Když se někdy mý psi bijou - určuji si postaveni pes, dvě feny. Tak jdu a normálně je trhám, klidně kopnu (bulík). Vím, že je to něco jiného, známe se. Ale někdy, když pes byl mladej a blbej, holky jsou starší, tak to bylo klubko, tak to jinak nešlo. Jednou se zase prali holky a starší kousala mladší do tlamy, běžela jsem z patra a sama se praštila ho futro,jelikož jsem skočila ze schodů... Takže jsem na ně vlítla a starší jsem roztahovala tlamu. Mladší fena je hluchá, nemůže vnímat vrčení, atd.
Bulici jsou hold jini...
Nejmladší - fr. buldočka - nikdy nenapadli, ani jednu kočku. Ani člověka. tohle je jen mezi nimi, to chci navysvětlenou.
Prostě jsou smečka.
Kdyby někdo napadl mýho psa, tak asi jdu do toho po hlavě a snažím je dostat od sebe. Důležitý je neupadnout a bránit si obličej, krk,...
Z tohohle mám noční můru, už na nás kolikrát nějaký velký pes vyletěl, naštěstí stačilo zařvat a on se vrátil, odkud přišel, spoléhám, že aspoň trochu umí povely. Ale hrozně se bojím, že jednou neodběhne a vrhne se na moje mírné westíky. Bez pepřáku nikam nejdu, pokud vidím v dálce cizího psa, otáčím a zdrhám, jednou nás napadla francouzská doga, stačila jsem svého vzít do náruče (to prý se nemá, protože odkryjete svému psovi bříško a cizí mu ho může roztrhnout) , naštěstí ho dohonil jeho pán a stáhnul ho, teď mám dva, to by se těžko zvedalo. Rada od psí holičky - kopnout útočícího psa cíleně do hlavy , aby omdlel, což se nemusí podařit, ona to umí a zachránila tím taky svého lvíčka před rozlíceným vlčákem.
Reaguji na tyweee:
Hm, mně jde spíše o to, když mi třeba stafbulíka napadne německý ovčák. Nebo bígla rotvajler. Proti nim bych se teda asi nestavěla, nebo jo?
Reaguji na Silvie OK:
Neuměla bych se koukat, jak se perou, případně někdo ubližuje mýmu psovi. Fakt u sebe vím, že bych v tu chvili nepřemyšlal. Prostě pud sebezáchovy by šel do háje.
Taky by záleželo na prostředí - les - klacek, město, utect někam. Pole - ******. Asi tak.
Myslím, že všechny rady jsou v podstatě k ničemu. Před 3 týdny rodičům zakousl pitbul psa (jack russel teriér). Vyřítíl se od domu (neoploceného) a okamžitě se zakousl, otec stihnul jenom zatáhnout za vodítko a psa povytáhnout nahoru, ale pitbul se zakousl a prokousl mu střeva. Táta do pitbula kopal, ale nic. Na druhý den rodiče museli psa utratit.
Prostě to je asi rychlost, když druhý pes zareaguje a hlavně pes se své kořisti jen tak nepustí. A když, tak už může být pozdě.
Reaguji na milow33:
Mamča teda s pepřákem chodí pořád, i když teda údajně účinný moc není, ale tak aspoň něco. Já bych teda pepřák vytáhla už jak bych viděla, že se ke mně nějaký takový pes blíží (jiné řešení nemožné, páníček v nedohlednu a pesan cení zuby), ublížit mu to s následky nemůže a nenechám sežrat ani psa, ani sebe.
Cituji milow33: stačila jsem svého vzít do náruče (to prý se nemá, protože odkryjete svému psovi bříško a cizí mu ho může roztrhnout)
no jo,ale víš jak mám malého psa,tvoje holky hodit přes rameno,neukázat bříško
Cituji milow33: kopnout útočícího psa cíleně do hlavy , aby omdlel, což se nemusí podařit, ona to umí a zachránila tím taky svého lvíčka před rozlíceným vlčákem.
Myslím,že bych to zvládla taky,nenechala bych mazlíka sežrat a vší silou bych dobila tu útočící obludu.
Cituji tyweee: Prostě pud sebezáchovy by šel do háje.
Z toho mám taky obavy, proto je lepší být připraven.
Reaguji na snupalek:
Už jsem to psala v jiném tématu, je mi to moc líto Jsou asi opravdu i momenty, kdy rozhodují sekundy a nedá se dělat nic
Cituji Silvie OK: Už jsem to psala v jiném tématu, je mi to moc líto Jsou asi opravdu i momenty, kdy rozhodují sekundy a nedá se dělat nic
Já jsem si myslela, že se to neodeslalo, už bych to znovu nevypisovala, měla jsem nějaké problémy s omlazením.
Jj, přesně tak, rozhodují sekundy.
Tak pokud je ještě čas, tak se doporučuje svýho psa hodit třeba za plot, do popelnice, nebo někam prostě, aby ho nemohl ten druhej napadnout, a sama se musíš udělat hodně veliká - roztáhnout ruce, řvát. No, a když budeš mít štěstí, tak se tě pes rozhodne nesežrat... . Nikdy jsem to v praxi naštěstí použít nemusela doufám, že ani nebudu nikdy muset...
Jinak tahám psa z rvačky za zadní nohy, to jsem taky myslím někde četla. Ale doposud to byly jen malý šarvátky mezi relativně malýma psama, tak to šlo.
Reaguji na Misy:
Řvát, to by mi šlo, když mi jednou napadl bígloša jinej pesan, řvala jsem jak na lesích a pesan zdrhnul, ale nevím, jestli to bude fungovat vždy . Řvala jsem tehdy "fůůůůůůůůůůůůůůůj" pořád dokola a asi určitě i ječela.
Reaguji na Silvie OK:
Anebo zpívat - falešně))
No je fakt, že pesani slyší o mooooc dobře a tak nějaký nepřijemný zvuk. Kdysi jsem měla takovou houkačku od policie, že se vytáhla pojistka a ono to houkalo jak blázen.
Já mám vzpomínku z loňského léta, kdy jsem venčila našeho jezevčíka a fretku (asi je jasné, že oba na vodítku).Byla jsem v devátém měsíci, kdy nás napadl rotvajler.Já jsem ležela s pupkem na zemi, jezevčík byl dotrhanej a paní od rotvajlera řvala, že se ho sama bojí a neví, proč tak blbne.Naše fretka se vymrštila a prokousla mu tepnu na krku, protože chránila paničku.
Jezevčík to přežil, rotvajler ne.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.