Obrana psa (a sebe) před útokem druhého psa

Asi před půl rokem, mého pejska také napadl sousedův pes, já mám svého vždy na vodítku ale oni tu svou bestii volně, ze začátku si sebe moc nevšímali, ale vždy jsem měla strach, až jednou na něj vlítnul, jeho pán jen čuměl, já mezi pesanama, snažila se je odtrhnout, když se to podařilo on psa neudržel a vlítnul na mého znovu, když sem je opět odtrhla, tak se na něj vzhnul potřetí, já jsem křičela, do toho druhého i párkrát kopla ale vůbec to nezabralo, naštěstí z toho ten můj vyváznul jen s lehkýma odřeninama a v menším šoku, ještě že je tak chlupatej. Kamarádka mě pak říkala že se doporučuje toho psa kretej napadá chytnout na koule a zmáčknout nebo zatáhnou, že je to taková bolest, že pes o sobě nebude vědět.
Ségra zas nosí sprej přímo proti psům, ale většinou ty útoky jsou taková rychlost že člověk udělá první co ho napadne, a na sprej si ani nevzpomene

Reaguji na Malacek:
Já ti nevím, zda bych se trefila, i kdybych měla třeba cihlu. Pohybující se tvor. Možná jo,ale při mém momentálním štěstí bych takového psa spíš ještě víc naštvala, anebo si ubližila sama.

Reaguji na tyweee:
no, víš co, to je přesně vono, co mě taky napadlo - proto jsem psala, že si o desenským myslím taky svoje a že to není 100%, cihlou bych se asi taky netrefila, ale ten písek, škvára... to mi nepřijde zas úplně uhozenej nápad... jenže jak říkám, kdyby už se stalo, tak já jsem takovej ma.gor... že bych prostě mezi ty psy vlítla, ať mě to stojí třeba ruku/nohu... cokoli...jak jsem psala o pár stránek před tehdy jsem tý stafordce taky strčila ruce do tlamy abych jí toho jezevčíka vyrvala... a doktor mi pak říkal, teda vy jste frajerka, taky jste o ty ruce mohla docela klidně přijít...a já povídám, pane doktore, jak jde o MOJE psy, peru se jak lev a je mi všechno jedno...

Reaguji na Malacek:
Trošku mi to přijde jak na pouti, kdy se máš trefit )

On je to docela dobrý nápad,ale v rychlosti - rýt rukama v hlíně - může být sucho, můžeš být na ulici, může být X důvodu, že fakt nic po ruce není. Hlavně třeba to překvapení - bát se reakce těla = ztuhne, neztuhne.

Reaguji na tyweee:
no jasně, ještě radil teda svazek klíčů a ten já po ruce většinou mám a dost pořádnej, jenže tam je zase problém s tím se trefit...

Reaguji na Malacek: Já je mám na takový ty delší šnůře, tak možná mlatit tím. Taky jich mam dost, i když potřebuju pár a potom takový ty ozdoby...

Reaguji na tyweee:
na šňůře mám taky právě, možná by se tím takhle dalo trefit lépe, ale myslím si celkově, že nějaká 100% rada prostě v tomhle případě neexistuje...

některý lidi jsou halt ho.vada a to už by pomohla jen ráže 38

Já když mi jde po feně pes, tak se automaticky stavím mezi ně a řvu dost děsivě fuj, v té chvíli se neznám, když psa neodstraším tak ve správným okamžiku beru fenku do náručí (bříško teda odhalený nemá) a když není pes nějak zuřivej a jen doráží tak prostě odcházím, když zuří tak řvu jak tur, zatím to zabralo. Jinak když nám fenku napadl NO, tak přítel ho normálně sejmul a přitiskl ho k zemi, pes nechápal a byl rázem v klidu.

Jinak u fakt šílených psů se mi líbí hodit psa za plot (pokud tam tedy není další pes) nebo ta popelnice

No já přidám svoji zkušenost, mám labradora, žádnej prďola to není, má 40 kilo, je trošku mohutnější než ostatní labradoři, šla jsem s ním klasickou trasu, mezi bytovkama na zahradu, jenže z ničeho nic se na nás vyřítil pes, nevím co to bylo za rasu, každopádně obrovský jako medvěd, větší jak bernardýn, když vidíte jak se na vás taková obluda řítí, nevíte co dělat. Můj pes začal urputně štěkat, cítil nebezpečí, ten cizí pes k nám přiběhl a začal na mého dorážet, já se postavila mezi ně, abych ho ochránila, ale ten můj se vytrhl z vodítka a pak to začlo, mě nenapadlo nic jinýho než mlátit ''medvěda'' vodítkem, po ruce nic nebylo, naštěstí mám akčního psa, kterej se nedal medvěd odběhl pryč a my šli dál, ale řeknu vám, že víc nahnáno sem nikdy neměla, doma sem zjistila, že má prokousnutý kožich, naštěstí stačil hypermangan a za 14 dní to bylo dobré ... Pokaždé když jdu kolem psa, který na mého štěká a vrčí, mám strašný strach, myslím že i on si to pamatuje a nemá rád moc velké psy. Doufám, že už to nezažiju, nevím co by se stalo, kdyby ten cizí pes byl vytrvalejší a jen tak se nevzdal, radši to ani nebudu domýšlet

