Partner bez sexuálního apetitu

girapha

No právě tímhle se mi zhnusoval každý den víc a víc, byla jsem nejšťastnější, když usnul dřív než já. A nic nebylo platný, mohla jsem mluvit jak jsem chtěla, nechápal a ani nikdy nezkusil "nechat volný průběh". Poslední kapka byla když mi naposledy opilej nadával, on dost pil a byl agresivní, takže to ve mě bylo už dlouho,jen jsem¨neměla sílu odejít... Byla jsem s nim dva roky bez dvou měsíců no... A bydlela s nim od začátku, takže jsem ho měla doma od rána do večera od jara do zimy A taky jsem pochybovala, jestli myslí na něco jinýho, než na sex..

Jeho táta se nestaral o rodinu, měl jiné ženy. Mamča přítele to nezvládla a spáchala sebevraždu. Vychovávala ho babička. Rychle se naučil starat sám o sebe. Prostě se s ním život nemazlil.
My budem spolu dva roky a teprve teď, co jel pryč, tak se začal sám mazlit. Nevím, co ho změnilo, protože předtím jsem měla pochyby, zda to spolu zvládnem.

Tyweee

To je úžasný Takovýho člověka mít vedle sebe musí bejt krásný a opravdový, protože kdo si něco zkusil, ten druhým rozumí a tys mu ukázala, že v tobě má oporu, proto se ti otevřel

Mayci
To je docela smutný, ohledně tý sádry. Tobě je blbě a on myslí jen na to jedno

a hlavně si myslim, podle toho, co čtu v příspěvcích od tebe, že jsi charakterní a hodná holka, takže má vedle sebe perfektního človíčka

Mayci
On mi strašně moc pomohl na začátku vztahu tím, že mi otevřel oči, že nemá cenu se trapit pro ex. Jenže pak ta jeho tvrdost začala být moc tvrdá.
Teď o víkendu jsme si psali sms a poprvé mi napsal, že na mě žárlí. Vždy tvrdil, že tohle mu nic neříká. Naštěstí je to zdravá žárlivost. Pak mi napsal, že si uvědomil, co pro něj jsem a že mi moc děkuje, že jsem... Řeknu ti, že jsem uplně roztála u těch sms.
Jinak ohledně toho jeho dětství to byl takový menší výcuc, co mi kdy řekl.

A jsem opravdu ráda, že ta změna nastala, protože někdy to bylo už hodně nahlavu, kdy máš mazlivou, přijdeš se tulit a žádná odezva. Nabrečela jsem se vedle něj hodně,ale asi konečně ťuk ťuk se vše obrací k dobru. Hold zatím asi bude ta vzdálenost, co ted je mezi námi.

Mayci
Juuu, to potěši taková slova - fakt děkuju

Tohle mám přesně doma ...i s tou žárlivostí, to mu taky nic neříká. U vás tomu asi dost pomohlo odloučení, že si uvědomil, co doma má. Ostatně, to si uvědomuje málo chlapů a berou své přítelkyně za samozřejmost.

Teď se mi přihodila nepříjemnost, zjistila jsem, že to na přítele zkoušela jeho kámoška a bohužel ze špatných zkušeností z předchozího vztahu, kdy mě kluk nehezky podváděl, jsem rozklepaná psala dobrému kamarádovi s otázkou: "Co mám dělat?"...a jeho odpověď?...."Nic, sám musí vědět, co má doma."...krásné a výstižné

tyweee

Jak jsi teda věděla, že Tě má rád? že o Tebe stojí?

On pracoval u odtahové služby a dal mi to najevo třeba tím, že mi v noci přivezl čokoládu, když byl někde na práci. Pak kytku, to jsem věděla, že ani své první žene nedal, pak něco dobrého uvařl. Dával to najevo činy. Třeba šel na nákup a koupil můj oblíbený salám.
Doma mám plno plyšáků - moc na ně nejsem,ale on takhle dával najevo, že mě má rád, nebo že se omlouval.

tyweee
Souhlasím s Mayci

Nad milencem už taky přemýšlím.....delší dobu..........

pipinek
ty jo...to já ne,ale je to děsný.... když máš někoho ráda,očekáváš a potřebuješ doteky, mazlení něhu...líbání milování....a když to není...musí tělo nebo duše strádat...a je to tedy děs.... mě se tak snížilo sebevědomí, že už se ani nepoznávám...

mám s tím taky zkušenost, ale povedlo se nám to srovnat (teď už spolu nejsme z jiného důvodu) - vysvětlili jsme si to, snažili jsme se jeden druhého při tom vysvětlování brát vážně a neshazovat ho (což je asi největší problém, argumenty toho druhého nám obvykle připadají úplně "mimo") a hlavně si to nebrat "osobně"
já se cítila odstrkovaná, chtěla jsem ho v podstatě pořád a on se dostal až do stavu, kdy mě nechával schválně si jít lehnout jako první apod., z "hrůzy", že zas budu chtít sex a já samozřejmě reagovala na odstrkování tím, že jsem se snažila víc přiblížit a jen jsem to zhoršila...až po tom vysvětlení pochopil, že mi nejde o sex - to si prostě můžu vyřešit sama, ale o něj, o tu blízkost, že stačí, když se každý večer přitulí, abych věděla, že mě má rád a že ho přitahuju a že se nemusí bát, že z toho hned vyvodím zájem o sex a krásně jsme se dostali do stavu, že jsme spolu spali minimálně obden - on prostě přestal mít pocit, že MUSÍ a začal chtít sám...
je prostě potřeba o tom mluvit, přiznat svoje reálný obavy (není to nedostatek sexu,ale strach že tě nepřitahuju - co mě trápí) a sledovat jak druhý zareaguje, pokud se taky otevře, přizná svoje důvody, snaží se ti obavy vyvracet apod. je vidět, že mu na vztahu i na tobě záleží... pokud to bude zesměšňovat nebo reagovat, že problém máš pouze ty - je nedospělej a podle mě je nejvyšší čas se poohlédnout jinde...

Holka, mluvíš mi z duše...já už nevím, co dělám špatně. Třeba mě nemiluje, když mi to nedává najevo, ani mi to nikdy neřekl...je tak trochu sobec...ale je to chytrý kluk a moc hezký, tak proč by tedy se mnou byl? Nějak do něj nevidím, první chlap, u kterého opravdu nemám jistotu že mě opravdu miluje a opravdu chce. A moje sebevědomí? už ani nevím, co to slovo znamená...asi čas ukáže, buď se začne chovat jak se partneři chovají, nebo mě pustí k šípku nebo to moje dušička nezvládne a neopětovaná láska vyhasne.

Je to smutné, přijdu za přítelem, dám mu pusu a on se tváří, jako by žvýkal šťovík....