Nepříjemní důchodci

Reaguji na kanka: ty se snad orientuješ v naší rodinné situaci nebo jak? No já ti sem oddací list zasílat nebudu

Jo, aha, tak to pardon, já jen, že ještě minulý týden jsi psala stále o movitém nastávajícím, tak mi to nějak utkvělo v paměti.

Reaguji na kanka: nj, můžeš gratulovat, jestli chceš

Já nestačím žasnout, kolik vzdělaných lidí tady i v mém okolí se v poslední době projevuje jako arogantní pi.tomci. Ohrnovat nad někým nos jen kvůli (ne)dosaženému vzdělání je pro mě naprosto nepochopitelné. Diplom je jen dokladem toho, že člověk dodělal školu, nevypovídá nic o charakteru, všeobecném rozhledu a v dnešní době očividně ani o inteligenci.

Díky pokoře nepotřebuje být opravdový úspěch dokazován vlastními slovy. Malost touží po mluvení, avšak moudrost oplývá pokorou a věděním. Arogance a ego jsou tím prvním, kdo druhé soudí a nebo bez okolků odsoudí .To nejdůležitější na úspěchu je, kým se člověk stane, zatímco jej dosahuje. A to nelze popsat výčtem: „Já jsem takový a takový…“ Já jsem, já mám, já, já, já

a obhajovat se nemusíš , není potřeba

Pardon, ale pokud někdo hodnotí intelekt, přehled, kulturu člověka podle výše dosaženého vzdělání, s takovým se ani nebavím. Je to buran.
A ano, taky mám ráda vyprávění starých lidí, umělců, život ve starých domech v centru města, ale v životě by mě nenapadlo odsuzovat někoho za to, že se dívá na telenovelu, nečte, nebo si zanadává na politiku.

Setkala jsem se většinou s příjemnýma důchodcema nebo obecně se staršími lidmi, samozdřejmě jsem se setkala i s opakem, ale většinou to na těch lidech je hned znát jaký jsou nátury. Bud se už z dálky na psy usmívají a navážou rozhovor a nebo jsou neutrální ( a třeba si myslí bůhví co). Asi jednou se mi stalo, že mě jedna ženská sledovala z balkonu jestli uklidím psí hromádku nebo ne, když viděla že vytahuju sáček tak zalezla, z části to chápu, ale je to nepříjemný. Jako my mladí máme svoje manýry tak i ti staří. Agrasivní a protivní lidé se najdou napříc všema generacema lidí. Také jsem se setkala s lidmi v důchodu, kteří se vyloženě vyžívali v kritizování,hlídání ostatních, což mi leze krkem taky. Nebo naopak s důchodci kteří mladým fandí a berou lecos s nadhledem a usměvem. Prostě můj názor je ten že člověk se za život moc nemění, jen získává zkušenosti. My máme dva psy. Jezevčíka a křízenku huskyho a labradora z utulku. Sousedka od vedle je má ráda vždy příjde, když v neděli dělá třeba kuře a přinese jim kůžičky atd,.... Venku je mám na vodítku, protože jsou to třeštidla, když už je pustím tak ten Ringo ( jezevčík) vezme klacek a Pišta (velká) ho prohání. Děti z okolních domů, se vždycky seběhnou a hned se na ně ptají,hladí si je a dycky prosí at s nima ještě zůstanu venku. Pokud jsou jejich rodiče nablízku tak zatím nic nenamítali ani dítě neodháněli. Vždy je mám na vodítku zvlášt pokud vidím že jde máma s kočárkem nebo menším dítětem, nebo když je venčící doba a všichni jsou venku se psy. Je to individuální, větina pejskařů se mezi sebou zná, tak ví jestli se psi spolu kamarádí nebo jestli hrozí rvačka.

I když je tahle diskuze spíš o důchodních a o psech, tak sem ale musím napsat, co se stalo jednou mně. Jela sem brzo ráno autobusem do školy, je to dálkáč takže je vždycky v pondělí hodně plnej. Deděla jsem na tom sedadle za řidičem a zrovna nastupovala nějaká ženská a vidím jak se sklání k řidičovi a něco mu tam povídá-a ten řidič pak na mě, jestli nepustím paní sednout, že je těhotná. Tak jsem řekla ,,jistě,, a pustila ji sednout. No ale co mě dostalo, že ona vůbec nepoděkovala a když sem se na ni podívala, tak uhnula pohledem. Mně nevadilo, že sem s těmi svými zavazadly musela vstát a jít stát do uličky, ale že ani nepoděkovala z toho sem byla docela v šoku.

