Ahoj, stala se taková nemilá věc. Už v červenci jsme doma přišly na to, že mladší bratr (10let) krade. Začaly se ztrácet peníze a potom i jeho kamarád potvrdil, že je zval na brambůrky apod. O prázdninách byl klid, protože většinu času trávil u své mámi, ale dnes když jsem jela do školy s jistotou jsem sáhla do peněženky že tam mám 126 korun do konce týdne na autobus+ asi 50 kč ušetřených bokem. Měla jsem to přesně spočítané! Sáhnu do peněženky a tam 100 kč. Jak jsem přišla domů uhodila jsem na něj, ale začal řvát a měl hysterické záchvaty, že on to nebyl! Ale jakmile není nikdo v místnosti brek skončí a prozpěvuje si,tancuje a tleská. Potom to svedl na svého bratra, ale ten to být nemohl protože má přes 800kč našetřeno z brigády. Byl u psychološky, ale nic nezjistila. Znovu tam má jít 30.9. Měly jste podobné problémy nebo máte? Jak to doma řešíte? My si sním už nevíme rady. Počítáme každou korunu všichni a i když mu to vysvětlujeme on to poslouchá jedním uchem tam a druhým ven. Nehledě na to, že je strašně neohleduplný a zákeřný. (Např. Moje mamka měla šedý zákal v 18ti a kvůli tomu na jedno oko nevidí a na druhé téměř také ne a on se na ni xichtí a posmívá se a když ho někdo přichytí při činu řekne, že to dělá protože je slepá). Stalo se vám to u sourozenců nebo třeba i dětí? Tresty ani domluvily nepomáhají. Jsme z toho už zoufalý, když se ho zeptáme na důvod tak je to protože ho všechno doma štve nebo chce, aby jsme se odstěhovaly (před více jak půl rokem jsem se sem já, mamka a ségra přistěhovaly k mamčinýmu příteli. Bylo vše dobré až v červnu to začalo.) vysvětlovali jsme mu, že na něm tohle nezáleží a všichni se musíme přizpůsobit. Taky zbytečně.