No hurá dneska aspoň trošku zasvítá sluníčko, tak je to hned lepší. Ale já jsem teď taky doma, takže se právě i nudím a nemám do čeho píchnout a o to je to horší.
Já si myslím, že je dobré pustit si třeba nějaký dobrý filmík, uvařit si čaj, vzít oblíbenou knížku, nebo mě pomáhá uklízení a taky stavět puzzle - to je pro mě relax.
Tak sluníčko mi moc chybí, to ano, ale že bych z toho měla depku? To néé. Já mám ráda, když občas zaprší,je taková ta tma v pravé poledne, někam se zamuchlám a koukám na nějaký filmík, nebo mě naopak baví uklízet, když je ošklivo. Jediné na co se netěším, je sníh. To zas nebude kde zaparkovat, nedá se v tom pořádně chodit, fuj. Na horách ho miluju, ale ve městě a na silnicích ne! Občas z toho chytám nerva, ale depku ne.člověk si na tom musí najít to pozitivní
Cituji flink: Neodsuzoval bych tak rychle...
Prosím Tě,co a koho odsuzuji?Myslím,si,že je to blbost a za tím si stojím.To je můj pohled na věc
Cituji flink: přidá k tomu zahleděnost a soustředěnost na sebe, je tu prostor pro jakoukoliv depresi...
Jak si na toto přišel?Zahleděnost?Možná v některých případech ano,ale všeobecně jsou deprese o něčem jiném,asi si nikdy opravdovou depresi neměl a nebo ani nikoho s touto nemocí neznáš.
Je deprese a deprese.Někdo tím nazve jen špatnou náladu(potom bys měl i pravdu),ale já mluvím o depresi,která se léčí,jsi zavřený např.v Bohnicích atd...
Podle mého zakladatelka nemluví o duševní nemoci depresi, kterou je nutné léčit, ale mluví o špatné náladě, kterou lidově nazýváme "depka".
I většina diskutujících zde píše o depce spojené s počasím apod.
Cituji flink: Zřejmě je to přebytek času a nudy...nebo byly deprese rozšířené před nějakými sto lety na venkově?
Máš pravdu Flinku. Před 100 lety lidé z psychyckých onemocí trpěli hysterií. Nyní hysterie vystřídaly deprese. Lidé se dříve více navštěvovali, povídali si, pracovali spolu na poli... Ve městech se na ulici pořádala vystoupení (dnes se díváme na televizi). V domě žilo více generací pohromadě.
Vždyť se podívejte kolik holek z omlázka se cítí samo, "mají kamarády", které celé prázdniny neviděli, udržují kontakt jen přes FCB.... a pak zakládají téma o depresi, samotě, žádných kamarádkách apod.
Cituji flink: Tvůj pohled na věc nemusí být ještě ten nejsprávnější...
To nikde neříkám,pouze si stojím za tím názorem .který mám já,ale zeptej se třeba lékářů na termín DEPRESE.O tom já mluvím.(ač teda asi mimo téma,už mlčím)
Cituji Lilliana: Podle mého zakladatelka nemluví o duševní nemoci depresi, kterou je nutné léčit, ale mluví o špatné náladě, kterou lidově nazýváme "depka".
I většina diskutujících zde píše o depce spojené s počasím apod.
Potom to není deprese,jak uvádímJe deprese a deprese o tom se vůbec nedohaduji a jak jsem řekla,v tom souhlasím s Reaguji na flink: i s tebou.
Cituji flink: Přesně tak jsem to pochopil a děkuji...ani mi nepřišlo, že by se tu někdo zaobíral duševním onemocněním...
Pak si mě to mohl říct hned,jelikož jsem se vyjádřila jasně o depresích,já to teda pojala špatně,ale mohl si upozornit,že zde není téma o depresích ,ale splínech.má chyba,omluva.
No, jak tak koukám z okna, tak to na mě začíná padat. Mám deprese jak ze tmy a počasí, tak ze zimy. Ne jako ročního období, ale zimy. Když je tak, že je mi pohodlně i v tričku tak mám dobrou náladu, když mrznu tak to na mě padá. Bohužel teď mrznu skoro celoročně. V létě se v práci zapíná klimatizace, když je venku nad 20 stupňů, v zimě se zapíná topení až když jde pára od pusy. Sedím tady každý den nastrojená v kostýmku, namalovaná, načesaná, a přes to mám odpornou fleecovou bundu s firemním logem vyžebranou od kolegů co pracujou venku. Připadám si že pracuju v lednici. Nemůžu se ani pořádně hnout kvůli těm vrstvám co mám na sobě.
