Nevěra

Možná nechce být jen ten kdo rozbil rodinu, tak jen vyčkává až něco uděláš ty.

Oháníš se s tím, že nechceš dětem rozbíjet rodinu. Mám pocit, že tohle zrovna není příklad "fungující rodiny". Uteč! Nefungující alkoholik, je horší zlo než rozpadlá rodina. Vím o čem mluvím, vyrůstala jsem v tom. Je pravda, že jsem více otřelejší.

andík0205
Já bych přítele vůbec neřešila, podle mě za to nestojí, jenom bych doporučila nehledat milence, ale hledat někoho, s kým bys vytvořila novou rodinu. Piják zůstane pijákem, umí si to vždycky nějak zdůvodnit a protahovat špatný vztah nic neřeší. Nic bych mu neříkala, nic s ním neřešila, dokud se sama nerozhodneš k rozchodu. Ať se zatím stará, dluží ti to.

andík0205
Já teda souhlasím s holkama.
Jen mne ještě napadlo, proč sis pořizovala 2 děti s člověkem, kterým si nejseš, jak jsi sama napsala, jistá. Já vím, teď už to nemá cenu řešit, ale podle mne jsi zvolila špatný postup. Dost na tom, že ani pro nás, co si myslíme, že jsme si vybraly dobré partnery ještě neznamená, že to tak musí být navěky, natož když jsi o špatné volbě přesvědčena od začátku.

vcelka

no kdo ví,zda někoho má či ne.Nechci mu hrabat v telefonu nebo jiné věci.
Možná něco na tom je,že čeká až udělám ja něco......

ivik1
ono myslím si,že je obtížné hledat nového partnera,kdyz už mam dvě děti.
Nechávám volný průběh,třeba se někdo objeví a já se zamiluju...
Romísek
To první jsem otěhotněla ani nevim jak,a pak jsem chtěla hned i druhý.Aˇt to mám z krku.
Možná to byla chyba,ale zas jsem ještě mladá...

suru
zatím opravdu nechci zůstat s děckama sama,jak kvůli financím tak i že děti potřebuji oba rodiče k výchově.
čas ukáže sví

Ahoj holky, vzpomínáte si, jak jsem tu psala, že jsem dala manželovi poslední šanci? Tak tu taky promarnil. Se svou milenkou se scházel dál, takže jsem ho v sobotu v afektu vyhodila. Přespal u ní. Další den v neděli se vrátil s tím, že chce oslavit s dětmi narozeniny a v pondělí jít na koledu. Tak jsem svolila. Mezitím jsem se dozvěděla, že se vrátil jen kvůli dětem, ale že v pondělí večer odchází k ní. Psala mi to jeho milenka. A včera večer odešel. Řekl to i dceři (13let) a chuděrka strašně plakala a on taky. Prožívám ten nejhorší čas ve svém životě. Strašně mě to bolí. Musím se teď hlavně postarat o dceru. Vůbec nevím, co bude dál

Antarie
To je opravdu strašné! Zrovna včera jsem říkala, že naše děti (myslím obecně v naší společnosti) prožívají hrozná dramata, když musí podstoupit tu pripetii s rozchodem rodičů. Je mi hrozně líto těhle lidských koťat, která tímhle strašně moc trpí. Já myslím, že srovnatelná s tím, je jen smrt rodiče a i přesto si troufám tvrdit, že rozvod je horší, protože to je ZRADA.
Co Ti na to Antarie mám říct. Jak potěšit Tebe a malou. Je ještě nějaká naděje, že by slzy vaší dcery obměkčily srdce Tvého muže?

Romísek
Naprosto s Tebou souhlasím. Malá to nevnímá, řekla jsem jí, že táta odjel na dlouho pryč pracovat, té jsou 4 roky. Ale ta starší měla ráno oči celé opuchlé. Vím, že musím být silná už kvůli ní a pak to zvládnem i když vím, že ne všechny dny budou v pohodě. Příjde den, kde si popláčeme obě.

