Nový pes cení zuby na syna

Obávám se,že přes net se nedá určit,zda se u psa jedná o dominanci,strach či špatnou zkušenost.Nejdřív se musí určit příčina chování,pak postup při odbourání.
Mišanka napiš,co Ti Desenský poradil.Asi bude chtít psa vidět " v akci ".

Pokud psa nějak nutně doma nepotřebuješ,tak bych ho vrátila,prostě bych ho dala pryč.
Nevěřila bych mu ani po převýchově.
Než si nechat "sežrat" dítě,to by šel raději z baráku pes byť sebemilejší a sebehezčí.Pes by měl s dítětem když už,tak vyrůstat od malička a ne vzít si dospělé zvíře a čekat,co udělá.

Ahoj, já jsem si vloni taky psala o radu Desenskýmu a ještě neodpověděl.......

Jinak bych řekla, že co se týče toho jak cení zuby, tak bych toho psa nechtěla. Je mi přednější zdraví dítěte než litovat psa ikdyž navenek je to mazel. Taky jsme kdysi dostali 10 měsíčního psa a byl v pohodě, pak na nás začal vrčet a po čase se i ohánět, nakonec si k tělu pustil jen mě, nikoho jinýho. To mi bylo 14 let. Nikdo mu nic neudělal a pak jsme zjistili, že předchozí majitelé mu nejspíš ubližovali nůžkami, protože jakmile je viděl, tak se mohl zbláznit. Stříhat jsem ho mohla jen já anebo veterinář pod narkozou. Hrůza.
Já bych tomu psovi nevěřila a raději ho dala pryč. Nevíš co s ním předchozí majitel dělal. Je jasný, ale že ti neřekou, že ho dítě např. tahalo za uši, ocas či jinak "vychovávalo". Ten pes si na to nejpíš zvykl, ale u cizího to respektovat nebude.......

Mišanka
můj manžel ti vzkazuje,že si se psem musíš promluvit a vysvětlit mu,že je člen rodiny a smečky.Pokud na malého ještě jednou zavrčí,nasaď mu náhubek-jako trest a vysvětli mu to znovu.
Pak přivolej svého syna ať ho pohladí a sám,aby mu sundal ten
náhubek-pokud na něho zavrčí znovu,opakuj systém.

Nemusí to být ze žárlivosti, náš pes nesnáší všechny malé děti do cca 4-5ti let. Máme ho od štěněte, rodina ve které přišel na svět měla malé děti a ty se ke štěnětům špatně chovaly. Přestože je našemu psovi již 8 let, vzali jsme si ho hned jak byl schopný sám jíst a v naší rodině nikdy malé děti nebyly, tato nenávist v něm přetrvá už asi celý život.
Chci tím jen říci, že vina nemusí být v rodině paní kt. vám psa darovala, ale může to pramenit opravdu od prvního majitele-prodejce psa.

naprostý souhlas

tady právě z popisu není úplně jasné, jestli chce dominovat nebo je to strachová reakce... spíš se mi to zdá na to druhé, ale těžko soudit, když to člověk nevidí...

Mišanka
když pes cení zuby, spíš se naježeně stahuje tělem dozadu a krčí hlavu mezi lopatky a oči má přivřené nebo se naopak narovná, je napjatý, ve střehu a oči má doširoka otevřené?

Pokud je reakce ze strachu, postupovala bych takto:
1. dát psovi náhubek – raději umělohmotný, kdyby kovovým malého i nechtěně rycnul, udělal by mu pěknou modřinu... Náhubek bych mu nechávala pár dní stále.

2. netlač na pilu, pejsek je u vás krátkou dobu a patrně je vystreslej, spíš bych se proto snažila vysvětlit malému, aby si pejska nevšímal a ignoroval ho. Pokud pes na malého zabrčí nebo vycení zuby přesto, že ho syn ignoruje, ostřeji psa pokárej slovy Fuj nebo Nesmíš...

3. za pár dní, až si pes u vás trochu zvykne a uvidí, že od malého mu nic nehrozí, začala bych syna pomalu se psem seznamovat. V tvé přítomnosti nech synka psa jemně hladit na boku, psa přitom odměňuj pamlsky (stále má košík). Když pes vycení zuby, všeho nech a psa vystrč na chvíli do jiné místnosti – tedy izolace, ignorování a utnutí přísunu dobrůtek jako trest. Vše probíhá v klidu, nekřič, nebij ho... Za pár hodin zopakovat.

