Nevěra

No to jiste ne, samozrejme je rozdil, pokud to chlap udela jednou za nekolik let, nerozkecava se s tim vsude, nema to dopad na deti a nebo kdyz je to notoricky suknickar, taha se s tema milenkama po meste a jeste pak misto aby vzal deti do parku ci do kina, tak se radsi venuje ,,svym zalibam,, tam uz je rozchod jiste na miste.
No jiste je rozpad te rodiny vina toho chlapa, ale ve vysledku je ten dopad na deti stejny.

Zkousela jsi nekdy neco vysvetlovat 3letemu decku? Zvlast kdyz se na kazdou vec zepta 100X. Vcera jsem musela svemu 3letemu synovi vysvetlit, ze jsme museli dat pejska pryc, protoze na nej nemame cas a on si z toho(nevim proc) vydedukoval, ze pejsek umrel a jeste navic kvuli nemu a plakal cely vecer.

tak přesně tohle jsem kdysi přítelovi řekla já otázka je jak bych reagovala, kdyby se to fakt stalo..

Tak nějak se to dá říct.

Ano zkoušela. A samozřejmě vím, že takhle malému dítěti to asi nevysvětlím, ale to nevysvětlím ani nic jiného, takže to není jen o té nevěře, že nejde vysvětlit. Ale to je to samé jako by ses mě zeptala, jestli to můžu vysvětlít batoleti. Asi těžko. Mluvila jsem tedy zřejmě o větších dětech, které už to mohou chápat.

hayaska

No, co ti na to mám napsat, myslíš jako že bych odpustila svému muži nevěru jen proto, aby neodešel ode mě a od našich holek? To bych byla pěkná chudina, kdybych musela dělat hluchou a slepou, a přitom bych to všechno věděla, a v tom případě i ten chlap tě má za takovou chuderku, která s ním musí být, tohle nemá cenu tady řešit, nikdo nezmáme svoje poměry v našich rodinách a nemůže mě proto nikdo nikoho odsuzovat, nebo psát takové názory, že až budeš starší, tak to pochopíš, atd. to je přesně jako ty řeči když se naši rozváděli: to pochopíš až budeš velká, na to si ještě teď malá, víš.... takový kecy miluju, pamatuju si moc dobře doma to dusno, když každej měl jinýho partnera, ale rodinu chtěli udržet kvůkli mě a bráchovi, a jak se mi ulevilo když se rozvedli, najednou klid, pohoda a všechno šlo, takže si stojím za svým.

Majda
Je mi 28, 10let manželství, 11let vztah, 2dcery, 4roky a 9měsíců, manža 34.

Jak může být ten chlap tak super a život s ním tak krásnej, když tě podvádí, nebo teda podvedl? Asi to není zas až tak super, když to hledá jinde.

Mám v tomhle stejný názor jako Mishka. Nevěra do vztahu nepatří. Já to tak mám nastavené. Jsem zářijová Panna a nevím, nakolik to s tím souvisí, ale na spoustu věcí jsem strašně citlivá. Když to zveličím, šíleně by se mě dotklo, kdyby partner dal do dveří přednost jiné slečně dřív než mně (ale on muž vlastně chodí první, ne? ), natož kdybych měla vědět, že dal přednost jiné v posteli.
Samozřejmě okamžitě pálit mosty, brát dětem tatínka aniž bych znala důvody, okolnosti... by nebyl ani můj styl, ale myslím, že důvěru, na které vztah stojí, už by partner nikdy zpátky nezískal.
Asi takhle. Nedělám to já, ve snu by mě to nenapadlo, tak si k sobě hledám partnera, který to má nastavené podobně.

tak vzhledem k tomu, že máme s manželem děti, tak bych nevěru odpustila. Ale taky záleží, s kým by mi byl nevěrný, proč a zda šlo o sex nebo o něco víc. Doufám, že pokud se mu to stane, tak se to nedozvím, ale je pravda, že nikdo nemůže trvdit, že se mu to v životě nepřihodí.

