Po 2 měsících randění jsem zjistila, že má jinou

četla jsem si diskuzi a docela mě překvapil ten slovní průjem uživatelky marketahr a že ji na to snad všichni přikvyvují (tady je to už taková nemoc, že když se do někoho obuje jeden, následuje lavina). Tak jsem ráda, že se to i otočilo a lidi ji tady i dávají zapravdu.
Já si tedy taky myslím, že ses zachovala jak nejlépe jsi mohla - to on je tady ten špatný, on z tebe a přítelkyně dělal blbce.

Přečetla jsem celou diskuzi a dozvěděla se kulový. Co píše v těch smskách? Slibuje, že od ní odejde, vysvětluje nějak, proč o tom, že má přítelkyni, informoval až po takové době?!

Já nechápu, že se někdo s někým vodí za ruce po městě, když může klidně potkat partnera... skoro mi přijde, že ten chlapík se chová jako malé dítě a zkouší, kam až může zajít a ví, že i kdyby ho ta jeho partnerka načapala, tak mu to u ní projde (možná ho ještě bude prosit, aby s ní zůstal) a bude mít vzrůšo zadara, protože se nudí.

Nejde mi to do hlavy.

já s jejími příspěvky souhlasím, ale myslím, že by se hodily "opravdové" diskuze o milenkách. Tady k tomu zakladatelka přišla jako slepá k houslím a nepřijde mi naivní a už vůbec ne hloupá. Aspoň podle jejích příspěvků.

Kolegovi (exmilenci) bych určitě nevycházela v rámci narovnání pracovních vztahů vstříc. Prostě když mě někdo podrazí v osobní rovině, tak se nebudu tvářit, že s ním strašně ráda dělám. Zachovám si hodně ledový odstup. Nebudu dělat scény na pracovišti, ale taky se s ním nebudu soukromě bavit, natož s ním chodit na obědy. To by pro něj mohlo být aspoň ponaučení. Takoví s.ráči jsou pak vyděšení, že se na ně někdo neusmívá a někdo se k jejich šarmu otáčí zády.

No, taky mě trochu překvapilo, jak to holky otočily proti zakladatelce. Ona nic tak strašného neprovedla. Myslela si, že má chlapa, normálně s ním randila se vším všudy a po dvou měsících zjistila, že není jediná To se snad může stát každému, ne? Řešit to chce. To, že podvědomě cítí, že dá přednost té druhé a mrzí jí to, to je řece logické. Sice je to objektivně vzato pěknej hajzl, ale asi si k němu vytvořila za ty dva měsíce přece jen nějaké pouto a ruku na srdce kterou z nás by nemrzelo, že někdo dá přednost jiné..
Já považuju za největší blbost, že si začala s kolegou v práci, protože to zkomplikuje nejen jejich osobní vztahy, ale i ty pracovní. Ostatně, už jsem k tomu svůj názor řekla hned z počátku, ještě než se to zvrhlo ve zbytečné moralizování.

Reaguji na amelie1111: Nejlepší by bylo, kdyby ho ta jeho přítelkyně spolu se zakladatelkou poslali obě dvě do ř.itě. to by byl docela dobrý trest

Reaguji na amelie1111: "Pokud budeš vyčkávat, on si bude libovat v tom jak to má pěkně zařízené"
přesně takhle bych to viděla, pokud ty budeš jen čekat, co udělá on, tak jemu to akorát tak bude vyhovovat a dělat nic nebude. Nečetla jsem až do konce, ale moje rada je - pokud s ním chceš být, tak mu to řekni, jinak budeš furt ta druhá. Proč si ženský od těch chlapů nechají tolik líbit? pak je jasný, že gentlemani vymizeli, protože se nemusejí snažit!

Je mi to líto, SUE77 ... Já jsem v podobný situaci. Taky jsem si vždycky přála inteligentního vzdělanýho chlapa, ke kterýmu budu vzhlížet a on si mě bude vážit. Na VŠ jsem měla stejný problém jako ty - kluci z VŠ byly v mých očích nevyzrálé děti... když jsem někam s někým vyrazila, nepřeskočila jiskra. Já jsem taky optimistická a společenská, emancipovaná, žádná domácí puťka...a toho se chlapi asi prostě bojí raději si vyberou "křehkou květinku", která je nebude ničím převyšovat. No a taky jsem dva měsíce randila s chlapem - přesně stejný případ jako u tebe - starší (35letý), charismatický, vzdělaný, inteligentní. A hlavně přeskočila jiskra! No a před Vánoci se začal chovat podivně, vymlouval se na práci a že toho má moc... no a teď mám také podezření, že má jinou takže to s ním taky míním skoncovat co nejdřív ... držím ti palce, ať se z toho brzy dostaneš, já jsem teď byla docela v depce, ale jak jsem psala - jsem optimistická a plná elánu - myslím, že se z toho brzy dostaneme OBĚ držím palce

Reaguji na Eddie32: To jsem ráda, že v tom nejsem sama...ale na druhou stranu je mi tě líto, protože sama vím jaké to je. Týden v práci jsem přečkala, cítím trochu dusno. Je vidět, že lhostejná mu nejsem...ale už jsme neměli moc příležitostí spolu mluvit o samotě. Na sms mu neodpovídám a v práci na to není prostor, jeho přítomnosti se spíše vyhýbám.

