Hezký den, už je to skoro pravidlem, ale často když s partnerem někam jdeme, tak se mu chce na velkou. Hodně ho to omezuje, každý den má trénink a vždy když vyjde z domu tak se mu chce a doma nic. Není to jen ve stejnou denní dobu, někdy je to dopoledne jindy večer. Dneska za mnou měl přijet, ale nestihl autobus, kvůli tomu, že se musel zase vrátit domu a musel jít na záchod. Byl na sebe tak naštvaný, že nakonec nepřijel, ani dalším autobusem, aby mi nekazil náladu, jak z toho byl špatný. Dost ho to trápí. Setkali jste se s něčím podobným? Může to být příznak nějaké choroby?
Hehe, můj táta má to samé, už má obuté boty a ojoj, hned je zuje . Asi je to nějaká neuroza nebo co
Můj táta má to, že než někam jde, tak musí jít na velkou, ale že by se kvůli tomu musel vracet...to tak jednou do roka.
Taky tím trpí můj táta, několik let, má to prostě z psychiky, jenže s tím jaksi nechce nic dělat, tak nás doma trochu deptá, když někam jedeme a on jde předtím třikrát na záchod chce to řešit s doktorem
Ve škole jsme se o tom bavili, že když je člověk doma tak nic, ale jak jde na autobus/šalinu/vlak do školy či do práce tak ho tato potřeba přepadne.
Mně to přijde celkem normální. To se stává, máš nervy, že nestíháš a najednou přijde tohle. Je to pitomý, ale bohužel
můj otec to má taky, ach ti chlapi....je to psychické. A když ho čeká cestování někam daleko jde tak 3x a ještě jednou když si obuje boty...
Přítel má něco podobného, akorát, že on zácpu nemá a většinou se mu to podaří. Má to psychické.
Takže myslíte, že to je pouze psychické a že to není žádná zdravotní porucha? Chápu, že to může být psychické, když člověk někam chvátá a má tam být včas. Ale když jede i jen zamnou, tak to je smutné. :/
Přítelovi se to dělo celkem dlouho, ujížděly mu autobusy, chodil pozdě všude, odkud šel z domu, pak začal trpět i strašnými bolestmi břicha, byla to kombinace psychiky plus nemoci-nakonec mu diagnostikovali Crohnovu chorobu.
taky jsem to měla když jsem dojížděla asi 20 kilometrů denně..ale asi jsem si to vyvolávala sama..měla sem takovej strach aby se mi nechtělo, až se mi z toho strachu chtělo
Cituji Anya: měla sem takovej strach aby se mi nechtělo, až se mi z toho strachu chtělo
To je přesný, s tim souhlasim! Tohle všecko dokáže psychika.. taky to znám, ale ne při odchodu z domu, ale třeba až v MHD... stávalo se mi to především ve stresových situacích.
V nejhorším případě to opravdu může být i nějaká choroba, ale myslim si, že hodně lidí to má "jen" z nervů, i když vím, jak je to nepříjemný. Ono jinak, proč by se říkalo "já se z toho pose**"
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.