Nesnášim přítelova nej kamaráda

Ahoj holky, nikdy bych neřekla, že se budu muset svěřovat právě s tímto problémem a žádat o radu.
Jedná se o to, že nesnáším přítelova nejlepšího kamaráda. S přítelem jsme spolu skoro dva roky. Máme poměrně spokojený vztah, až na tento problém, s kterým se nedokážu vypořádat. Ze začátku našeho vztahu, jsem jeho nejlepšího kamaráda měla ráda, trávili jsme spolu všichni společně čas a bylo to skvělé. Bohužel vše se zkazilo. Jeden čas si přítel neuvědomoval, že více času tráví s ním než se mnou, kdykoliv mu on napsal, tak přítel letěl, skoro bez ohledu na mě, prostě jsem musela jít stranou, aby se jeho kamarád nenaštval, že na něj nemá čas. Nebo například jeden okamžik, který mi dodnes utkvěl v paměti a to je to rok zpět je, že jsme se s přítelem celý víkend neviděli, protože jsem byla pryč a když jsem přijela, byl se mnou cca 10 min a řekl mi, že musí za ním, protože ho celý víkend neviděl. V té chvíli mi ani nedošlo, jak se ke mě hnusně zachoval, až časem. Stalo se podobnývh věcí víc. Ale s přítelem jsme si vše vyříkali, uvědomil si chybu a od té doby už to nedělá. Vím, je blbec, že se takhle choval, ale když si to uvědomil tak budiž. Ale díky těto věcem, jsem právě jeho nejlepšího kamaráda začala nemít ráda, žárlila jsem. Pokaždé když se o něm zmínil nebo s ním byl, jsem na něj byla hnusná, protože mi to vadilo. Došlo to až tak daleko, že přítel se mi sice o něm už nezmiňoval, ale chodíl s ním tajně. Prý to myslel dobře, ale díky tomu jsem ho začala ještě víc nesnášet. Později mému přítelovi jeho "nej kamarád" udělal docela ošklivou věc a nebavil se s ním za nic půl roku, udělal z mého přítele blbečka, i přes to, že mu vždy se všim pomohl a nikdy ho nenechal bez pomoci. Tento půl rok, co se spolu nebavili jsem byla tak šťastná a spokojená, bohužel se stalo to, co jsem si nepřála, udobřili se! A zase to nanovo začalo. Sice už mi nelže, že s ním jde, nechodí s ním ani tak často jako dřív. Ale bohužel mám takovou averzi, nechápu co to ve mě vždycky vyvolá. Žádný jiný z jeho kamarádů mi nevadí, jako právě tenhle, ten, ketrého zná odmala a má ho rád. Je to hrozné, vždy si to snažím nějak odůvodnit, např. si říkám, že mohu být ráda za to, že nechodí s holkama nebo že mě nepodvádí. Ale prostě nejde mi to, jsem z toho rozhozená a jsem za to na něj akorát ošklivá, podrážděná a pak z toho vzejde hádka. Nechci mu zakazovat se s ním bavit, to by mě ani nenapadlo, ale nevím co mám dělat, trápí mě to. Vždy, když jsem za to hnusná a pohádáme se, tak mu to vysvětluji, on mi řekne, že to omezí, ale já nechci aby to omezoval, je to k ničemu. Potřebuji se s tím nějak vyrovnat sama. Už nevím, chtěla jsem se kvůli tomu i rozejít s ním, abych se toho hnusného pocitu zbavila. O žárlivosti to není, je se mnou daleko častěji než s ním, snaží se mi to i tak vynahrazovat, ale já prostě ne a ne.
Vím, že některé z vás mě nepochopí a řeknou si, co to řeším za prkotiny, ale mě to opravdu hodně vadí a trápí. Jde mi hlavně o to, že nedokážu potlačit emoce a hádáme se kvůli tomu. Když to nějak překousnu, tak to přijde zase jindy. Možná mi pomůže něco od vás, jsem z toho už opravdu zoufalá. Děkuju vám předem.

blondyblue

Já tě chápu, ale napadá mě jen jediné řešení, a to vyrazit si někam se svými kamarádkami, užiješ si zábavu, nebudeš muset myslet jen na přítele a on bude moci být s kamarádem. Nebo pokud se chceš mít klid v duši, zkuste něco podniknout společně (ty,přítel plus jeho kámoš, nebo sebou vezmi kámošku pro toho kamaráda)

Gabrielle

Když on je první problém v tom, že já a jeho kámoš se už nemusíme, on mě už taky nemá rád a druhý problém je ten, že on má holku už asi 4 roky a skoro vůbec už spolu nejsou, mají to tak, že ona i on si dělají co chtěji, vidí se jednou za týden, prostě free vztah a bojím se aby tenhle styl nepřenesl nějak na přítele, myslím si prostě, že to není kamarád pro něj.