Děkuji za povzbuzení! jsem přesvědčená, že to zvládneme...čeká na nás někdo lepší, ne?

Já taky hodlám neodpovídat na sms a vyhýbat se mu. Je to asi ta nejlepší taktika - tím mu prostě dáš najevo, že ti je ukradený. Když on se chová nesolidně, nevidím důvod, proč bych se já měla k němu chovat solidně. Myslím, že zrovna toho "mého" naštve nezájem nejvíc, protože mám pocit, že on je ten sebestředný chlap, který si myslí, že mu celý svět leží u nohou. Tak aspoň uvidí, že i kdyby celý svět, tak jedna holka ho má na háku ... a jsem taky nějaká osobnost, někdo s takovým chováním si mě absolutně nezaslouží a já o něj ani nestojím. Nechápu, jak se někdo může chovat takto sobecky, některých lidem je asi úplně jedno, že se kvůli nim někdo trápí, hlavně že oni se mají fajn a užívají si. A úplně nejhorší věc je, když tě někdo tahá za nos ... že prostě nevíš na čem jsi... Kdyby narovinu řekl "budeme jen milenci, o vztah nemám zájem" nebo "už o tebe nestojím, chci být sám", tak je to prostě 100x lepší, než když x týdnů (měsíců) nevíš na čem jsi. Tak jsem to měla já, už od půlky prosince přemýšlím, co se vlastně děje a jestli jsme spolu nebo nejsme spolu - no prostě nejsme, ale ten blbec mi to ani nedokázal říct...

V prosinci jsem se na internetové seznamce seznámila s příjemným mladým mužem. Ze začátku jsme si padli do "noty", stejné zájmy, stejné názory, cítila jsem, že je to po dlouhé době někdo, s kým bych si mohla rozumět. Po pár dnech jsem měla pocit, že se známe měsíce a rozhodla jsem se vystoupit z anonymity nic neříkajícího emailového kontaktu a sama navrhla, že bychom v konverzaci mohli pokračovat například přes facebook. Všechno vypadalo, že je na dobré cestě, plánovali jsme, jak společně zajdeme cvičit apod. Jaké bylo moje rozčarování, když se za pár dní na jeho profilu objevilo, že je zadaný. Zamrzelo mě to a řekla jsem si, že mám zkrátka smůlu. Jenže naše dopisování nepřestalo, intenzivně jsme si dál psali o běžných věcech, ale pak i o intimnostech a sexu a milování. Psali jsme si i v době, kdy byl se svou přítelkyní a dalšími lidmi na horách. Po novém roce jsem toho už začala mít dost a řekla si, že to musí skončit, protože mi to vše začalo vadit. Když přislo pozvání na zákusek, řekla jsem ano jen proto, abych se na vlastní oči přesvědčila, že ten dotyčný je naprostý (omluva za ten výraz) idiot. Ale co se nestalo, jen jsem ho viděla přicházet, něco se ve mě pohnulo a já si řekla, bože to je on. Po zákusku přišel dotaz, co budeme dělat dál, tak ani nevím, co mě to napadlo, že jsem řekla, že můžeme jít ke mě hrát třeba společenské hry. Zkrátka měla jsem pocit, že mi od něj žádné nebezpečí nehrozí. A skutečně se nic nestalo, 5 hodin jsme hrali různé hry, povídali si a byl to opravdu velmi vydařený večer. Skládal mi jeden kompliment za druhým, ale o nic se nepokoušel. Další den jsme šli společně cvičit a ten večer se poprvé políbili. Další den následovalo kino, pak společný oběd. Kdy jsem neustále poslouchala, že jsem úžasná, proč nikoho nemám, že je to hrozné, že byl jakou dobu sám a když někoho má, tak se objevím já, ...až se mu rozpadne vztah, tak budu ta první, za kterou poběží......A já do toho pomalu, ale jistě padala...Pak najednou o víkendu mi napsal i řekl osobně, že se musí chovat tak, že je zadaný. Že mě má rád, záleží mu na mě, ale nechce nikomu ubližovat. Připadá mi, že si najednou uvědomil, že pokud by si mě pustil blíže k tělu (i když myslím, že mazlení a líbání je už dost za hranicí) rozhodně by to nezvládl s takovým nadhledem jak původně myslel. Navrhovala jsem, že bychom měli přestat s tím každodenním dopisováním a plánováním dalších setkání, ale to on nechce a já vlastně, abych byla upřímná, také ne. Takže jsem si dál psali o všem možném i o intimnostech a já dál cítíla, že přestávám být tak odolná....Psal mi otázky, zda si umím představit, že bychom zatím byli spolu jen kvuli sexu, že nikdy nevíme, co se z toho vyvine. Ještě před pár dny bych ho s takovým dotazem poslala do haje. Ale ted jsem řekla, že tomu necháme volný průběh, ovšem to zase odmítl s tím, že mi pak nedokáže odolávat. A nakonec neodolal nikdo z nás. Se svou přítelkyní je necelé 3 měsíce a ona v lednu odjela pracovat na 3 roky do Dubaje odkud se nyní 6 měsíců nemůže vzdálit. Na jednu stranu si říkám, že mezi nimi to asi ještě není žádný dlouhodobý vztah, na druhou se ale už takhle trápím. Říkám si, že jsem to neměla dopustit, ..myslim na něj kudy chodím a jsem jako tělo bez duše..měla bych mít rozum a zapomenout, ale už jsou v tom i city. Nyní nevím, jak a co mám dělat. On ví, že bych o něj moc stála, nechci na něj nějak tlačit, myslím, že i on z toho všeho má trošku zmatek v hlavě. Připadám si jako blázen, ale jsem už zamilovaná.