Toto neznám, depku mám vždycky akorát v létě z toho, že je horko, dusno, potím se, nemůžu dýchat, je mi špatně na omdlení; a pak taky na jaře, když si představím, že bude zase léto.
V létě mám vždycky sto chutí odjet někam na sever a už se nevrátit. Nevadí mi zima, sníh, to mám hrozně ráda. Nejlepší je, když je zataženo a tma už v poledne, nemůžu si pomoct, ale mně to přijde hrozně útulné. Lidi občas nechápou, ale nemůžu za to. Mám to odjakživa.
Ahoj, nevím, jestli je to i tím počasím, jak se mění, tak to se mnou strašně háže, ale já mám tak děsné výkyvy nálad, že je to až hrůza! Chce se mi brečet, řvát, jsem vzteklá, zlá, ale pak další den jsem třeba zase ze všeho vyklepaná, mám strach i z maličkostí. Doktor mi na to předepsal léky Seroxat, ale užívám jen půl tablety denně, protože celou tabletu nesnesu, nejde mi se ráno probudit, jsem jakoby mimo. Ale nejsou to první AD léky, které jsem brala, většinou jsem všechny po 3 dnech z velmi silných nežádoucích účinků musela vysadit. Zezačátku mi ta půlka Seroxatu velmi vyhovovala a já byla strašně spokojená a vyrovnaná. Poslední měsíce to se mnou ale šije, a ještě, jak mám dostat menses, tak pár dní před jsem buď děsně vzteklá, zlá, zuřím, útočím slovně na své blízké, nebo naopak, někdy se všeho bojím, nejím, mám průjem a nevolnosti ze všeho, někdy naopak jen brečím a brečím, rozbrečí mě i když slyším, že někomu umřel pes. Jsem strašně lítostivá.
Teď čtu o hořčíku, kdysi jsem ho taky brala, tak na něj zase najedu.
Co byste dělali vy na mém místě? K psychiatrovi chodím, ale jediné, co mi doporučil, je ten Seroxat, žádný jiný lék jsem nikdy nesnesla.
Jsou dny, kdy jsem úplně zoufalá, na dně.
Prosím, poraďte, doporučte mi něco.
Kolikrát si připadám, jak kdybych žila v nějakém svém uzavřeném světě, trochu mimo realitu.
Depresemi jsem trpěla vždycky, od dětství jsem měla neurózy, strachy ...
Děkuji za jakoukoliv radu. Jsem ze sebe nešťastná!
07:00:27 - Připojeno během spojování:
Jak zvládat (pod)zimní depku?
Ahoj holky,
ráda bych vás poprosila o tipy proti splínu.
Poslední dobou na mě skoro každý večer padne hrozná depka a musím si pobrečet do polštáře. Mám práci, která je sice dobře placená, ale je úplně mimo můj obor a vůbec mě nebaví a nenaplňuje.
Přítele nemám už dlouho. V poslední době se začalo něco nadějně rýsovat, ale zase to nevyšlo, takže se cítím ještě hůř.
Když se k tomu přidá věčná zima a tma, co teď je, je mi nanic.
Nejsem z těch, kteří by seděli s rukama v klíně a lamentovali. Novou práci si celkem intenzivně hledám (bohužel zatím bezvýsledně) a zkusila jsem seznamky, abych změnila svůj (nulový) milostný život.
Vím, že práce a chlap nejsou věci, které by přišly ze dne na den, takže bych vás chtěla poprosit o tipy, jak si alespoň trochu zpříjemnit tu dobu, kdy člověk není šťastný.
Ráda bych se věnovala nějakým koníčkům, ale bohužel na to ve všední dny nemám kvůli práci a dojíždění čas (a často ani pomyšlení) a víkendy se často z velké části zaplní dalšími povinnostmi (úklid, nákup a podobně).
Zatím jsem se rozhodla podniknout následující:
-nakoupila jsem si různé vitamíny, které mají přispívat k duševní pohodě (Calcium, Magnesium, vit. C, B-komplex, meduňkový čaj)
-zkusím zajít do solárka
-budu se snažit najít si nějaký čas na cvičení
-budu se snažit víc soustředit na pozitivní věci v životě (mám skvělé kamarády, jsem zdravá a mladá, nemusím řešit finanční tíseň...)
