Noční můry po přestěhování do jiného bytu

Já čistím solí a vykuřuji šalvějí.

To mně nenapadlo, díky za radu.
Co se týče těch zón, tak bych věřila, že existují i extrémní v tom, že se tam třeba rozbije baterka u fotáku nebo mobil, to se totiž stalo jednomu bývalému kolegovi a tehdy se to místo hodně řešilo i všude v okolí. A je pravda, že o tom se tehdy říkalo, že jim taky nepomohlo s nimi nic.

Já Ti nevím, kdysi jsem to zkusila, ale nic moc účinek. Záleží asi na odborníkovi. Věřím, že člověk se musí nějak umět ozdravit sám (viz. Silvova metoda), hlavně to chce duševní pohodu. Je pravda, že jsem poslední dobou celkem ve stresu. Muž si myslí, že místo s bytem to může souviset se změnou prostředí (on na zóny nevěří), že jsem vždycky byla na blízku rodičům (což není zas tak pravda, bydlela jsem i v jiných městech, ale vracela se na víkendy domů) a teď je mám celkem daleko. A je fakt, že tu ani nemám své staré přátele jen pár nových, kteří jsou časově taky dost zaneprázdnění, takže se moc nestýkáme. Takže tu mám úplně jiný styl života oproti tomu na co jsem byla zvyklá - stále s přáteli v kontaktu. A občas je člověku pak smutno. Nevím jestli to může souviset a v bytě to třeba nakonec opravdu není není.
Ale zas je to divné, třeba to, že se mi to začalo zdát opravdu až tady, hned od začátku skoro.... To ještě takové stresy až tak nebyly.

Je to možné. Dokonce nám sem chodily ještě na syna majitelky nějaké dopisy od soudu, tak kdoví... Jeden neví. Ale zas je to novostavba, tak tu bydleli možná tak deset let, spíš méně. Tak si říkám, že tohle by sedělo spíše na staré baráky. Ale třeba to postavili v blbé zóně, navíc tvar domu je takový atypický, to říká každý. A je to tu hrozně malinké, já předtím byla ve velkém bytě se šatnou a pokojem pro psa a velkou vanou, takže ten byl krásný.

Můj psík nesmí do ložnice kvůli manžovi, tak nevím, jak to tam je se zónama. Ale pokud vím, tak když tam párkrát (když nebyl doma) na chvilku byla, tak sama ráda šla zase pryč. A kdybych to měla brát podle toho, kde ráda leží, tak bych si musela dát postel pod počítačový stůl Ona se tam zapasuje a tam se jí líbí, když je schovaná a má to jako boudičku

To už jsem psala, málo místa Takže to není řešení bohužel. Navíc postel tady máme dost tvrdou. Už počítám dny do odstěhování jen ještě nevím, kdy přesně to bude, zrovna hledáme..

Tak to je taky hrozný, jak jsi to zvládala? Myslíš, že dozníval ten stres z předchozích dvou let? Jeden doktor mi na to říkal, že jak pracuju duševně ať se zapojím fyzicky. Ale stíhám v týdnu cvičit až večer a pak jsem většinou rozpumpovaná, že zase nemůžu usnout A ty sny pak stejně kolikrát přijdou...

Kočka, pokud vím, si lehá do negativních zón, tedy tam, kam bychom my lehat neměli, né? Aspoň to jsem někde četla..

Můžeš popsat postup a jestli to opravdu pomáhá? Nestačily by nějaké šalvějové tyčinky, ty, jak se zapalují?

Však jsem psala, že si nelehne jinam než do těch zón.

To určitě může. Ale někdy si něco neseme z min. životů s čím třeba sami nehneme a s tím nám pak může pomoci někdo jiný.

A co jsi zkoušela? A jaký účínek si čekala? Jen se ptám.

Psychika je docela záhadná věc

Tam může být i něco z doby hodně minulé.

No nevím. Je na tobě co s tím uděláš. Odkud jsi?

Já pokaždé, když přijdu k někomu domů nebo jinde cítím, jestli je mi tam dobře. Hodně pociťuji vliv dobrých nebo špatných zón. Naštěstí ve všech mých domovech ať už stálém nebo v přechodných jsem se cítila vždy dobře, ale například když jsem spala u kamárádky, celou noc jsem probděla a cítila jsem se prostě špatně a vystresovaně. Podle mě záleží na dobrých či špatných zónách a nevyplatí se to ignorovat. Myslím, že dříve či později Tě to donutí se přestěhovat...

Nějaké to pročištění organismu nebo něco takového, ale už je to dlouho a celkově to na mě nijak zvlášť nezapůsobilo teda. A rozdíl kromě lehčí peněženky jsem nezaznamenala
Jinak zatím jsem to vyřešila tak, že jsem manžu vyhodila na mou půlku postele a na dnešek se mi spalo teda zatím o dost lépe A on prý noční můry neměl, tak uvidíme po čase Já teď marodím, ale jak mi bude líp, tak se chystám udělat to s těma svíčkama a solí..

