Kamarád mi říkal, že ho do jedné firmy vzali (jen z osobního pohovoru), ale stejně na skupinový pohovor (AC) jít musel, i když celou dobu věděl, že je přijatý. Stalo se vám někomu něco podobného? Taktéž mám často pocit, že pohovory, kterých se účastním, jsou předem domluvené. Může mi někdo nějak vysvětlit, proč to firmy dělají, proč plýtvají penězi a časem ostatních zúčastněných? Nikde snad není stanoveno, kolik lidí musí vyzpovídat, nebo se pletu? Je tu nějaká slečna třeba z HR oddělení, aby mi to smysluplně vysvětlila?
Díky.
Z HR sice nejsem, ale např. z naší centrály je nařízeno, že každý vybraný kandidát musí projít AC, tedy být vybrán tam. Takže je možné, že v některých firmách se to takto obchází a splňují se tak podmínky centrály.
Cituji Maui: je možné, že v některých firmách se to takto obchází a splňují se tak podmínky centrály.
Řekla bych, že to tak nějak pravděpodobně bude. Jde o to, aby vybraný kandidát splnil předem stanovené podmínky, respektive aby to vypadalo tak, že byl "vybrán" za předem stanovených podmínek. A jednou jsem se s tím setkala i při svém vlastním pohovoru.
Taky nejsem z HR oddělení, ale jeden čas jsem dělala asistentku obchodního ředitele, a tak vím o pohovorech svoje. U nás to tedy nebylo tak, že by ten člověk byl předem vybrán, ale např. se stalo, že konkurz vyhrála neteř jednoho excelentního zaměstnance, který ji doporučil a podle mě jí určitě i dal otázky, na co se budeme při pohovoru ptát a řekl jí, jak zapůsobit. Jak jinak si vysvětlit, že administrativní pozici získala holka, která neuměla pravopis a celkově oboru vůbec nerozuměla.
No a mnohdy konkurz ani nevypíšou a vezmou toho člověka rovnou díky doporučení, to byl můj případ
Mě zase kamarádka, co kdysi dělala na personálním říkala, že vždy měli už vybráno (známí od někoho atd) ale vždy museli vyhlásit výběrové řízení. Takže lidé tam ze sebe dělali šašky, ikdyž vše bylo už jansé :/. Jestli to takhle funguje všude, tak potěš...
Tak já, když vybírám nové zaměstnance, prvně se dívám po známých a kamarádech a jejich rodinách atd. Přeci jen se mi do firmy nechce riskovat úplně neznámého člověka s neznámou minulostí... Zaměstnat někoho přes známost sice nemusí být záruka kvalitního pracovníka, ale přeci jen už jej aspoň někdo zná a vím, že to nebude někdo, kdo zpronevěří prachy nebo bude trávit půl pracovní doby drbáním na Facebooku nebo Omlazení apod... Ale nějaké menší výběrové řízení dělám i tak, kdyby se ukázal někdo šikovný, kdo by se mi hodil třeba i na jiné místo.
Cituji Anette001: Mě zase kamarádka, co kdysi dělala na personálním říkala, že vždy měli už vybráno (známí od někoho atd) ale vždy museli vyhlásit výběrové řízení. Takže lidé tam ze sebe dělali šašky, ikdyž vše bylo už jansé :/. Jestli to takhle funguje všude, tak potěš...
U nás to takhle funguje na mnoha místech běžně ...
Cituji Anette001: ale vždy museli vyhlásit výběrové řízení
No právě, ale proč? Na to přece žádný zákon není... prostě vždycky někde nastoupí nějaký zaměstnanec a nikdo se neptá proč. Je akorát trapné mrhat prostředky a časem všech..
Reaguji na Sportacka: Jak jsem psala třeba z mé zkušenosti - můžou z účastníků VŘ vybrat pracovníka na jiné místo, kterého rovnou zaměstnají nebo se mu ozvou později.
Cituji Sportacka: No právě, ale proč? Na to přece žádný zákon není...
Ve státní správě je. Tak musí být výběrové řízení. Takže se najde zaměstnanec (nějaký známý, kamarád) a pak se naoko udělá výběrové řízení, aby to bylo v pořádku.
Cituji Michele: Tak já, když vybírám nové zaměstnance, prvně se dívám po známých a kamarádech a jejich rodinách atd. Přeci jen se mi do firmy nechce riskovat úplně neznámého člověka s neznámou minulostí...
Mně to přijde docela logické. I když je to občas nevděčné, protože cizího vyhodíš snáz, když se neosvědčí, než kamaráda. A navíc nemám ráda přimlouvání za někoho, kdo na to nemá a nemá soudnost. Když je to solidní člověk, tak klidně. Bohužel to většinou dopadá tak, že místo získá nějaká guma, která tam vůbec nemá co dělat.
Reaguji na Patty: Ve spoustě věcech s tebou souhlasím. Nikdy není nic jisté a pak člověk musí být dostateně asertivní, aby případného rizikového člověka propustil.
A přidám hned druhý pohled - před lety jsem přijímala kočku po mateřské, samoživitelku, rodina daleko... no prostě v očích dnešní doby "nezamětnatelnou". Řekla jsem, že to zkusím, nabídla jsem jí pružnou pracovní dobu, případně zkrátit úvazek a možnost vzít si práci domů při nemoci dítěte. Kočka se mi na pohovoru rozbrečela, že s tím už vůbec nepočítala a teď je vděčná a dělá takřka za dva, což se jí taky odráží v hodnocení
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.