Potlačování mého JÁ

Je fajn, že máte krásný vztah, ale je ti 16 a to je věk, kdy by ses neměla uzavírat před lidmi a vázat se jen na jednoho člověka.Je přirozené, že se vyvíjíš ty jako osobnost i tvé názory a potřebuješ je konfrontovat s jinými lidmi.
Zkuste s přítelem chodit více mezi lidi, neuzavírejte se jen ve vašem světe.Myslím si, že holka ve tvém věku by měla mít i vlastní kamarádky (nezávisle na příteli).

Ono problém je, že moje dvě nejlepší kamarádky od malička..Takové ty na život a na smrt mají obě dvě taky vážný vztah a myslím jsou n tom podobně jak já akorád jim to tak nevadí protože nejsou jak já..Já jsme byla vždycky divoká,..Jsme dost extrovertní takže s navazováním známostí nemám problém ale mě ty holky už aji kolikrát nudí..Prostě příjdou mi oproti mě děsně nevyzrálé a hloupé, prázdné,..Mám pár kamarádek kterých si vážím vzhlížím k ním ale studují npř vysokou školu v jiném městě ,...

Reaguji na pienilola:
Holka zlatá, upřímně?
Já na vážný vztah v šestnácti nevěřím.
A myslím, že Ty v podstatě taky ne. Proto jsi napsala, co jsi napsala.

mě je 21 a mám podobný problém, mám sice staršího přítele a ten už chce stavět dům, na příští rok plánuje pomalu svatbu a já se občas přistihnu jak si řikám : proboha, chci tohle všechno už teď, mám sice chlapa, který se hned tak nevidí a nejsem si jistá jestli bych takovýho ještě někdy našla, ale moje druhá polovina řve : chci si sakra ještě něco užít

True
...tak na vážný vztah to asi fakt nebude,ale ve vážný vztah to může přejít...moje mamka začla s taťkou chodit ve 14-ti a dodnes jsou spolu..sice se na rok rozešli,ale pak se zase potkali a do měsíce se brali

pienilola
...já zase kamarádky neměla nikdy..jen jednu jedinou,ale fakt opravdovou...a k tomu hodně známých...v 19-ti sem si našla přítele a změnil se mi úplně život...stal se mi vším i nejlepším kamarádem,ale je pravda,že máš teprve 16...ale třeba jsi ta vyjímka..

bentley11
přesně tak to mám já...mám úžasnýho chlapa...ale někdy se to ve mě taky pere,ale pak si vzpomenu na ty "blbce" co sem za život potkala a řeknu si,že to za to nestojí protože mi vlastně vůbec nic nechybí a než sme se s přítelem našli museli sme k sobě projít dlouhou cestu a nikdy bych nechtěla tento skvělý vztah zahodit,jen kvůli tomu,že si chci užít,ani nevím,co si vlastně pod tím mám představit...uživáme si vlastně spolu..

Reaguji na beliveme:

jé děkuju, tohle jsem chtěla slyšet..hned mi to připomnělo všechny ty blbce, který jsem za život potkala..taky jsme k sobě měli dlouhou cestu, dva roky jsme se oťukávali, on se bál, že jsem mladá a tak se vždycky zamiloval a zase z toho vycouval..teď už spolu rok a půl bydlímel. Je fakt zlatej. Akorát toho užívání zas moc nemáme, jeho kamarádi mě nemusí a tak on se jich kvůli mě postupně vzdává a mě je to líto a vim, že ho to trápí, ale chudák stojí na mojí straně

Tak to já bych ten vztah určitě nekončila,jen proto,že je mi 16let.Ona ta dnešní doba najít si normálního kluka je hrůza...Všichni stojí za dvě věci a užít si můžeš i tak.

to jsi myslela jak?

no jak,že užít si můžeš ikdyž nejsi zrovna sama.......

Reaguji na montaana219:
záleží asi na tom,jak si to kdo přebere,ale pro mě to třeba znamená jet s přítelem do Londýna a užít si to tam...jet k moři užít si to tam...sem asi divná,ale mě to s ním hrozně všechno baví..nikdy sem v životě nepotkala chlapa,kterýho by bavili stejný věci,jako mě..a myslím si,že jak píše daisy01 nemusíš tento vztah zahazovat...

Já ho ani nechci zahazovat..Spíš se bojím toho jak moc jsme na něj už fixovaná..Děsí mě to.

Reaguji na beliveme:
Jasný, myslela jsem, že asi tohle měla daisy01 na mysli...Jenže já prostě když s někým chodím, tak mi to vždy přijde jako určité omezení a jsem ten typ co se rád baví s kluky a flirtuje a mám potom výčitky...Užívat si s přítelem je hezké, ale mě pak většinou chybí i tu užívání si s kamarády, pařby, flirtování, bláznivé akce a tak...

Myslím, že v tomhle věku je to celkem časté....hodně holek se upíná na svého kluka... škoda jen, že jsou pak často zklamané...