Nevěra

Vláďa
To víš, že přečetla. Ale nepojedu nikam.

Je tam podle mě mnohem víc.
Já už jsem kdesi o chlapovi, který by Tě měl nosit na rukou, psala. Ten tvůj to nejspíš nebude, ale soudy mi nepřísluší. Každopádně bych ti přála, ať svého rozhodnutí s odstupem let nelituješ a nestrávíš svoje nejlepší roky s někým, kdo za to nestojí.

Antarie
Antarko, vrátila jsem se z dovolené a docela jsem byla zaskočena, co zrovna musíš prožívat. Nejdříve jsem se k tomu nechtěla vůbec vyjadřovat. Jak už Ti někdo psal, tu bolest si musíš protrpět sama. A věř mi, že na Tebe myslím často, jak Ti musí být, jaký chaos a zoufalství v hlavě musíš mít. Kdysi, když jsem prožívala sice jiné trauma, ale bylo to taky dost na psychiku, mě poradila kamarádka. Chceš-li najít řešení, zkus si odmyslel, že se problém týká tebe a že Tě o řešení tohoto požádala sousedka. Co bys ji poradila?
Podívej se výš na vzkaz od iji. Je to přesně to, co bych sama sobě poradila, respektivě té sousedce.
Já vím, je to těžké se odpoutat od citů, vzteku ........... Ale kdyby to jen trochu šlo, přemýšlej o tom, co chceš.
Chceš, aby zůstal? Tak to udělej podle Iji. Teď je Tvůj muž zamilovaný, když uvidí, že ho nutíš do okamžitého ukončení vztahu s milenkou, možná to udělá ze strachu, že si rozbije manželství, že příjde o děti - výsledek bude, že tě potom možná nenávidět nebo přinejmenším budeš jeho nepřítel. Když budeš před ním plakat, nadávat, bude před tím utíkat zase k ní.Má výčitky svědomí a ty mu pomůže utišit zase ta milá, bezproblémová láska.
Když vydržíš - zamilovanost do 1/2 roku odezní a manžel bude schopen myslet hlavou, je možné, že se manžel vrátí do fungující rodiny. Jde pak o to, jak budeš moc s ním žít dál - odpustíš? Pokud s ním budeš chtít žít, tak budeš muset.

Nebo chceš, aby vše rychle skončilo? Tak ho vyhoď, dělej dusno. Manžela vlastně pošleš do náruče té druhé. On se jí třeba nabaží, až se odmiluje, ale cesta k návratu už bude hodně špatná.
Vím, že je to hrozně těžké rozhodování a v situaci, kdy nejsi zcela O.K. se chovat k manželovi slušně a tolerantně je mnohdy nad síly.
Antalko, vím o čem mluvím, to samé se stalo kdysi mé sestře. Muž ji opustil, když byly děti malé. Byl zamilovaný, že nemohl žít bez té druhé. Když byl s ní "plakal" pro rodinu, když byl s rodinou plakal pro milenku. Z nového vztahu se vzpamatoval po půl roce, ale v původní rodině, byly již vztahy tak narušeny, že už nebylo cesty nazpět.
Promiň, že se Ti vkrádám do soukromí, ale nedalo mi to. Určitě neodsuzuji Tvého muže, tak jako některé diskutující. Manžela neznám a možná, že se mu vše jen stalo, aníž by se o to nějak snažil. Jiné by ovšem bylo, kdyby se mu to stávalo často. To bych opravdu přemýšlela, zda z tohoto soužití vystoupit a začít nový život zatím sama s dětmi a pak časem.......

jo kdyby ženská v této situaci mohla dělat mrtvího brouka rotože chlapy jsou v podstatě sraby snaží se rozhodnutí nechat na ženské a at se rozhodne jak chcechlap to vždy využije
vyhodíš chlapa řekne já jít nechtěl ona mě vyhodila
zustanes ním a když se stane že sluvkem se k tomu vrátí vrazí ji -vždyt jsi chtěla at zustanu jo jo chlapy i když i ženský jsou někdy taky potvory

Asi jsi to špatně pochopila.Nebylo to o tom, kdo přivádí děti na svět...,ale proč!

Omyl!Trošku z historie ...banda holčin šla na mamuta a hoši udržovali oheň?...Ano, sice na tom tvrdě makáme, abychom dosáhly změn v genetické výbavě našich předků opačného pohlaví, ale bude to ještě nějaký pátek trvat.Zodpovědnost je především doménou žen, nikoliv mužů...

Antarie

Antarie, tohle je cesta do pekel. Musíš se ovládat, abys byla schopná být nad věcí a dělat dobrá rozhodnutí.

Tvůj muž je - promiň mi to - sobec a manipulátor - jediný jeho zájem je, aby "on chudáček" nezůstal sám a jeho špatné chování se neobrátilo proti němu.

Pokud s ním přesto chceš zůstat (rozumím tomu), postupuj dle rad Hašlerky. Je to nejrozumnější rada, která se zde objevila, včetně toho trvání na společné péči o děti po rozvodu a toho, abys odjela na 2 týdny pryč:
1. vyčistíš si hlavu
2. budeš se domů těšit (minimálně na děti a možná i na něj a lehčeji se ti bude vracet se domů a komunikovat)
3. jemu možná budeš chybět (což by mu mělo pomoci se rychleji a správně rozhodnout)
4. on si uvědomí, jaká je to starost mít děti a věnovat se jim.

