Nezkušenost ve vztazích

Svůj první a jediný dlouhodobý vztah jsem začala až ve 28. Není kam spěchat. Bavte se, užívejte si život.
A osobně si myslím, že hodnota panenství se přeceňuje. Spoustě kluků je úplně fuk, zda jsi panna nebo ne.

Jsem na tom naprosto stejně. Na nedostatek kluků jsem si nikdy nestěžovala, jenže to prostě nebyli ti praví.Nedokázala jsem si třeba představit, že bych se s nimi měla něco mít, nepřitahovali mě.A když mě někdo naopak přitahoval, tak to byl buď děvkař, který to zkoušel na všechny slečny v mém okolí, anebo zhulenec, nebo mě prostě nechtěl. Nikdy jsem kvůli tomu s nikým nechodila, a to je mi prosím pěkně 19, a panna jsem též.Hrozně se za to stydím, rozhodně bych nikdy nikomu, kdo mě nezná zas tak dobře, nepřiznala, že jsem ještě s nikým nespala, už takhle na mě koukají dost divně.A já se cítím poněkud méněcenná. Všichni mi říkají, ať čekám, jenže já čekám furt několik let a nic.

nooo jestli si připadáš jako panna méněcenná, tak na to s někym skoč ať máš pokoj

tohle téma je poněkud trapné...já sama nejsem žádná ohyzda...kamarádů mám taky dost...na zájem od chlapů si taky nemůžu stěžovat a přesto jsem sama...a rozhodně si z toho mašli nevážu...naopak..užívám si toho, že jsem volná do té doby než se najde ten pravý...
sice nezastírám,že jsem na chlapa náročná, ale přece nezkončim s nějakym sociálem jen abych mohla všem holkám ukázat, že nejsem sama....
holky ...no ták..samy se akorát ponižujete...chlapy nerajcují holky co jim prošla postelí půlka města....věrte mi

Ahoj, přesně a úplně stejně je na tom moje 23 kamarádka. Je to pěkná holka. Myslím, že u ní je ten problém, že od chlapů očekává hodně, a chová s k nim docela přísně, nebo jak to říct.
Nejsi třeba také taková?

Znám pár holek ještě starších než ty, které jsou na tom podobně. Podotýkám všechny jsou VŠ a jsou vcelku pěkné, společenské a sympatické, ale prostě jim nepřeje.

Ja o "to" přišla také relativne pozdě a rozhodně si nestěžuju, že jsem o něco přišla.. a příteli to zpětně hodně lichotí, že právě on měl tu čest.. Navic mi dává najevo, že jsem v posteli skvělá, takže o zkušenostech to až tak nebude, spíš o tvé energičnosti (co se týká sexu)

A posledni poznamka: já si myslím, že na holce je docela poznat (nevím jak), že měla hodně chlapů a věř m, že to málokterýmu chlapovi imponuje.. za jejími zády se on pak vyjadřují dost nevhodně (slyším to často na vlastní uši, když se baví přítel s kamarádama)

Reaguji na Mia13:
Určitě nemám přehnaně nízké ani vysoké nároky. Nepovažuji za nepřiměřené to, že chci, aby byl přítel vzdělaný, měl svůj názor, nebyl lempl, měl slušné vystupování apod. Ale nechci to, že musí být bloňdák, modré oči, vystudované tohle a tohle apod., to ne. Já ,,jenom" chci někoho, kdo mě bude přitahovat a bude mi s ním dobře. Ale jinak nemám problém se s klukama bavit... Ale prostě nemám štěstí na někoho, kde by to klaplo oboustranně.

Holka neblbni!Buď na to naopak hrdá! Je to rozhodně lepší než jak jsem poznala v okolí, některé holky na to skočily jen proto, aby nebyly před kámoškama za divný...fakt se za to nestyď, nejsi 40 letá stará panna přeci
A jako vím o čem mluvíš, já na tom byla taky do 19 jako ty, a rozhodně toho nelituju - že jsem se nenechala strhnout pozéry okolo ke zkoušení drog, k tomu mít za každou cenu někoho, kdo mě odšpuntuje, abych už byla dospělačka....doufám, že neva, že to píšu tak narovinu, ale věřte si, holky! Na tom opravdu není nic ke stydění!....Zrovna jsem se o jedné krásné známé - kočka, postava jak modelka, dověděla, že přišla o to se svým prvním klukem ve 20...a znám další skutečně krásné holky, které mají s tímto a vztahy problém - tak žádné komplexy hlavně
Vím sama ze zkušenosti, že najít správného partnera není jen tak, ale nesmíme přestat věřit....
Hlavně neseďte v koutku a vyhledávejte co nejvíce akce, kde třeba můžete poznat nové lidi...

Držím vám všem palečky, věřme, že ten pravej si nás najde (nebo my jeho )

Jo souhlasím....žádný chlap sice neodmítne (kterej by taky odmítl když před ním ženská roztáhne nohy), ale to je asi tak všechno, ty řeči po tom...nejsou moc hezký...

A ještě bych dodala, že kluci to fakt nějak vycítí,....jak pannu tak rajdu...co jsem aspoň já poznala

ahoj, jsem na tom podobně, bude mi 20 a stále nic... nejde o to, že by nebyl zájem...je a velkej, chemie taky působí s pár jedincema ale já už mám strach z toho že jsem panna a ta představa sexu..."poprvé" mě trochu děsí, že se ztrapnim a tak, takže na tom pomalu ztroskotá každej "vztah" aniž by začal

já bych právě neřekla, mě mají za divošku a hroznou rajdu vzhledově tak působim... ale opak je pravdou

Reaguji na lakoonka:
no vzhledem k jedné tvojí diskuzi bych tvrdila opak...

chápu, ale jiné je jak působim na okolí a jaká vlastně jsem... a jak se třeba stydím a tak...

teď nevim co tím myslíš..jedné diskuzi jsi psala, že se rozcházíš s přítelem, bude ti chybět sex a chceš si koupit vibrátor..a teď tu tvrdíš, že jsi panna...tak nechápu co působení na okolí má společného s tím,že si vymýšlíš...

Reaguji na Janissinka:
to je ještě z dob panické hrůzy, že můj nick, životní příběh atd tady pozná někoho koho znám... ale to už je za mnou... bohužel pak vznikají takovéhle neshody, ale nick jsem si měnit nechtěla

v jedné knížce jsem četla , že mnoho ženských si myslí, že to, že s někým jsou = že budou štastnější, že je ta druhá polovička jakoby doplní , ale není to pravda ... máme být šťastné JEN proto jaké jsme...

Reaguji na lakoonka:
Já z toho mám trochu strach po tom, co jsem si zažila něco ,,super" s kamarádem. Nešlo nám to, strašně mě to bolelo, a on pak řekl věci, které mi hodně ublížili. Ale jinak, neberu panenství jako něco, za co by se měla žena uctívat, na druhou stranu, proč bychom se měly stydět?! Jen to asi bude náročnější na partnera, který nebude ,,debil", a který to přijme tak, jak to je, a nebude hrotit to, že to třeba hned nepůjde apod.
Reaguji na Malacek:
To je fakt, Pořád se o tom mluví, že musí být ženská nejdřív spokojená sama se sebou, mít se ráda apod., aby pak mohla mít partnera. Ale zase, přeci jenom, to hezké mít někoho vedle sebe... To si sám člověk nevytvoří. Já už jsem dost samostatná, mám svůj život. Proto třeba ze své pozice nechápu kámošku, která říkala, že prostě neumí bez přítele žít, že pořád někoho měla a má. Ale chybí mi ta blízkost, milování a tak, no...