Reaguji na kačulík: tak já teda volně pobíhající psy taky nemám ráda....nebo teda spíš nemám ráda jejich páníčky, ti psi za to nemůžou, já mám jinak pejsky hrozně ráda, ale když jdu s naší fenkou na procházku a jde za námi až domů voříšek od lidí, kteří si ho nedokážou ohlídat....normálně by mi to nevadilo, jenže naše fenka zrovna hárala a proto mě to obtěžovalo...navíc se vždycky bojím, že se ten pes rozběhne za mým psem přes cestu a srazí ho auto, což se mojí mamce stalo už dvakrát proto tohle nesnášim.

jojo, asi tak vlastně jsem se snad ještě nesetkala s důchodcem, který by se ke mně choval ošklivě...a to mám teď brigádu v prostředí důchodců (LDN)...možná se opravdu jen stačí usmát a chovat se slušně a pokorně...

Tak ti co opovrhují důchodci a ostatními lidmi co mají jen základní vdělání by si měli uvědomit, že v době našich babiček a dědečků byla jiná doba a jiné priority než je dobré vzdělání. Můj děda měl základní vzdělání jen proto, že když chodil na gympl přišla druhá světová a gympl zavřeli a po válce se už musel starat o rodinu a hospodářství takže na nějaké studování nebyl čas. U ostatních zase zaůřadovali komunisté a studium jim prostě neumožnili. Co se týče dnešní doby tak vina je hlavně na straně rodičů. Na děcka kašlou a pak se náramně diví, že propadají i na základce, takže další studium na střední škole nebo na výšce jaksik se samými pětkami nepřichází v úvahu.
Jinak soudit lidi podle vzdělání je dost uhozené. Taky znám dost lidí s vysokoškolským diplomem a chovají se jako by neměli ani to základní vzdělání a naopak znám i lidi se základním vzděláním, kteří maji o všem takový přehled, že by leckteré vysokoškoláky strčili se svými znalostmi do kapsy
Co se týče důchodců nemám s nima problém, spíš si s nima ráda povídám a poslouchám příběhy jejich mládí. Navíc nikdy nevíme jakým směrem se naše životy budou ubírat a jak se v důchodu budeme chovat my.

Tak já mám zkušenost jak s milými důchodci, tak s těmi protivnými. Jednou jsem takhle jela vlakem a sedla si k jednomu staršímu pánovi. On hned navázal řeč a opravdu mě bavilo si s ním povídat a poslouchat jeho zážitky z mládí, co zažil a kolik toho procestoval. Potom, spíše ale z vyprávění jiných lidí, jsem slyšela, jak do MHD nastoupil důchodce, plno volných míst, ale on si vybral zrovna to, na kterém seděl dotyčný a on ho vyhodil se slovy, ať jde jinam, že tady vždycky sedí on. Nebo o důchodci, který mé učitelce v obchodě schválně najížděl na nohy vozíkem, aby šla rychleji a ještě byl na ní hnusný. Podle mě je to o charakteru, je hodně i mladých lidí, kteří jsou nepříjemní a to jim zůstane až do toho důchodu.
A ještě o tom vzdělání ke kterému tu byla vášnivá debata. Nemyslím si, že lidé, kteří mají pouze ZŠ jsou blbí, či něco podobného. Moje mamka je z 5ti dětí jediná ženského pohlaví. Její matka jí zatrhla jít dál na školu, protože chtěla, aby jí pomáhala doma. A já vím, že ona by měla na to jít studovat, rozhodně není blbá, naopak, se vším si dokáže skvěle poradit.

Nemám žádnou špatnou zkušenost s nepříjemnými důchodci, naopak, ve svém okolí mám spoustu milých starších lidí, se kterými se vždy pozdravím a prohodím pár slov.
Nepojala bych to takto paušálně na skupinu lidí, vždy se někde najde nepříjemný člověk, ať už mezi mladými či staršími. A navíc, každý může mít zrovna špatný den.

Volně pobíhající psy taky nemusím, chodím běhat za ves do polí a jeden "poslušný pejsek" tam na mě vystartoval, i když jsem stála jak solný sloup, roztrhal mi kalhoty za dva tisíce a zkuste hádat, kolik mi páníček zaplatil .... Takže asi tak. A důchodci? Někteří jsou protivové, ale myslím, že byli protivní i za mlada Jediný kde se jich bojím je na parkovišti u obchodů. Jak vidím slabé červené auto v základu, zdrhám. Na svýho miláčka jsem se namakala a nehodlám si to od nějakého dědka zničit.