No udělej to co nejdříve.

No tak vždycky nemusíš něco zaznamenat. Hodně lidí si představuje nějaký mystický zážitek ale vždy to tak nebývá. Navíc někdo je tak zanešený, že mu jedno pročištění nepomůže. Je to hodně individuální.

S antibiotikama a teplotama na to není moc energie.
Jinak děkuju za odpověď na mou SZ.

To je jasný, tak se hezky uzdravuj

Nečetla jsem to tu celé, ale radila bych jednak si nechat zjistit geopatogenní a negativní zóny v pokoji a případně si kyvadlem nechat navrhnout interiér pokoje. Já osobně jsem to tak udělala a nemůžu si stěžovat. Špatné sny ustaly. Ale chce to určitě pokoj vyčistit. Problém v bytovkách je ten, že jsou všude kolem Tebe energie lidí, takže hrozně moc záleží na sousedech jací jsou a co se jim děje doma. Můžeš to tam čistit sebevíc, ale když lidi kolem budou mít stres, tak to těžko odeženeš. Můžeš svůj byt ohraničit bariérou, ale je tam zase riziko, že Ti tam nevnikne to, co naopak potřebuješ... Já se v našem novém bytě taky necítím nejlépe, takže sama mudruju co s tím.

Holky musím se taky přiznat, že mám s něčím podobným problémy, bohužel to ale asi nebude naším bytem. S přítelem jsme se sestěhovali už docela dávno, několik let je tomu zpátky a předtím jsem se s našima přestěhovala do nového bytu, protože 10 let jsem žila s rodiči v takovém jednom malém domě a už jsme se prostě nevešli. Naši na tyhle věci věří, co se týče duchů, prý jednou táta zahlédl postavu nad mojí postýlkou, když jsem byla malá, ale po čase usoudil, že to byl asi mamčin dědeček, který umřel těsně, než jsem se narodila a tak asi se prý na mě přišel podívat.Já ale prý strašně vřeštěla a když přišel táta postava zmizela. Já byla malá, takže si tohle nepamatuju, ale děsně jsem se vždycky bála procházet kolem takové otevřené malé chodbičky, kde byli vidět vchodové dvěře a do strany se šlo do koupelny, dodnes z toho mám husí kůži, necítila jsem se tam dobře, když jsem tam musela, třeba v noci na záchod, nikdy jsem se nedívala do zrcadla, protože jsem měla pocit, že někdo stojí přímo za mnou. Když jsme se po několika letech přestěhovali s přítelem do našeho bytu, od té doby mám sny o tom starém domě, kde jsme kdysi bydleli, když jsem byla malá. Nechápu to, už jsem dávno pryč odtamtud a prostě se mi to zdává od toho přestěhování. Vždycky ten sen začíná stejně, já jdu přes místnost a po mé pravici je chodba, já se do ní podívám a vidím, že někdo vchází do dveří, ale já se strašně bojím v tu chvíli, protože se to odehrává v noci a přesto, že se mi nikdy nic v tom snu nestalo, proberu se vždycky děsně zpocená a vyděšená uprostřed noci a hučí mi v uších....Nevíte, co by to mohlo být? Já nikdy na takové věci nevěřila, jsem spíše skeptik, ani rodičům jsem jejich příhody nikdy nechtěla věřit, ale teď si tak nějak říkám, že se mi poslední dobou stává tolik nevysvětlitelných věcí, že mě z toho mrazí. Nedávno jsem jela z práce domů vlakem a asi jsem usnula nebo co, ale vůbec jsem o sobě nevěděla, během té chviličky, bylo to asi minutu přitom ta představa trvala asi čtvrt hodiny jsem viděla sebe jako malou černovlásku (jsem zrzka od narození, ale v té představě jsem věděla, že ta holčička jsem já) ve žlutých kraťasech a bílé košilce, jak jdu za ruku s ženou a mužem, ale nebyli to moji rodiče a vycházíme z našeho starého domu. Vůbec to nechápu, strašně moc se mi o něm zdává, je zvláštní, že přes den bych si už moc dobře nevzpomněla, kde co bylo, ale ve snu to vidím všechno tak, jak to tam bývalo přesně do detailů, jako bych tam skutečně byla... A ještě jedna věc, ale nevím, zda to s tím má něco společného, jako malé se mi dost často zdával sen o strašně příšerném obličeji, který se nade mnou shýbá a strašlivě se mi směje, až jakoby krvelačně vysmívá, měla jsem z toho hrozný problémy, co se týče psychiky. Ten obličej se přibližoval a přibližoval a když už se zdálo, že se mě musí za chvilku dotknout, tak se rozplynul.... Fuj, teď když to po sobě čtu tak mám zase husí kůži. Poradíte mi někdo? Nemůže to být třeba jenom nějaká schýza, co by se dala léčit, nebo návštěva psychologa?