Všechno dohromady je jen plus pro tebe, tak chytni příležitost za vlasy!

Milá Antarko!Není dne, kdybych si na tebe nevzpoměla, jen posezení u počítače poněkud zanedbávám..Opravdu mě nemusíš přesvědčovat, že je těžké tuto situaci ustát a někdy hold bouchneš.Psychika dostává zabrat.Tím ale trošku nahráváš svému nerozhodnému manželovi *má cenu sdílet život s takovou hysterkou?* OBRAZNĚ ŘEČENO!!
Pokud máš silu na to, někam, třeba jen krátce vyrazit - poradila bych ti totéž, ale né sama!Bulet a pitvat každičké PROČ můžeš i doma v koupelně.Ty potřebuješ povyražení...ale zároveň si kladu otázku, jak to snášejí dcery?Bude vhodné nechat teď napospas jejich křehké dušičky tátovi, který se hroutí, jako domeček z karet pod tíhou svého sobectví a rozmaru?
Antarko hlavně se neponižuj!Jsi krásná ženská, máš 2 nádherné děti a spoustu lidiček kolem, kteří ti fandí.Pokud bude chtít odejít, nejspíš to udělá, ale ty nedovol, aby mu jen na vteřinu problesklo hlavou - dobře jsem udělal!Rozumíš mi?

Není umění jít v jakési euforii v bílých šatech a obleku k oltáři, říci si tam své ano a později splodit děti.Partneři jsou láskou opilí a jde to jako po másle..
Umění je překážky ve vztahu ustát a jít příkladem svým dětem, že dáme li se na vojnu, tak se z ní neutíká!Statistika rozvodovosti vykazuje nehorázné cifry.Je to hnus!

Za cenu ponižování, neschopnosti si sebe vážit, žití života se sobcem a manipulátorem?!?! Děkuji, nechci (a nemám).

Pozor!Nemluvím o domácím nasilí!

Já taky ne. Podvádění, lži atd. jsou ponižováním, nejsou domácím násilím a přesto jsou - z mého pohledu důvodem pro rozvod.

Antarie
Ahoj, nemáš to lehké. Holky Ti tu radí pár dobrých věcí, já chci jen říct, že ne vždy se vyplatí vyčkávat a dávat pánům čas s tím, že zamilovanost vyprchá a oni se vzpamatují. Znám pár případů, kdy to zdaleka tak nedopadlo a bylo ještě hůř. Nepřála bych Ti to, ale nedá se na to spoléhat. Pokud by ses měla trápit a čekat na to, až se odmiluje, a u toho se dívat na jeho pokračující zálety, nebylo by to asi dokonalé. Myslím, že se to nedá vydržet - aspoň soudím podle sebe, já bych na to neměla sílu.

Samozřejmě, že je to diskutabilní téma.Ale já mluvím především o nevěře samotné..
A při vší uctě, co intuice a zdravý usudek při volbě partnera?Nebavíme se doufám o nejslabší sociální vrstvě, kdy Eržika musí dostat do ciferníku, aby jí došlo, jak moc ji Dežo miluje...

Antarie

Holky, četla jsem jenom tu poslední stránku a mám husí kůži až ... někde! Příběh Antarie mě zasáhl. A teď - Antarie - moc prosím, abys mi odpověděla, na co se Tě zeptám. Pořád řešíš manžela (tedy aspoň z Tvých posledních příspěvků to tak cítím), ale co Ty?!? Co vlastně děláš, když není u Tebe? Koukáš na společné fotky? Pláčeš? Trpíš? Nebo si jdeš zacvičit, koupit něco krásného na sebe, na manikůru, ke kadeřnici. Vím, že na tohle nemáš ani pomyšlení, ale zkus to. Tvůj chlap své trápení šikovně hodil na Tebe, víš, jak šíleně se mu ulevilo? Teď je opravdu šťastný (on je, nevěř, že se trápí), má Tebe, má milenku, nemusí dělat tajnosti, nic. Pokud nebudeš nic dělat, nezmění se to. Nikdy. Pokud ho omrzí tahle, najde si jinou, Ty jsi přece ta chápavá. Ta, se kterou se dá mluvit. Já jsem před časem musela řešit to samé a to jsem fakt hezká atraktivní štíhlá blondýna, spousta kluků mě uháněla, ale drahému jsem se jaksi "okoukala" a našel si ještě jednu. Měli jsme super vztah, fakt jsme se moc milovali, takže to taky nevydržel a přiznal se. Ulevilo se mu. Ale...nějak se neměl k tomu, aby se rozhodl. Chvíli jsem to vydržela, ale bylo to peklo, peklo, pekloooo. Ty asi víš, o čem mluvím, že? A víš co? Vyhodila jsem ho, začala pařit s kámoškama, nakoupila si tisíc nových hadříků, nechala si udělat manikůru (ale při tom všem mi bylo ještě pořád zle) no a za dva týdny jsem potkala kluka.. A dnes jsme manželé . Nejlepší na tom je, že se mi vlastně strašně ulevilo, že jsem moc šťastná, že to tak dopadlo, tenhle je totiž tisíckrát lepší, než byl ten minulý. Je lepší prostě ve všem . A to jsem si předtím nedokázala ani představit, že bych někdy neměla být s tím minulým. Prosím přemýšlej o tom... A važ si sama sebe. Ty jsi jedinečná, vyjímečná a chlap, co si toho neváží, je pitomec. Opakuj si to každý den ..