Asi tak, pěkně napsáno. Důvěra na které stojí vztah.

naprosto souhlasím

Tak..už tu toho padlo hodně... a taky - neříkat v žádném případě, nepřiznávat se.
Nechápu, jak může někdo něco takového provést a pak se tomu milujícímu podívat do očí.. ???? a jít dál.. to je vrchol hnusu... Kdyby se mi to stalo, přiznám se, za cenu, že mě nechá. Protože já bych to na něj neuhrála.. neumím to, naštěstí ! A z opačného hlediska - kdyby mi to udělal on..a nepřiznal by se..a žil dále vedle mne..úplně v pohodě, aniž bych něco zjistila.. a potom bych se to dozvěděla, po nějaké době, byl by 100% konec!! ani ne tak kvůli samotné nevěře, ale kvůli tomu, co je to za člověka, když se takto umí přetvařovat.. asi bych měla pocit, že ho vůbec neznám... ale kdyby přišel sám, s výčitkama a přiznáním..bolelo by to, nechtěla bych vědět podrobnosti a snažila se odpustit a zapomenout.. a někde v hloubi srdce by mne malinko hřálo to, že přesto všechno je to pořád člověk hoden mé lásky.

neberte si to nikdo osobně.. já má trošku averzi vůči dnešnímu stylu života.. a volnomyšlenkářství..

Ono to je taky o tom, že v podstatě žádná z nás (žádný člověk) nemůže úplně říct co to s ním udělá a jak by reagoval kdyby...

Myslím, že hodně lidí co si v prvním momentě řeknou, že to musí znamenat konec to pak zkouší zvládnout a ustojí to. Nebo to neustojí po delší době protože to mají stále v hlavě a v duchu to partnerovi při každé příležitosti vyčítají.

Nevím, já si myslím, že bych nevěru ustála - samozřejmě za určitých předpokladů, jen jde o to jestli to není právě ten paradox, že bych ve finále reagovala úplně obráceně.

Jo to je - ale taky v tom vidím rozdíly - když se to neděje mě - partner má kolegu, který nejen že má víc než jednu milenku, ale jednou v pátek když jel domů z práce volá tomu mýmu - že se mu nechce domů že se ještě staví (někde) a nechá si ho za 3 kila vykouřit... docela dost dobře si ho dokážu představit, že přijel domů dělal děsně strhanýho a ještě se nechal obskakovat a nehnul brvou - přitom to je člověk který ještě svou manželku dokáže sekýrovat, že nemá dostatečně uklizeno a navařeno.
Tohle je pro mě důvod ke konci a vrchol hnusu.
A nejhorší je že jeho manželka absolutně nic neví a myslí si jaký s ním trhla štěstí.
Takže v nevěře jsou rozdíly...
Jen mi holky řekněte jak byste reagovaly na tohle, moc tu holčinu neznám, ale říct jí to nebo ne??? Taky už jsem se setkala s tím, že takhle jedna slečna zavrhla tu druhou co jí něco podobnýho řekla, že je chce naschvál rozeštvat a že závidí...

Jo jo lidský vztahy to je věčněj problém.

Misinkass: Mám to stejně, možná jsme idealistky. Ale pořád věřím, že jaký si to člověk udělá, takový to má.
Samozřejmě se dá na všechno dívat z různých úhlů, netroufla bych si nikoho odsoudit. Ale já mám nastavené nějaké zásady a mám pocit, že bych si nemohla vážit sama sebe, pokud bych v tomhle před sebou selhala. A totéž očekávám od svého partnera. A jak už jsem kdesi výše napsala, kdyby k něčemu přece došlo, nesnesla bych pocit, že to ví celé okolí a já jsem za naivku.
Kdyby si chtěl chlap jenom ulevit a říkal partnerce o každém úletu, považovala bych ho za sobce, ovšem podepisuju se pod to, co napsala Misinkass. Romantička, no...

káju, není dobré se plést druhém do soukromí, je to pouze jejich věc, i když okolí o tom ví, ale mohlo by se stát, že nakonec za tu špatnou budeš ty, takže bych si to nechala pro sebe...

jinak je lepší to nevědět, už ten pocit, že si myslím, že ten můj je mi věrný a mám k němu důvěru je lepší, než vědět, že mám doma záletníka. A když nejsou důkazy o jeho nevěře, tak není třeba pochybovat o tom, že je věrný...