Reaguji na Malacek: blbý by bylo promáchnout a atakovat sebe

Ahoj,já se dříve velkých psů nebála,ani těch bojových-možná spíš jsem měla respekt,ale né strach.Narodili se mi děti a jsem pos... strachy z velkých psů-tedy hlavně bojových plemen!No a když je volně bez vodítka a náhubku,škoda slov..Pravda,náhubek bolí,ale raději budu mít modřiny,než kousance..Bojím se jak o sebe tak o děti i našeho čivaváka.Ten pepřový sprej vypadá dobře,nevěděla jsem že něco takového je i na psy!
Škaredý zážitek mám ,že u nás v paneláku mají to jedno velké "bojové" plemeno a jednou jsem stála dole u výtahu a oni s ním zrovna jeli dolů.Pes na mě vyskočil z výtahu a pán ho na poslední chvílku chytil a pes stál předemnou na zadních a chlap ho držel za obojek..Fuj-otřesný zážitek!Strašně se ho bojím-opravdu strašně!Když ho vidím,celá se začnu třást-nikdy jsem se opravdu tak žádného psa nebála,jako tohohle.Nedokážu ten strach vládnout a mám taky strach,že to ten pes pozná.Naštěstí se nám vyhýbají,protože ten jejich pes nemá rád toho našeho malého a škaredě po něm vyjíždí-náš pes na velké psy nereaguje-nedává jim důvod-takže nechápu proč to ten pes dělá...No asi proto tenkrát po mě vyjel?
Takže nějaká dobrá rada,jak se bránit by se hodila i mě!

Ahojky, ráda bych se taky podělila o zkušenost s napadením pesana a vyřešním problému. Mám přerostlýho choďáka ,takže na velkýho psa jsem zvýklá a hlavně teda na tu váhu 30 kilo Je to dominantní pes, proto když potkáme psa (kluka..fenky zbožňuje) musí jít u nohy. Parkrát se mi stalo, že druhej majitel psa nezvládal a když se ho snažil odvolat, tak ten jako by ani neslyšel a šel suverénně k nám. Samozřejmě když začal nabírat tak ten můj si to nenechal líbil a pustili se do sebe.No a jediný co se mi osvědčilo...Toho cizího psa prostě chňapnout nehtama pěkně za kůži za krkem a vzít ho do výšky. Bohužel to je řešení pokud je v blízkosti jeho majitel a můžete mu ho takhle předat. Protože bych se bála, že kdybych ho jen tak pustila, že mi to oplatí. Samozřejmě vím, že to není zrovna nejlepší řešení, ale za svýho psa jsem ochotná položit život a díky těmto zásahům to vždycky naštěstí dopadlo dobře (třeba jenom malými šrámy).

Taky máme zážitek s naší malou prďolkou. Už je to docela dlouho - asi před 5 lety- ji napadli 2 psy, nevím přesně jaké rasy, ale tipuju tak 50 kg. Ona se strašně bála a než jsme stihli cokoli udělat, tak se nám vytrhla a utíkala (za sebou táhla vodítko). Jenže ti dva běželi za ní. Tak jsme se všichni rozběhli za nima, řvali jsme, ale nic. Jejich páníček nám sice při běhu říkal, ať se nebojíme, že to jsou štěňata a jen si hrajou (!) prostě blb! Oni ho po chvíli poslechli a vrátili se. Ani se nám neomluvil.. Naši jsme našli asi o 400m dál, byla omotaná vodítkem kolem kmene stromu (nějak se tam šprajcla), počůraná, oslintaná od těch dvou bestií a samozřejmě celá v šoku. Od tý doby, když potkáme nějakýho většího psa, tak se může zbláznit. Začne se klepat a šíleně štěká. Proto se procházkám snažíme co nejvíce vyhýbat. Některým lidem bych fakt zakázala pořídit si psa..

Reaguji na tyweee:
no, jak se znám tak přesně neco takovýho by se mohlo stát...

Reaguji na Malacek: Možná by to na toho psa zabralo, když by viděl, co umíš udělat sobě)