Tohle kdysi zabralo na mého deprivovaného velkého psa...

jěště toto, zatím by syn měl přistupovat ke psovi pouze z boku, tedy ani zezadu ani zepředu – nemělo by dojít k očnímu kontaktu, jak už tu radil někdo přede mnou...

Jo tak s tou domluvou psovi souhlasim, to mi jednou radila nějaká pani co měla uplně absolutně vycvičenýho knírače (což je skoro nemožný), že mu, když něco provede veme hlavu do rukou, kouká mu do očí a vysvětluje...Já to zkoušela na svojeho knírače a docela to funguje, rozhodně víc než jakýkoliv mlácení...oni jsou hrozně paličatý totiž.

Děkuji moc všem!! Panu Desenskému se nemohu dovolat, volám mu jen od devíti do deseti dopoledne, jak si to přeje, má to uvedené na svých stránkách, ale pořád nic.

Beruschka
Děkuji, tohle budu zkoušet. Uvidíme...

Laky

O tomhle jsem se bavila s veterinářkou. Jde o to, že on JE pořád ještě stěně, i když vypadá jako dospělý a má už zažité různé návyky. Naštěstí pro nás je to opravdu vychovaný poslušný pes. Až na ten jeden zásadní problém. Samozřejmě že pokud to nepůjde, radši ho dám pryč, než abych si nechala pokousat dítě Zatím není chvíle, aby s ním byl malý sám, jsem stále s nimi A když si potřebuji odskočit nebo něco, zavřu Sama bokem nebo ho pustím ven

anetadela1
Určitě máš pravdu, jde o to, že já nejsem zastánce toho, hned se zvířete zbavit, když nastane problém. Prostě se budu snažit to vyřešit a když to nepůjde, tak až potom to budu řešit takhle

seherezad
Skvělý nápad, že manžovi děkuju

24ka

No právě, to už se nedozvíme

toni
Určitě ze strachu, děkuji, snad to zabere

Aghy
Zajímavý způsob, stojí za zkoušku

Včera večer se stalo něco krásného. Malý se válel na zemi, jakože válí sudy a Sam přišel a těsně se k němu přitulil Cenění zubů ale přetrvává

žárlí,určitě v telce ukazovali,že,když panička příjde domů tak se má přivítat s pejskem jako první a pak s rodinkou,že pak je pejsek spokojený,že,když to bylo obráceně takpes jančil.

vanilinka
Nebylo to v polepšovně psů?Tam jsou někdy rady,že by pejskař zabrečel.

Mišanka
tak jak to u vás doma dopadá? zlepšilo se něco? Dovolala ses nakonec Desenskýmu?

Ahoj,já osobně bych takového psa vrátila..Měla jsem taky fenu křížence knírače (z utulku) a ještě něčeho a ona občas cenila zuby i na mě...Po narození syna byla agresivní častěji i na nás a na syna taky občas vycenila zuby!Šla pryč..bylo mi jí líto,ale zůstal nám jen miláček čivavák (toho máme od štěněte) a ten je zlatý!
To abych se bála i na wc to je fakt moc...Musela jsem je vždy dávat odděleně ,když jsem musela na toaletu a nebo i navařit -nebo i jiné domácí práce a neměl a jsem syna zrovna na očích!Fenka je u lidí co nemají děti a je šťastná a my vlastně taky!
Navíc na nějaké lítání po cvičáku bych ani s dětma neměla čas...Jsem ráda že je pryč a má se určitě líp než u nás...

Psa rozhodně nenechávat s dítětem o samotě. Nerozmazlovat ho, dávat mu žrádlo jako poslednímu, nebrat do postele, cvičit. Pes se asi snaží se dostat na vyšší pozici na rodinném žebříčku. Na to, že je to retrívr e ti jsou obvykle hodní bych nespoléhala. Je to velmi individuální a rozhodně se každý retríver nehodí jako asistenční pes.
U Desenského byla moje kamarádka se psem a bylo to *****, ani jim nic konkrétního neporadil. On se rád poslouchá, svoji smečku ovládá násilím, ale žádný velký psí psycholog to není.

Chudák pes...prostě se musí naučit důvěřovat novým lidem, což jaksi přes tresty moc nejde