Zdravím Vás, omluvte mne prosím pokud toto téma bude trochu mimo „mísu“, ale obracím se na Vás s žádostí o nestranný názor ...
Je mi 23, prošla jsem si dvěma delšími vztahy (2 a 3 roky), poslední rok a půl jsem byla „zaseklá“ na jednom mužovi, nebyli jsme spolu, neměl jasno v hlavně co vlastně chce – dle jeho slov (28 let!!). Asi mě využíval jenom ... Věděla jsem, že to nikdy nevyjde s ním, ale pořád jsem na něj myslela a nebyla jsem schopná zamilovat se do jiného ... abych pravdu řekla, ani mě nikdo jiný vůbec nezajímal ...
Před pár dny jsem potkala kluka, kterého sice znám od vidění, ale vždycky jsem si říkala pán s nosem nahoru a nikdy jsme spolu slova neprohodili ... nečekaně jsme se potkali, dali do řeči a domluvili na druhý den sraz ... nebudu to dlouho popisovat, ale nikdy jsem nic takového nezažila, veškeré názory na něj přehodnotila a spadla do toho po hlavě .. Od té doby v kontaktu nejsme – třetí den dnes. A zde se zastavím, protože by mě zajímal Váš názor... nechci se mu ozývat jako první - a nechci si nechat pod rukama utéct chlapa, který je pro mne „bleskem z čistého nebe“...
Holky oslovujete chlapa jako první?
A proč ne jen se mu ozvi,když uvidíš nějakou otrávenou reakci tak už se mu neozveš,ale třeba on přemýšlí stejně jako ty a říká si no mám se jí ozvat nebo raději ne.Zkus a zariskuj a třeba to vyjde a budeš spokojená. A i kdyby ne,ale myslím,že to tak nebude tak budeš vědět,že ses snažila proto něco udělat a nebudeš si nic vyčítat.
Taky bych pisla už ze zvědavosti nemohla bych doma dřepět a myslet na to jestli se mi ozve.
Určitě ho zkus oslovit,třeba to cítí podobně jako ty.Já jsem taky před léty řešila jestli ho oslovit první nebo né,aby to nebylo trapné.Udělala jsem to a nelituju je to už 14 let jsme manželé a máme dvě krásné děti.Žiješ jen jednou a jestli je to ON tak po něm jdi
Jasně, jdi do toho, když to neuděláš, tak si to můžeš vyčítat. A když se to nepovede, tak aspoň víš, že jsi pro TO něco udělala. Držím palce
já bych ho oslovila klidně.....svýho přítele jsem na zbalila taky já...(předtím to bylo vždy naopak) navíc on o mě neměl moc zájem.... tak něják jsem se mu vnutila do života, možná to zní blbě....ale já se do něj zamilovala a chtěla jsem, aby mi dal šanci poznat mě....po měsíci jsem s ním bydlela a teď jsme spolu 3,5 roku....on je ve znamení panny, takže jsem měla co dělat, aby mě "chtěl" ....panny si jen málokdy někoho chtějí pustit víc k tělu..ale teď se tomu oba rádi zasmějeme, jak jsem na něj zaútočila
dokonce mě i vyháněl od sebe, že chce svobodu, žít sám atd. ale já se nedala a bojovala jsem o něj.... a dopadlo to výborně
já nevím, já bych asi neměla velkou radost z chlapa, kterýho bych musela uhánět, ale zase když se mu ozveš, budeš vědět na čem jseš
Za to oslovení člověk nic nedá, ale já osobně jsem s tím měla spíš horší zkušenosti... Ještě na střední jsem jako první zkusila oslovit tři kluky a s žádným to nevyšlo a u toho jednoho vím, že si pak ze mě dělal srandu se svýma kamarádama... a měla jsem pak i pocit, že jsem na škole známá jako "uháněčka" Myslím, že chlap se cítí líp jako dobyvatel než jako lovená zvěř.
většinou si zahraju - dámy neurazte se - na přebarvenou blondýnu a ženskou, co potřebuje s něčím pomoct nebo poradit - asi jít za někým, se mi líbíš, dej mi číslo - mi přijde divné
chlap má minimálně pocit, že je potřebný
dobrý téma
já jsem teda v tomhle hrozná neoslovim,ani jsem si nikdy na kluka nevzala číslo nebo nenapsala první,když jsem ho neznala...asi to prostě neumím a ani nechci umět
Tak já taky nerada píšu jako první... Vždycky mi přijde, že když se mi kluk neozve, asi už nemá zájem, i když vim, že to neni vždycky pravda, ale vždycky hrozně špatně snášim, když se teda odhodlám a napíšu a přijde mi, že ten dotyčnej se mnou vubec nechce komunikovat... Takže to většinou nechávám bejt na něm...
Jinak taky znám kluka... Jednou jsem se s nim vyspala, znam ho už dlouho... Opravdu se mi líbil, napsala jsem mu a ani mi neodepsal, prosťě mu šlo jenom o sex, možná má dokonce přítelkyni, nevim. No a právě, že se mi líbí pořád a ostatní kluci mě moc nezajímaj... Prostě chci jeho, možna proto, že ho nemůžu mít... A jak to je u něj nevim, vim, že se mu líbim, ale když mu třeba napíšu, sotva odepíše... Tak nevim, jestli se mám vubec snažit, nebo se na něj vykašlat...
Cituji adellka: Prostě chci jeho, možna proto, že ho nemůžu mít..
přesně nejvíc chceš to, co nejmíň můžeš mít...
tak proto se nesnaž,třeba ten tvůj nezájem,pak nakonec u něj vyvolá zájem...
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.