sheila
Ahojda, včera jsem se mu tam koukla, nic nepřibylo a nic taky neubylo. Vyprdla jsem se na to, fakt. Asi se na to vykašlu...knížka leží vesele v garáži, vlhne a kroutí se jí listy - haha, jedině dobře. Párkrát se mu tam ještě mrknu, když tam budou další sms, který nasvědčujou něco víc než vrácení té zkurv. knížky, normálně zakročím a když ne, tak na to peču.
sheila
Nechci tě nějak nervovat, ale mě přijde DOST divný, proč si nechává v mobilu od ní sms!?
A co to, že jsi tak otočila? Já bych toho asi využila a zeptala se ho na to, asi bych nezkousla, že mě s tou holkou podvedl a dál se s ní stýká nebo píše nebo i to, že se s ní má sejít a něco jí vracet. I když tak někdo to dokáže pak přejít, no, já jsem spíš taková, že jakmile mě podrazí někdo jednou, tak už mu pak nedokážu tolik věřit a za vším už hledam něco.
Holky já nevim, já už spíš nějak už nemám sílu to řešit...
andre
tak nějak jsem to myslela...uvidí se..spíš doufám, že to všechno skončí předáním té knihy
sheila
Třeba jo..však uvidíš.....to sama určo poznáš..ale každopádně já bych si chlapa hlídala kam jde a s kym atd.))))
Sierral
jj, přesně tak, vystihla jsi to úžasně...taky mám strach, že bych někoho takového už nepotkala. radí se lehce, to vím ze zkušenosti, ale i tak jsem moc ráda za všechny rady co tu padly!! Včera to šlo, byla jsem i ještě zacvičit, takže jsem se úplně zrychtovala ve fitku, jak jsem byla vytočená a k němu pak přřijela úplně na pohodu...akorát jsem teda nepochopila, že ty sms nevymazal a ten telefon (černej) ležel provokativně na bílym gauči na opěradle, úúplně naráně! jestli na mě něco nezkoušel? nevim? Každopádně jsem se držela a sehrála na jedničku že nic nevím. Uvidím dneska, jestli nebouchnu
Já tě naprosto chápu. třeba je to opravdu nevinné - hl. z její strany. Pamatuj, že chlapi chtěj vždycky to, co nemůžou mít - a když to mají, tak to pak nechtějí. Já postupuju podle známého důvěřuj, ale prověřuj. Ten můj už mou důvěru zklamal tolikrát, že to není lehké mu znovu důvěřovat a vůbec ho nekontrolovat. Je to sice hnusný, sama si to uvědomuju, ale nemůžu jinak. Prostě jakmile vycítím, že se něco děje (a že mi ženské na to máme 6. smysl), tak se mu do mailu kouknu. A zatím se mi to podezření bohužel vždy potvrdilo. Já chci prostě radši vědět než žít v nevědomosti.
Sierral
tak to máme stejné. všichni se mi diví, jak v takovém vztahu mohu být, když vždycky tu mojí těžko nabitou důvěru zklame. A já sama nevím. Asi je to tím, že mi ještě pořád převažují pozitiva...fakt bych ho nerada ztratila kvůli tomu, že bych bývala třeba včera vybuchla a uhodila na něj s těma sms. Holka nemáme to ani jedna jednoduchý a ten kdo nezažil tak jen těžko chápe..není ten tvůj taky náhodou beran?
Někdy by mě zajímalo, jestli tohle řeší i chlapi.. nebo se trápíme vždycky jenom my. Co vy, máte nějakýho kamaráda, na kterýho by ten váš mohl třeba žárlit a užírat se tak, že by vám kontroloval sms, maily..
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.