Ahoj,
můj nejmladši bratr se nešťastně zamiloval do naší společné kamarádky, která je o 7 let starší. Je to vidět z každého jeho pohledu na ni, neustále komentuje, jak je krásná, křehká, chytrá, že měla smutné oči, nebylo jí dobře... atd. a snaží se být tam, kde je ona. Nikdy jí to neřekl. Ona o něm vůbec takto neuvažuje. Mně se přiznal, až když jsem na něj uhodil, vysvětluji mu, že je to marné, aby se s ní nekontaktoval. Ji jsem žádal o totéž, byla zaskočená, tvrdila, že jsou jen přátelé. Když se bratr dozvěděl, že jsem s ní o něm mluvil, řekl, že jsem jí ublížil a měsíc mi nebral telefon. Několikrát se opil a dělal jí scény v noci u domu, vzala ho k sobě a ráno poslala domů. Snažila se mu vysvětlit, aby se na ni neupínal, ale on svou zamilovanost popřel a jen opakoval "to není pravda, nedělěj to". Tato situace už trvá rok a půl! Vidím na něm, jak je nešťastný, měl, pokud vím, jen 2 krátké vztahy na sex. Jinak je můj bratr atraktivní VŠ a netrpí žádnou psychickou poruchou (abych předešel spekulacím). Co bychom pro něj mohli udělat? Jak mu máme pomoct, aby to pochopil? Nepomohlo ani odloučení, když byl 4 měsíce na stud.pobytu v zahraničí, první věc po návratu byla, že za ní jel do lázní - "na výlet".
Stalo se mi něco podobného - neopětovaná láska ke staršímu muži mi vydržela několik let. Když jsi slepě zamilovaný, tak se pořád utěšuješ, že naděje umírá poslední, a třeba se do tebe ten druhý jednou opravdu zamiluje, i když ti okolí tvrdí opak. I když mi ten muž nijak nedaval naději ani me nijak nesváděl, neudělal ani opačnou věc - neposlal mě někam, což by mi možná tehdy pomohlo. Choval se ke mě vždy neutrálně. Takže bratrovi by pomohla asi jiná žena, čas nebo tvrdé odmitnutí ze strany té ženy (případne partnera té ženy, pokud je zadaná). Držím palce!
Rosee
nekolik let?
Cituji Rosee: tvrdé odmitnutí ze strany té ženy
to je asi problém, ona se vyjádřila jednoznačně, ale určitě ne tvrdě
Bimbou:
Ano, několik let, konkrétně 10. Pustilo mě to, až když jsem poznala, že nemáme nic společného, hlavně ne společnou budoucnost a on se konečně vyjádřil - odmítavě, i když ne tvrdě. Ale vím, co tvůj bratr cití - má pořád naději, že se to změní, a je zaslepený, neposlouchá okolí. Zkus přesvědčit tu ženu, aby si s ním pořádně promluvila a jasně mu vysvětlila, že jejich vztah nemá budoucnost. A pokud v tom lítá takhle hodně, možná to tvrdé odmítnutí bude nutné... i když by pak možná hrozilo, že by citíl, že ztratil smysl života a udělal by nějakou hloupost (i když píšeš, že netrpí psychickou poruchou, emoce jsou někdy velice silné a nidky nevíš, jak se ten druhý zachová)
Souhlasím s Rosee - ona by mu to měla důrazně vysvětlit, že není naděje.. že někoho má... pro ní je to nepřiajtelné...A myslím, že by bylo vhodné,aby jí nevídal...
Ale to co popisuješ si troufám říct, že už je trochu pro odborníka...
My ženy jsme trochu jiné - Rosee to drželo rok,ale opíjet se, neustále toho druhého komentovat, vyhledávat, dělat zcény u baráku...
Evidentně to nezvládá... Neívm - poradila bych se s odobrníkem...Každý jsem jiný a obávala bych se,aby neudělal nějakou hloupost..
Takováhle závislost na jiném člověku již není normální.
Cituji Bruce78: Rosee to drželo rok
Vyrozuměl jsem, že 10 let.
Cituji Bruce78: ale opíjet se
to se stalo za ten 1,5 rok asi 3-4x, "nezvládání" mi dělá starosti hlavně v tom, že měl mnoho příležitostí a nezajímají ho jiné ženy. Mohl mít dávno perspektivní vztah s nějakou hodnou vrstevnicí...
