Nezvladatelný syn - odborník Ostrava a okolí?

ty evidentně nesnášíš malé děti, viď? To je z tvých výrazů a zlosti patrné.

tohle mně osobně taky vadí, u svého děcka bych to nesnesla, ale nějak to dneska v tom nákupním spěchu nestíhám vnímat......

to je celkem smutné. Myslím si že matka je na mateřské "dovolené" od toho aby se věnovala svému dítěti a dostatečně ho vychovala než ho vypustí do společnosti.
Ale když to matky v nákupním spěchu nestíhají tak no problem, však děti můžou všechno rozbít, zničit, vlézt si kam chtějí a matky to nějak nejmají čas vnímat... Na co by si matka měla udělat čas než na to aby si hlídala, vychovávala a vnímala své dítě hlavně že bude mít rtěnku a barvu na vlasy

ale já už nemám malé děti.....píšu jen, že dnes to chování matek a jejich dětí nevnímám, když už se mě to netýká....čti pozorně !

Reaguji na Ivulinka:
Víš co je zajímavé? Že před třiceti lety se vůbec o nějaký diagnózách a poruchách u dětí nemluvilo. A řekla bych, že to přímo souvisí s tím, že ani na veřejnosti člověk kdysi neviděl dítě, které sebou háže o zem. Jen taková úvaha

dítě by mělo vědět, že o něj rodiče mají zájem. Je to jedno z jeho základních práv (Deklarace práv dítěte, OSN, r. 1959).

To není jen úvaha,to je fakt
Moje kamarádka dvacet let pracuje v oboru,kde jsou děti postižené a počty dětí s poruchou chování narustají - tedy ta děcka mají papír z poradny,ale spíš by papír měly mít matky neb děcka jsou jen nevychovaná.

Známá věc?
Dodnes to není prokázáno, ale naopak většina současných odborníků je názoru, že 80 % výchova, 20 % geny. Tohle máš patrně z nějaké hodně staré literatury.

Všechna taková děcka s poruchami chování či učení šla dřív automaticky do Zvláštní školy....dneska lékaři v těchto případech diagnostikují různé formy disfunkcí a dítě je vlastně tzv "chráněno" a jsou mu ve škole tolerovány veškeré úlevy. Doba pokročila.

Pokud o tom něco víš, tak musíš vědět, že v těhle číslech se odborníci stále shodují....20 % geny je pěkná blbost.

Reaguji na Kokinecka:
Taky přihodím jednu historku. Jednou jsme nakupovali v Bille, bylo tak kolem půl jedenácté večer, a před námi šla maminka s přítelem a chlapečkem možná tak čtyřletým. Zaujali mně hlavně tím, že nakupovalo vlastně to dítě - v podstatě sladkosti, kinder-vajíčka, jogurty s hračkou bralo to z regálů a dávalo do košíku, maminka se mu nejdříve snažila vysvětlit, že nemají moc peněz, že už to stačí, že už tam sladkost má - bez úspěchu.

Stáli jsme za nima frontu a chlapeček chtěl ještě mentosky, v tom se maminka rozhodla, asi v náhlém záchvatu výchovy, dítěti říct ne. Následoval neskutečný jekot, maminka vysvětlovala a ukazovala "podívej co už sis všechno koupil", následně se do toho přítel maminky vložil a že mu to koupí, když bude hodný, mentosky se koupily, jekot ustal, nicméně když to pokladní namarkovala, tak maminka lovila poslední mince, aby nákup zaplatila, a protože neměli dost, museli něco vracet.

Uhodnete někdo, co v tom obchodě nechali?

Chleba a máslo (v podstatě jediné normální jídlo, co měli - zbytek nákupu tvořili čokoládičky apod.)

Pro mě teda k neuvěření.

Pokud mluvíš o dětech z dětských domovů a máš tuto zkušenost, chápu, že to takto vidíš a přisuzuješ genetice, nicméně, je to trochu složitější.

To bychom pak podle Tebe tu výchovu mohli vzdát úplně, krom toho, jak pak vysvětlíš, že se takové problémové dítě narodí v bezproblémové rodině.

Opravdu ber to tak, že jsou to jen procenta (která mimo jiné konkrétní matce s problémovým dítětem jsou k ničemu), dříve např. generace mých rodičů ještě na psychologii učili, že větší roli hraje genetika, dnes převládá názor opačný, máš samozřejmě právo na svůj názor, ale zas to nepodávej jako 100% pravdu, ono v těchhle vědách to opravdu není tak jasně prokazatelné jako např. ve fyzice a vždy bude vedle sebe existovat více názorových proudů.

No a kdyby se to tak praktikovalo i dnes, tak je poměr zvláštní škol ku základkám normálním 9:1

Jo, doba pokročila a my se za pár let nebudeme na ulicích bát feťáků, cikánů, bezdomovců, ale "týnejdžrů". Ať žije pokrok

Tak o normální dítě jo, ale takovýmu dítěti přece nebudu ukazovat zájem aby vyvádělo ještě víc a chodit s nim po doktorech když neni nemocný na hlavu akorát by si to pak myslel a řekl by si že si to může dovolit. Naopak ho trochu pokořim a ukážu mu nezájem, ale jen v tu chvíli kdy je hysterický aby z něj v budoucnu zas naopak nebyl lůzr co se nechá šikanovat od spolužáka.