Díky za všechny rady a tipy, co pomáhá vám.
Ahoj, no ... myslím, že v posledních větách sis odpověděla sama a dál snad ani nepotřebuješ poradit rozhodně doporučuji cvičení, zajdi do fitka, vyzkoušej různé skupinové lekce, když budeš chodit pravidelně, určitě se tam dáš s někým do řeči a budeš mít ,,nové,, přátelé, kteří mají další přátelé a to je hned jedno s druhým Co se ozvat starým známým, teď je čas punčů a těmi nepohrdne snad nikdo, tak se s někým domluvit ? Bohužel taky mám teď takové nehezké období ... ale snažím se myslet pozitivně, na každý den si naplánuji ,,úkoly,, které musím ten den splnit - kromě práce je to například to cvičení, káva, punč, procházka, nákup ... hlavně se nesnaž být sama, ale vyrazit mezi známé a přátele
Já docela nechápu humbuk kolem pozimní a jarní únavy a zimní depky/splínu
ještěže vy se nekategorizujete do deprese,to nás kteří dochází na psychiatrii/užívají dlouhodobě psychofarmaka a docházejí na terapie trochu irituje protože to co zažívají lidé kvůli podzimu/zimě není deprese
Co by jste dělala na mém místě pracuji 12-14 hodin z části protože musím z části protože jsem workoholik,práce je placená průměrně,nadprůměrně možná tak v krajském měřítku,ve dnech kdy mám volno trávím ho na brigádě celodenní,docházím na psychiatrii,mám epilepsii,mám hypotéku a s ní ke krásnému bytu postupně objevuji skryté vady takže řeším reklamace,dále aktuální reklamace za vyúčtování tepla za jeden měsíc co jsem se do nového bytu loni nastěhoval
A mám splín?ne těším se na sníh,už sněžilo,je brzy tma,ale krásně svítí město,nazdobená okna,pálím svíčky prostě nemám moc času přemýšlet nad splínem
Co by jste třeba dělala kdybny práce co máte vás nebavila ale ještě by byla průměrně placená,co kdyby jste měla přítele a prožívala zrovna tak jak to občas ve vztazích chodí nějakou krizi(tyhle situace si nevybírají jen slunečné letní dny kdy to můžete hodit za hlavu a jít a na plovárnu) a k tomu by zdravotní stav začal pokulhávat?to už by jste byla na zhroucení nebo spoky že máte co řešit?
přijde mi že prostě jen máte spoustu volného času přemýšlet
takže ano to co jste si nalinkovala proveďte a užívejte si advent
Reaguji na prorsum:
Ona na to existuje dokonce i diagnóza a jmenuje se: sezónní depresivní porucha. Jinak slečna se tu nějak nelituje, jen chtěla poradit, ale nevím, jak jí pomůže se tady dohadovat, kdo je na tom hůře, ať už psychicky, fyzicky nebo finančně.
Reaguji na Moník31:
nikdo se tu nedohaduje a není to o tom kdo čeho má více či méně,jde o to,že jsou na tom lidé vždycky hůře a házet to na roční období,když tu někdo trpí poruchou celoroční mi přijde jako pseudo problém,ale kdo si chce hrát čím ať si hraje
sama si navrhla řešení a už je jen na ní jestli se tu nechá poplácat po rameni nebo půjde do boje
jak říkám já sám za sebe nemám ani čas reflektovat jaro léto podzim zimu.prostě žiju s čím mám a když mám v hlavě chvíli nějaké chmury,vzpomenu si že už mi bylo i hůře,koupím si lahvinku něčeho dobrého co si jen tak nekoupím ,podívám se na film,ale nepromáčím kvůli tomu polštář
to je vše
Cituji Moník31: Jinak slečna se tu nějak nelituje,
tohle jsou vaše slova....v mém postu není ani slovo o sebelítosti....
Reaguji na prorsum: Vůbec nechápu tento komentář...Slečně naprosto rozumím, taky se tak teď cítím, když nesvítí slunce a světlo vidím 5 hodin denně, chtěla rady a ne trapné komentáře typu, podívej se, já se mám hůř! Radila bych také přátele, vínko, film, cvičení, solárium, kosmetiku nebo nějaký salon či masáž, pokud tedy na to slečna má peníze. Co se týče seznamky, to si myslím, že bude spíš zklamaná, ale lepší, než sedět doma na zadku, Přeji šťastné dny
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.