Nebylo to tady nedávno, jak ten chlap pořád říkal, že jen sex ne, že nechce ublížit a až ta holka ho do toho natlačí, že jen sex a on má čiste svědomí.....a všichni chlapi ho mají za vzor

Nejsi blázen, jsi zamilovaná, on používá zbraně typického sňatkového podvodníka. Tomu odolat chce opravdu silnou vůli.. mocně tě přitahuje, nespěchá se sexem, jen tě dráždí k zbláznění a pak si jen počká, až mu sama vlezeš do postele s tím, že ho chceš klidně jen na sex, pana ha..jzlí..ka vyčů..ránka..
Tyhle chlapy bych střílela a věř mi, jen se budeš trápit a čekat, až si na tebe vyšetří trochu času.. půl roku uteče jak voda, ty budeš maximálně zamilovaná a jemu se vrátí přítelkyně.. Co se stane? vaše schůzky se stanou vzácnější a vzácnější a ty se budeš táááááááááááááák strašně trápit a ten mizera nebude mít sebemenší výčitky..
MYSLI! Vím, že je to těžké, ale já bych ho s úsměvem poslala do *********.. Že si vážím sama sebe a chci být víc než jen časově omezeným záskokem za odloučenou přítelkyni.. A nevěř slibům, kecy kecy, jak uvidí, že jsi nalomená být milenkou, udělá cokoliv, aby tě dostal..H.

Po třech měsících to opravdu ještě žádný vztah není a pokud by se do tebe doopravdy také zamiloval, s klidem by ji opustil. Což se ale nestalo, on na ní hodlá čekat a tebe jen využívat na sex, než se vrátí..pak už budou schůzky jednou za týden, za dva, pro jeho zpestření..

Reaguji na Misha-tangerina: Já ti vážně nerozumím. Je jasně vidět, že takový chlap co podvádí svou přítelkyni (je jedno jak dlouho jsou spolu) je prostě hlupák a kdyby si s ním šla do vztahu ty, kde vezmeš jistotu, že nebude dělat tobě to co dělal holce, na kterou se kvůli tobě vykašlal? Už jen z takového důvodu bych šla od něj co nejdál. A nemluvě o jeho přítelkyni, která je docela chudák. Vem si, jak moc je třeba zamilovaná ona? A přitom nic netuší....

Přesně. Bude se vymlouvat na to, že má někde přítelkyni a s tebou si jen pohrávat. Kdyby to s tebou myslel vážně, opustil by ji, protože tři měsíce, jsou opravdu krátká doba. Vycouvej z toho, dokud ještě můžeš. Chápu, že je to pro tebe už teď těžké, ale jestli se do toho necháš vtáhnout ještě víc, bude to jen horší a horší. Když už teď naznačuje, že by jste spolu mohli být jen kvůli sexu...je jasný, že z toho nic jiného nekouká.

Reaguji na Misha-tangerina:
Popisuješ to moc hezky, ale proč s tebou nechce být? Proč raději počká 3 roky na přítelkyni, která odjela.
Já bych mu asi dala to škaredé ultimátum, ať si vybere.