Obnovení kontaktu s otcem

Reaguji na True:
Svým způsobem tě chápu, ale já nemůžu mít ráda někoho,kdo ubližoval mě a ubližoval mamce (a to i fyzicky). Nejde to. I nenávist je na mě moc silná, já ho prostě ignoruju a je mi lhostejný. Jediné, za co jsem schopná ho nenávidět, je to, že bratrovi nechce povolit změnu příjmení. Já si příjmení změnila sama v dospělosti, ale bratr si na to ještě nějakou dobu musí počkat, je z toho ale špatný. Nedovolil ani to, aby nás můj nevlastní táta adoptoval. Radši bude platit ty 3000 měsíčně, než aby viděl, že jsme spokojení. Přitom ho vůbec nezajímáme, vydědil nás apod.

Přesně to mě taky napadlo

Jinak já s tím sice zkušenost nemám, ale kdybych byla v takové situaci zkusila bych to. Řekla mu, že se na něj nezlobím, že jen oni ví co se stalo a že pokud má zájem tak ať mi odpoví a pokud nemá tak že se zlobit nebudu.

nic není černobílé....tak jak píše Veselka 10

mám ve svém okolí jeden případ, kdy matka používá odmalička dítě jako štít a nástroj pomsty. Nikdy nežili ve společné domácnosti, po šesti letech to otec vzdal. Nyní čeká až dítě odroste a bude právně samostatné, aby mu mohl později vysvětlit, jak to bylo. Smířil se s tím, že na to ani nemusí dojít, protože dítě bude za ta léta dokonale zmanipulované a nebude mít třeba ani zájem si cokoliv nechat vysvětlit, ale je to lepší varianta, než se mnoho let života nechat vláčet matkou po soudech, která o vztah otce s dítětem nestojí.

Takže holky, děkuju moc vám všem. Nebudu tu na nikoho reagovat, jen to napíšu takhle obecně. Většina mi radí, abych to zkusila, takže seberu odvahu a půjdu do toho. Maturiťák je dobrá záminka, takže toho využiju. Je docela smutný, kolik nás tady, kdo měl, nebo má nějaké problémy s otcem, Všem vám držím palce, ať vám to s ním dobře dopadne a ať to nějak zvládáte! A děkuju

Tak toho se docela děsím, protože i podle sebe

Ahojky.Já nemluvim s otcem rok a půl.Naši se rozvedli když mi bylo asi sedm.Pak jsem s bráchou asi tak do 16 musela tátu a jeho novou rodinu navštěvovat jinak.Pak jsme přestali,on někdy přijel a přivezl povinně pár dárků na narozky či svátky..A když mi bylo 19 tak jsem si našla nového přítele a odjela s ním do jeho země a tátovi jsem řekla,že si stejně nerozumíme a on mi řekl hm tak si žij ten svůj život a sbohem.Jde o to že mu nikdy neodpustím jak maminku podváděl když byla na mateřský i před tím,nedávál jí žádné peníze snižoval jí sebevědomí jak je tlustá.. a když jsem byla na základce tak jsem ani nemohla kolikrát jet na Švp.Místo toho jeho nová žena měla značkové oblečení,parfémy...Někdy si říkám,jestli bych byla schopna kontakt obnovit.Je mi 21.Říkám si..kdo měě jednou v budoucnu povede k oltáři,pak ty otázky..Co tvůj táta,proč se nevídáte..Je to strašně těžké..