Podrazy a lži kamarádek

To jsi narazila na závistivou "veš". Já měla kamarádku, která na mě hrála velké kamarádství jen proto, aby mi pomalu odlákávala manžela.Nepovedlo se jí to, možná i proto, že jsem na to včas přišla a rázně jsem zasáhla, ale několik let jsme s ní pak prožívali úplné psycho. Od té doby jsem z kamarádek vyléčená

Mikyska
Měla jsem podobnou zkušenost, akorát nešlo o manžela, ale přítele...
Slečna, kterou sem několik let považovala za fajn kamarádku, psala mému příteli..
dokonce za mnou chodila do práce, aby věděla kdy mu může psát abych na to nepřišla..
Taky síla.. člověk by neřekl, čeho jsou některé slečny schopné...

Judit1
Ta moje "kamarádka" bydlí o pár baráků dál, má dvě děti a manžela, se kterým se v té době dala rozvést, aby tomu mému dokázala, jaké oběti je pro něj schopná, za půl roku byla ovšem zpátky. A ten její byl kamarádem toho mého. Vše se samozřejmě pokazilo. Teď se chlapi dost nesnáší, před tím byli nerozlučitelní. Ten její zase věří, že jí chtel odlákat ten můj, ona je to strašná intrikánka. Koupila si dvě simkarty a psala si z nich milostné sms a tvrdila, že jí to píše můj muž. Pak mu schválně volala, když byl doma a když jsem to vzala já tak se ohlásila - čumáčku to jsi ty? No na zabití. Když jsme jeli v neděli na výlet, volala mu 70x, takže jsme celou cestu típali telefon. Manžel si třikrát změnil mobilní číslo, museli jsme změnit i pevnou, protože volala ve 3, 4, 5 ráno. Děs běs.

Mikyska
To už je na psychiatra, ne? Tohle co píšeš, to je fakt strašný!
Některý ženský jsou fakt bestie

Mikyska
No tak to musela být hustá psychopatka...

Já měla taky kdysi "super" kamarádku... opakovaně mi přebírala chlapi a když jsem pak vážně onemocněla tak se vypařila ..hold v nouzi poznáš přítele...

Já jsem spíš vyléčená z toho, vykládat kamarádkám uplně všechno, měla jsem jednu hooodně dobrou kamarádku, ale pak jsem taky udělala něco špatného já ...začala se mi zdát divná...a tak jsem jednou (stydím se za to) se zkusila přihlásit na její mail (zkusila jsem to jednoduše - datum narození) a tam jsem viděla maily...její druhé velice dobré kamarádce a co jsem se dočetla...byla jsem v šoku, jednak jí tam vše o mě vykládala, ale taky si vymýšlela...překrucovala...psala o mě nepěkně. Vím, že to co jsem udělala nebylo pěkné (i partneři, když si lozí do mobilu)...ale to co jsem se dozveděla, mě zdrtilo natolik, že jsem se sní pak ještě párkát viděla...a pak jsem nemohla...nikdy jsem jí to neřekla a už jsme se asi 3 roky neviděly...z toho jsme se jednou potkaly...nic moc příjemného. Od té doby jsem její mail raději neotevřela, přenesla jsem se z toho až tak za 2 roky...byly jsme opravdu kamarádky asi 10 let...v denodenním kontaktu...

Mikyska

Ta není normální. A všechny takhle postižené husy jsou chudinky. Vím to, ale přesto mně bolí, že kámoška udělá takovou hnusobu, anonym je vlastně šílený, nemůžeš se bránit a tak. Jenže když ti dělá ostudu tak se začne spekulovat, co když je tam trochu pravdy. Už se nezdravíme, bydlí kousek od nás. Nevim proč to dělala, mámila ze mě informace a já jsem jí po těch letech věřila. No a pak se dozvídám jakmáme zařízený barák, atd...Hrůza. Že nic nedělám a lítám za chlapama a tak. Muž říkal, že by se to dalo právně ošetřit, ale - já na to kašlu. Nemám nervy to vytahovat. Nyní je klid. Možná že spřádá sítě. Ach jo.

Mě se tohle stalo kdysi,když jsem otevřela svůj první salon,tak moje kdysi dobrá kamarádka pořád chtěla nový vlasy,já kvůli ní chodila v sobotu do práce,dávala jí vzorečky a pak jsem zjistila,jak o mě všude říká,že dělám strašný vlasy,že jí vlasy akorát ničím,ale že musí využít toho,že jí dávám slevu ,vzorečky,stříhám děti zadáčo atd. byla to podpásovka,ale od tý doby žádný pracovní kamarádčov se zákaznicemi.

jako ten šok - zjištění je na tom asi nejhorší...že ten koho jste pokládal za přítele přátel není

tyweee
pájík
Marlen
A to není všechno, to bylo psycho, ale bylo by to strašně na dlouho, nakonec mi jí bylo už jen líto, zkazila si život jak nejvíc mohla a moje manželství a vztah to jen posílilo a zlepšilo

Marlen
Pomluva nebo anonym je velmi zákeřná věc a nemůžeš se bránit, to je to nejhorší

Mikyska
To mi povídej...

já měla taky supr kamarádku... Jednou jsme poznaly kluka, byla to náhoda, setkání na ulici které vyústilo v to, že sme si šli ještě s jeho kámošem sednout do baru. Ten frajer se líbil i kamarádce, ale on dal tenkrát přednost mně. S frajerem sem strávila následující víkend a v pondělí sem se pak viděla s kamarádkou. Hned mi vykládala, jak jí volal a že jí hrozně chce a pak spolu byli a kdesi cosi, no už dřív jsem měla pocit, že mi občas lže, ale nechtěla jsem jí to odhalovat, aby se necítila ještě ona trapně, u věcí, které mi třeba nepřišly tak důležité. No ale tohle už bylo moc, řikam jí můžeš mít jakýho kluka chceš, tak toho nech pro mě. Byla jsem s ním celý víkend, tak asi těžko byl s tebou, lžeš mi do očí, Frajerka ani nemrkla a hned spustila že sice jo ale jestli jsem s ním spala a jaká sem děvka, že sem ji zklamala, no hrůza. Od té doby jsem jí už nikdy pořádně nevěřila.

Mykiska
No tak to je síla... U mě to bylo jiné, chtěla mi dokázat, že když bude chtít,
může mít i mého přítele,,,Zvyšovala si tím sebevědomí ...Nevím,... Prostě zakomplexovaná husa, které to s partnerem vůbec neklapalo, tak nemohla přenést přez srdce že někdo jiný by byl štastnej.....Tenkrát mi to bylo hodně líto, že už se nebavíme, ale postupem času člověku dojde co vlastně udělala, a dnes už mi nestojí ani za pozdrav.. A když si vezmu co všechno sem pro ní udělala..škoda slov