda asi bála, hlavně když si nejsi jistá, jestli bys dokázala odolat =o)
Reaguji na Arielly: No, pokud tě opravdu přítel nepřitahuje, tak to trochu problém je... Ale tak možná je to jen tím, že už jste spolu docela dlouhou dobu... Já osobně moc na věčnou přitažlivost nevěřím... Prostě po několika letech to musí být jiné.
Cituji Arielly: Mě by teda zajímalo, jestli tady jsou samý takový andělé,
Ptala jsi se , dostala jsi odpovědi. Nebo ty , které nehrají ve tvůj prospěch se ti nezamlouvají?
Reaguji na Arielly: Nepůjdeš dnes, půjdeš zítra nebo za týden... Podle mě je to otázka času, protože se s ním vidět chceš. Běž, pokud bys nešla, budeš řešit takové to "co kdyby" a "proč jsem nešla"
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.