To mi říkala i moje maminka a měla pravdu.
V pátek jedu s dětmi k rodičům. Bydlí na vesnici, mají dům a zahradu, tam nám bude dobře. Horší na tom je, že rodičům přivezou uhlí a naši, protože už jim bude 70 let, tak potřebují pomoct a mamka poprosila mého manžela. Odpověděl jí, že neni problém, že to přijede složit. Takže se tam společně uvidíme. Vůbec nevím, jak to vydržím nebo co mám dělat? Jak se tohle dá vydržet?

Antarie
Ty už tady dávno neřešíš jen tak nějakou nevěru, on má regulérní vztah. K tomu má Tebe a holky a rodinu okolo. Proč by něco řešil? S milenkou je mu fajn a dveře k Vám jsou také stále otevřené. Co víc si přát? Myslím si, že dokud na něho budeš čekat s otevřenými dveřmi, nerozhodne se a bude to stejné trápení jako dosud. Bude pendlovat mezi milenkou a Vámi a Ty se budeš cítit strašně.
Měl by si uvědomit, že nemůže mít všechno. Buď milenku nebo rodinu, ale obojí ne.

Teď nastal čas, kdy budeš muset být silná, ale hodně silná. Kdy se budeš muset usmívat na děti a držet rodinu, čas na pláč a stesk ti zůstane jen večer do polštáře, kde tě nikdo neuvidí a neuslyší. Přeji Ti ať jsi silná a zvládneš to, hlavně ať tohle období máš co nejrychleji za sebou.

tví rodiče neví,jak to mezi vámi je?

-souhlasím

Táta to asi neví, ale mamka ano. Pomoc ale nutně potřebují. Táta si před měsícem na pile uřízl pravý ukazovák a oni se nemají na koho obrátit.

Říkal mi, že to chce s milenkou zkusit. Ale taky říkal, že to u ní nevydrží. Jinak plánuje asi na měsíc odjet do zahraničí. Dostal nějakou pracovní nabídku. Bude mít čas na přemýšlení.

Já vím, že se vám zdám strašně naivní, ale já bez něj nemůžu být. Strašně se trápím. Nejím. Chci, aby to s milenkou skončil a vrátil se k nám. Přece nemůže zahodit krásných společných 19 let. Vždycky jsem si myslela, že když je muž u porodu, že to velice vztah zpevňuje...ale není to tak. Jsem tak nešťastná.

naši se rozvedli po 22 letech-a bylo to to nejlepší co mohli udělat-mamka ho milovala-až moc,on nebyl zralý ani na manželství,ani na rodinu-s námi si neuměl pohrát,nic,zajímali ho ostatní víc než vlastní děti.Mamka byla pak na dně,my ju nezajímali,což také nebylo ideální
Každopádně Antarie,přála bych Ti,aby jsi byla šťastná.

tak to rozumím,klidně bych Ti ho složila sama-dělám to každý rok,baví mě to-jsem sice sedřená jak prase,ale ten pocit dobře odvedené práce je k nezaplacení

ANtarie
Já teda nevím, ale ten pocit že bez někoho nemůžeš být, přichází u rozchodů snad u každého, nebo se mýlím..?? Já si myslím že ty by ses měla naučit fungovat sama za sebe, i bez něj, protože on ti za tohle všechno trápení už dávno nestojí, přestože je to otec tvých dětí... Podle mě si úžasná ženská a máma, která nebude mít problém najít si chlapa, který bude respektovat tebe i tvoje děti a bude tě mít rád takovou jaká jsi........ a nebude ti lhát a dávat naděje, které stejně splnit nedokáže....Kolikrát už jsi manželovi odpustila??Věřím, že prožíváš hrozné období, ale věř že i dětem bude lépe když budete žít odděleně ale oba šťastní, než takto ( vlastní zkušenost). A i kdyby se manžel vrátil, tvoje důvěra v něj už musí být absolutně nulová, lhal ti tolikrát, že nemá smysl mu tu šanci znova dát. prostě si ji nezaslouží....To by sis snad už nemohla vážit sama sebe..