Neschopnost vyjádřit to, co cítím

Občas se mi to také stává, Řeším to tím, že si všechno co chci říct napíšu na papír a buďto to dotyčnému přečtu a nebo mu to dám přečíst.. Ale jsem u toho když to čte.. Je to pro mě jednodušší..

Reaguji na Krvinkaxxx:
No taky je to řešení, ikdyž by mě docela zajímalo jak by na to reagoval ...jako řešili jsme to kolikrát přes smsky,icq a tak...ale prostě shodli sme se na tom, že si to musíme pěkně vyříkat z očí do očí , což je jasné.

A nemáš strach z odmítnutí? Já s tím měla taky problémy..hlavně kvůli tomu, že u nás doma to nikdy na city nebylo...matka je chladná...A když už jsem se o něco snažila..bylo mi řečeno, že jsem dětinská..takže jsem to v sobě radši všechno držela. Teď s přítelem jsem měla třeba hrozný problém říct, že ho miluju..několik dní jsem nad tím přemýšlela, jak to podám, při jaké příležitosti, jak bude asi reagovat apod. Nakonec jsem se k tomu dokopala a řeknu ti..to byl úžasný pocit..taková úleva.

netýká se to přímo citů ale já když chci svýmu partnerovi něco zdělit a bojím se nebo se necítím na to říct mu to do očí,tak mu to taky píšu

Chápu,mám to úplně stejně-spíš měla--dokud jsem nepotkala před lety člověka,který mě to naučil..jde to a opravdu se Ti uleví.Ovšem musíš sama moc chtít a dotyčný být trpělivý a nedovolit to,abys vycouvala
Možná máš strach a určitě respekt..ale věř,že až to ze sebe dostaneš uleví se Vám oběma..zkus to,i když se budeš cítit třeba v danou chvíli blbě...ale dotyčný to podle mne ocení.

Jo právěže dotyčný je docela dost trpělivý a myslím, že se mě snaží k tomu dokopat, což je od něho fakt pěkné ...Jo chce to asi se pořádně hecnout a překonat se a "vyklopit" to všechno.....jinak díky za názory

Reaguji na Anetth:
Nejsi v tom sama
Já neumím tři věci:
1) stydět se.
2) prohrávat.
3) vyjadřovat city.
Komplikuje mi to sice trochu život, ale naučila jsem se s tím žít

Já mám taky problém. Oba rodiče mám takové chladné. Hlavně táta. Máma je taková citlivá, ale nikdy mě nikdo z nich nijak neobejmul, nepochválil, nedal pusu, máma mi řekla, že mě má ráda jen v těch chvílích, kdy mi bylo opravdu hrozně. Neumím to samé projevovat jiným lidem. Né že by to nešlo, ale bojím se jaká bude reakce. Co třeba nechápu je oslovování mezi sebou kočičko, broučku, myšičko, zlato a líbání na tvář i když se ti lidé nemají rádi. Takže většina lidí to kolem mě dělá. Políbí se navzájem a se mnou nic, protože ví, že na to nejsem. Se vztahy. Ještě jsem nikomu neřekla, že ho miluju a sama od sebe se bojim dotýkat. Je to zvláštní.

To máme stejné.
Také mi to komplikuje život,proto se to snažím zlepšovat,především umět prohrávat a vyjádřit své city,pocity.

Ale povím vám,že je to běh na dlouhou trať

taktéž

Přesně tak, ta móda pusinkování se při setkání s přáteli, leze mi na nervy a na oslovování miláčku atd. taky nejsem a miluju jsem taky ještě neřekla.

Akorát mě teda nijak nevadí, no nevím jak okolí, ale jsem v pohodě.

Takže

Jo