Patologický lhář

A říkala jsi mu někdy , že víš že si to vymýšlí ? By mě zajímalo, co on na to potom...

Ano řikám mu to furt dokola ale pak se vždycky omluví a řekne že ví že je to blbost co dělá (doklady nepřiznal doteď)..ale neuběhnou ani 2 dny a je tu zase něco dalšího

Hm. Bohužel mám naprosto stejnou zkušenost. Divné souvislosti jsem začala zjišťovat asi po dvou měsících vztahu. Že má novou práci... jezdil se mnou každé ráno z Kladna do Prahy s tím, že jde taky do práce. Pak jel zpátky domů a pak zas zpátky do Prahy mi anproti, jakože jde zrovna z práce. Ztrácely se mi peníze z peněženky, pak zas on měl nějaké náhlé výdaje, takže neměl peníze. Pak mi jednou volal jakože z práce a v dálce byly slyšet kukací hodiny, co měli doma v obýváku. Jednou se " v práci vyboural s autem" a přitom dostal na hubu kvůli dluhům. Mojemu tátovi slíbil udělat jakési dveře, vzal si od něj prachy a dveře jsme nikdy neviděli, pořád jen výmluvy. Pak jel jednou "pomoc kamarádovi s autem", když jsme byli u nich a do rána se nevrátil, tak jsem hodila vážnou řeč s jeho maminkou, říkala, že jsou z něj na nervy, že se jim doma ztrácej věci, řekla mi o tom, že žádnou práci nemá, že jestli se s ním rozejdu, vyrazej ho z baráku, že ho u nich nechávají jen kvůli mě, jestli se mnou se z toho nějak nedostane, a další věci, které jsem do té doby doufala, že se pletu. Tak jsem si zabalila svých pět švestek a odjela domů. Večer mi volal, co se stalo, tak jsem řekla, že po telefonu to řešit nebudu, ať přijede. Přijel, já mu řekla, co vím, on řekl, že je to všechno tak,a le že už to nikdy neudělá. Zeptala jsem se ho, jestli se půjde léčit, on řekl, že ne, tak jsem ho poslala zpátky domů. Řekl, že nemá peníze na autobus, jestli bych mu nepůjčila dvacku. Nepůjčila. Je to deset let zpátky a když jsme se s mužem a dětmi nastěhovali tam, kde teď bydlím, potkala jsem ho před Billou špinavýho, smradlavýho, jak táhne igelitku s flaškama na vrácení. Byl to milej, inteligentní, neuvěřitelně šarmantní a vtipnej kluk.

A s tou dovolenou to je přesný) Taky jsme takhle jeli do Řecka. Když se potkám s holkama ze staré práce, které to tenkrát prožívaly se mnou, doteď se tomu smějem. Všechno bylo vyřízené, "pozval" mě, těšili jsme se, pořád o tom mluvili a plánovali a pět dnů předtím se něco stalo... já už teď nevím co a nakonec se prostě nejelo. Nechtěl ale říct u jaké je to cestovky, nechtěl ukázat žádné papíry od toho, vždycky je buˇˇd zapomněl, nebo je u sebe neměl nebo něco.

Tak jeho maminka se ho ještě zastává..když mu schválne napišu smsku (když je nemocný) jesi nechce za mnou přijet, tak je okamžite tady..ale když mu napišu ze škole kde zase je, tak se chudáček nemuže ani zvednout pro ovladač..vidím tu budoucnost asi stejnou

Reaguji na Týn.ka: bože jak s takým de*ilem mužeš být? dyt je to ještě nevyspělý lajdák co si dělá co chce a taky tak skončí. A ještě takové trapné výmluvy. no hned bych ho poslala...Pro mě je to teda podle toho co popisuješ jen nějaký týpek co si hraje na borca a myslí si jak není bůh ví co, dkyž si může s tebou tak zametat...no on si pos*re život...

Tak přecejenom jsou to už 2 roky a je to těžký se rozejít..pořád doufám že už se to nestane..ale bohužel je to pravý opak

Je to patologický lhář a to je choroba. Zeptej se ho, zda to tuší a zda nechce pomoc. Pokud odmítne, znamená to, že to takhle bude pokračovat dál. Pomoc je v tomhle případě určitě potřeba hledat u odborníků.

Reaguji na Týn.ka:

Záleží na tom, jak bereš váš vztah - pokud je to jen takové zpestření všedních dní a ten kluk Tě až na tohle fakt baví a přitahuje, tak snad. Ale pro život si takového kluka absolutně nedovedu představit. Vlastně mě to jeho chování až děsí.

Já mu to tedy celý dva roky žrát nevydržela. Ale u nás byl průšvih v tom, že to byl, vzhledem k tomu, že jsme byli zaměstnaní a ne na škole, už vyšší level, ve kterým se hrálo o prachy. A to jsme tedy dlouho nevydržela. On to tedy vždycky zvládl tak krásně okecat a něco zahrát. Jednou umřela tetička, tak byl na pohřbu, musel kupovat věnec a peníze tudíž nejsou. Nejhorší je, že dokázal půl hodiny vykládat detaily z pohřbu, když žádnej pohřeb nebyl. O bouračce v práci, kdy mu na dálnici ulítlo kolo, vyprávěl podrobnosti ještě týden. Neměl ani řidičák, jsem se později dověděla od maminky. Jeli jsme na koupák, říkám ještě před odjezdem "nezapomeň si peníze!". Na busový zastávce sáhne do kapsy a... peníze musel někde vytratit. Bral si litr.

Bylo to takový hodně divoký období, lezli jsme po mejdanech, dost jsme nasávali a byli takoví svobodní. Jak píše UsmejSe... kdyby tam nešlo o ty prachy, snad bych s ním ještě chvíli vydržela, ale i nám se doma po jeho návštěvě něco ztratilo a ty peníze... bylo to dost na hraně. Byla jsem do něj zamilovaná, ale on byl blázen. Snad i sám věřil těm lžím a když jsem začala bejt jen malinko vostřejší a zkusila něco proti němu, byl uraženej, co si to o něm vůbec myslím.

To jsem si tedy mile zavzpomínala. Napadají mě další a další historky a říkám si, že jsem s ním byla skutečně déle, než by bývalo bylo vhodné On byl tááák moc dokonalý lhář.

Vidím že toho máme teda hodne společného o penezích to zas říct nemužu..on byl spíš ten typ kterému bylo jedno že nám propadla dovolená za hodne peněz, šak co..pojedem jindy - jeho uvažování

No a byla vůbec nějaká dovolená? Nebyly už ty doklady výmluvou proto, proč nemůžete ject na dovolenou? protože na něčem podobným "krachla" ta naše dovolená tenkrát. Viděla jsi nějaký letenky, nebo prospekty, nebo tak něco?