Nevychovaný, rozmazlený, uřvaný děti

Přesně tohle jsem si dnes taky říkala

Reaguji na Anaela:
když už chytne hysterák, tak ti nepomůže že ho seřežeš a nebo seřveš...jenže když to rodiče nechají zajít tak daleko, že děcka záchvaty mívají..jejich problém.

je to o výchově, já bych si například NIKDY, jako malá, nedovolila něco vynucovat, je to o respektu k rodičům a správném vedení

na rozmazlené smrady jsem fakt alergická

Aspoň se může snažit ho nějak zabavit, zkusit dát pití, koukat s ním z okna a jééé autíčka bla bla bla..to dítě asi nebulí jen tak, jo, může tam být blbý vzduch, což v létě je, ale tak bych se ho snažila uklidnit,....neříkám, že by se to povedlo, ale tak ani to nebudu ignorovat.

Nebo případně vystoupit na s ním na vzduch.

Noooo, mě se stalo, že jsem jela poprvé šalinou s mým synkem (9.měsíců - v kočárku) a on nesnesl to horko a celkově šalinu, hrozně křičel a nešel utišit. Nevěděla jsem, co mám dál dělat, když nijak uklidnit nešel.
No, začaly mě najednou poučovat ženské a důchodkyně, že mám malého svléknout ještě víc atd atd atd atd. Šahaly mi na kočár i na malého při vystupování mi jedna babka sáhla, no byla jsem tak vyšokovaná a vyplašená, že jsem jim nic neřekla, ale lituju toho, že jsem je neposlala víte kam a hodně nahlas, hlavně, že mi chtěla ještě sahat na dítě (cizí otravná babka v šalině, chytrá jak rádio), strašně toho lituju, lituju, lituju!
No a ještě jsem si užila neochotu lidí s pomocí s kočárkem (za jeden den v šalině mě toto všechno potkalo). Šalinou už jsme nikdy nejeli ani nepojedem.

tak tohle je úplně něco jiného, u tak malého dítěte to podle mě všichni chápou

Reaguji na Rozmarýna:

Toto se praktikuje právě u dětí s ADHD. Neposlechnou pokud jim nařežeš, řveš na ně apod. Je třeba zachovat klid a neustále upozorňovat.
Nemyslete si, pro maminky nemocných dětí, které se taky řadí mezi ty "uřvané spratky" jsou z toho nešťastné, hlavně proto, jak se k nim staví okolí.

Spousta dětí je samozřejmě nevychovaných, za což, jak už jsem psala, může přílišná benevolence dnešní doby. Ale je i část dětí, které jsou vlastně takto "postižené" a z vlastní zkušenosti můžu říct, že je to opravdu velmi psychicky náročné pro celou rodinu.

Reaguji na tamaris: ¨
Vystoupila, protože tohle bych udělala já. Sama vím, jak je to nepříjemné pro okolí. Jestli si neumím sklidnit dítě, tak vystoupím.

Tohle je rozhodně výchovou. Já to sama vidím doma ma sestře, když byla malá, tak měla různá období. Stalo se, že najednou začala zkoušet si vyřvávat věci a chovat se jako nevychovaný fracek. Samozřejmě jsme hned zakročili. Neříkám, že dítě musím mlátit od rána do večera, ale když víte, že už je toho moc, tak zakročit se musím. tak jsme to i udělali a sestra je vychovaná a nikdy jsme neměli problém s takový scénama hysterických záchvatů.
Teta třeba sestřence nedá na ***** vůbec a jde vidět, jak s něma zametá. Libuje si v tom, jak ji všichni lezou do zadku atd... a vše si vyřve.

Určitě je to výchovou. Když dítěti vše dovolíte, pak vám bude skákat po hlavě... ))

To je strašné.

Já jsem jednou řekla jedné ženské mlatící své dítě něco nepěkného (byla úplně rudá a vyloženě nevnímala jak moc to děcko bije, ještě teď to ve mě budí všechny čerty ta představa, jak ženské děcka bezhlavě mlátí). Ke všemu jsem ten den, v tu chvíli byla strašně rozčílená. Nechci se tím chlubit, co jsem jí řekla. Ale nelituju toho.

Reaguji na eliss_: To jsem si taky myslela, ale jelikož jsem asi na jejich styl moc nafiňtěná, tak si asi mysleli, že za to můžu já.

Dobrej nápad, ale ta reklama je trochu extrém, nic takovýho jsem live ještě neviděla.

Je to výchovou. Takový ten extrémně liberální přístup, který je právě "in", je příšerný. Děti jsou nevychované, nemají k nikomu respekt.
A když dítě bezdůvodně nebo vzteky řve? Prostě mu plácnout přes zadek a zvýšit hlas. (A to opravdu nejsem pro bití, ale přes zadek se nepočítá.) Dodnes si pamatuji, když jsem byla loni se sestrou v zoo, malá začala vzteky vřískat a válet se po zemi, že chce plyšáka za 500 ze stánku. Ségra ji zkusila dvakrát domluvit, pak ji popadla a u výběhu slonů naplácala na zadek. Malá okamžitě přestala.
Děti prostě zkouší, kam až můžou zajít.

já letěla deset hodin vedle dítěte, které skoro neztichlo. Bolelo ho ucho. Což chápu, ale měla jsem dost. Rodina měla děti 3, všechny byly dost nevychovaný. Pamatuju sama sebe když mě malou něco bolelo, nevřískala jsem takovým stylem - a to jsem si bolest přitom občas opravdu zažila - i s ušima. Ale asi jsem byla ufo.

no jasně, ale nelze stejný přístup prosazovat třeba v sedmi letech.

My s přítelem třeba jdeme po městě, z restaurace, v Tescu apod a věčně se mě, nebo příteli pod nohy přichomejtne něčí dítě, běží a nedívá se kam a ještě do nás narazí, prostě nám letí pod nohy a to se nám stává opravdu často. Rodiče to mají očividně na háku, nikdy ani neví, že jsme jim málem nohama "sejmuli" dítě, ale nás to opravdu děsí, kdyby jsme včas neuhli, nebo si toho děcka náhodou nevšimli.

Pak mi případá taky vtipné, když rodiče někam vejdou s dětmi a děti vesele na všechno sahají, nosí to po obchodě a rodiče si hledí svého a děti neřeší.

Ono je dneska hrozně moderní vychovávat děcko jako sobě rovného. A když nám přeroste přes hlavu tož to svedem na ADHD. Jasně, jsou takto postižené děti, ale je zvláštní že je jich najednou stokrát víc než před dvaceti lety. Teta učí na základce a v první třídě má 15 z 20ti děcek nějakou poruchu - samej dyslektik, dysgrafik, dysnumerik, a to nejsou žádná speciální škola. Ono je jednoudušší prohlásit že mám doma dyslektika než si připustit že mám doma b7bečka.