Markvitka

Měla jsem to úplně stejně, ani nevíš jak moc ti rozumím.. kdykoliv se mi pak o něm jen zmínil, co mu třeba říkal, tak sem byla schopná se naštvat, prostě jsem se chovala jak magor.. kupodivu to nakonec dopadlo tak, že se jejich cesty kvůli různým věcem rozdělili a už se nevídají, jen tak jednou za dva tři měsíce, a je klid Tak vydrž!

Gabrielle

děkuju tenkrát už to vypadalo nadějně, byl to opravdu bezproblémovej půlrok, je to takový pitomec, že doufám, že se opravdu jejich cesty rozdělí, protože jsou oba úplně jiní.

Markvitka

Reaguji na Gabrielle:
Rozumím, taky jsem měla dojem, že kamarád mého přítele akorát "kazil"

Tlapka13

Měla jsem to úplně stejně. Kamarád přítele podle mého ovlivňoval a taky jsem se bála, aby na něj nepřenesl to užívání si života. Ale mezi mnou a tím kamarádem to zašlo tak daleko, že jsme se do sebe naváželi a mluvili o sobě hnusně, prostě jsme se nemohli vystát.

Přítel kvůli mě omezil čas, co s ním trávil a já se naučila skousnout ty jejich chvilky. Hodně mi ale pomáhalo, že jsem poprosila přítele aby se o něm přede mnou nezmiňoval, abych na něj nemusela myslet.

Gabrielle

Reaguji na Tlapka13: Přesně, já se s ním už taky nemohu vystát, asi mu zkusím říct ať to omezí, třeba mi to pomůže k tomu, aby mi to časem nevadilo vůbec.

Jinak holky děkuju moc, ani jsem nečekala, že některá z vás to také tak měla..

netul

Já dala příteli rovnou vybrat, buď já a kamarádi ,,sem tam" nebo nic. Samozřejmě to omezil na minimum, které mi vyhovuje. Když mu na tobě záleží, musí to pochopit a udělat kompromis.

Red_fire

Cituji netul: Já dala příteli rovnou vybrat, buď já a kamarádi ,,sem tam" nebo nic. Samozřejmě to omezil na minimum, které mi vyhovuje.

Páni, a žili ve zlaté klícce šťastně až do smrti...

Cituji netul: Když mu na tobě záleží, musí to pochopit a udělat kompromis.

Jenže tohle moc jako kompromis nevypadá

Nechci, aby to vypadalo, že se do tebe navážím, ale jak jste to měli s přítelem (resp. on se svými kamarády) předtím? Je fakt, že můj je v tom vážně zlatý a omezil je sám (stejně jako já - když spolu chceme být o víkendu sami, kamarády jednoduše vídáme v týdnu), ale asi by mě ani nenapadlo ultimáta použít...

Schatz1

Já znám takovou hlášku a to -najdeš si přítele a rozumíte si, oblíbí si tě i jeho rodina, plus pro tebe ale pokud neprojdeš u jeho nej kámoše tak to máš marné. Jak se říká přítelkyně/přítel přichází a odchází ale nej přátelé zůstanou.Chodíš sice s ním ale...Vím je to mimo tématu protože ty máš naopak.

netul

Reaguji na Red_fire: No ono, když už je to extrém (to vídání s kamarády a popíjení), tak už mi nic jiného nezbývalo...Ale začli jsme spolu chodit někdy v 15ti a jsme spolu téměř 10 let. Dovedeš si představit, že jsem si ho musela trochu ,,převychovat" z puberťáka na normálního člověka, s kterým se dá žít...narovinu - kdybyh takové ultimátium, jak ty říkáš, nepoužila, už dávno bychom se rozešli...A za to nám náš vztah nestojí...

Red_fire

Cituji netul: No ono, když už je to extrém (to vídání s kamarády a popíjení), tak už mi nic jiného nezbývalo...Ale začli jsme spolu chodit někdy v 15ti a jsme spolu téměř 10 let. Dovedeš si představit, že jsem si ho musela trochu ,,převychovat" z puberťáka na normálního člověka, s kterým se dá žít...

Tak v tom případě je to, bohužel, pochopitelné... Jak je možné, že i jnak skvělí chlapi můžou být takoví natvrdlí, viď Jak jsem psala, asi jsem měla štěstí, protože můj milý je v tom opravdu zlatý, takže jsem si to nedokázala moc představit - jiná věc by taky byla, kdyby tohle napsala semnáctiletá kočka o stejně starém příteli, který chodí kalit každý pátek a jí to vadí... ale ve tvém případě tomu rozumím. A i s tím "převychováním" máš pravdu, naštěstí když se na to jde od lesa, mají pánové ještě pocit, jak ohromně vyspěli a jak jsou z nich skvělí partneři... a my je pak chválíme a oceňujeme...

netul

Cituji Red_fire: když se na to jde od lesa, mají pánové ještě pocit, jak ohromně vyspěli a jak jsou z nich skvělí partneři...

Tak to sedí!

Lillly1

no nezlob se...ale podle toho co píšeš to vypadá,že ma raději kamaráda než tebe...znám dva lidi,co byli raději s kamarádama/kamarádkama než se svým partnerem a oba si po dvou letech našli někoho jiného...