Rosee
a za těch 10 let jsi neměla žádné vztahy (myslím naplněné, déletrvající)?
Bimbou
Právě že vůbec (jeden nápadník tu byl, ale toho jsem zas nechtěla já), byla jsem hodně mladá, když jsem mu "propadla", a nejsem zrovna typ, který se lehce seznamuje. Až na konci těch 10 let jsem měla za sebou 2 "úlety" - každopádně i to přispělo k tomu, že jsem se postupně odmilovala. Přece jen reálný zážitek je lepší než fantazírování o někom.
A někdy je ta fantazie lepší než reálný zážitek.
Bimbou
Jsem se uťukla - pardon ..
Každopádně já bych to nepodceňovala ... Závislost na jiném člověku není zdravá a v takové míře už vůbec ne - někdo to zvládne,ale jiný nemusí...
Tak prostě přiveďte mezi sebe nějakou, která by se mu mohla líbit a třeba se zaláskuje ..
Cituji Rosee: Právě že vůbec (jeden nápadník tu byl, ale toho jsem zas nechtěla já), byla jsem hodně mladá, když jsem mu "propadla", a nejsem zrovna typ, který se lehce seznamuje. Až na konci těch 10 let jsem měla za sebou 2 "úlety"
To jsi mně nepotěšila, ani jsem nepomyslel, že by to mohlo trvat tak dlouho, nemám s tím zkušenost. On měl ty dva úlety stejně tak a jediné, k čemu to vedlo bylo, že to podle mně rozhodilo ty slečny, které si slibovaly víc. Z Tvého příběhu chápu, že to potřebuje čas, ale že to může být tolik.... to může být i do 40 sám
Cituji Bruce78: Tak prostě přiveďte mezi sebe nějakou, která by se mu mohla líbit a třeba se zaláskuje
on má sám řadu takových příležitostí, ale jen je srovnává s ní, dokonce si myslím, že ty 2 epizody proběhly jen proto, aby ji přesvědčil, že s ní chce být jen kamarád a ona ho neodstřihla. Bohužel, ona se přesvědčit nechala. Tvrdí, že když se chová jako kamarád, nic od ní nechce, nemůže mu zabouchnout dveře před nosem.... K psychologovi ho nedostanem a sám nejsem přesvědčen, že by to bylo k čemu.
Cituji Bimbou: aby ji přesvědčil, že s ní chce být jen kamarád a ona ho neodstřihla. Bohužel, ona se přesvědčit nechala
Takže pokud se ona k němu jako ke kamarádovi, tak on má pořád naději, že se to změní. Že se do něj časem zamiluje. Jak říkám, naděje umirá poslední, já měla také pořád naději. Asi by ho měla odstřihnout úplně. Zkus ji přesvědčit, aby si s bratrem promluvila
U mě to také souviselo s tím, že jsem byla v pubertě a měla tak nízké sebevědomí, že jsem byla přesvědčená, že by mě žádný chlap stejně nikdy nechtěl, takže jsem se ani nesnažila žádného zaujmout, a čekala na toho svého vysněného, až si mě všimne.
Cituji Rosee: Takže pokud se ona k němu jako ke kamarádovi, tak on má pořád naději, že se to změní. Že se do něj časem zamiluje. Jak říkám, naděje umirá poslední, já měla také pořád naději. Asi by ho měla odstřihnout úplně. Zkus ji přesvědčit, aby si s bratrem promluvila
Pardon,ale nemůžu se zbavit dojmu,že pomalu vinu za to,že dospělý člověk neumí přijmout realitu může ta slečna.(podle toho co čtu)
Pokud jsem správně četla,slečna nebo paní,se k tomu již vyjádřila a přímo jemu,co víc má dělat?Proč by měla přátelství úplně utnout?Čím mu dává neustále naději?Snad s ním už mluvila a i jak čtu jeho bratr mu vše vysvětlil.Ten kdo se má vzpamatovat je on,navíc pak před ní dělá že je ok,tak proč má vše řešit druhá strana?Ta přeci nějaký problém nemá.
Cituji Bimbou: Co bychom pro něj mohli udělat? Jak mu máme pomoct, aby to pochopil?
Nic,on se musí vzpamatovat sám,buď realitu přijme a nebo bude dál žít ve lživé naději.Je to dospělý člověk.JE.Stejně jak je vidět nic neslyší a nevidí,jen to co sám chce.Bohužel ,ale je to tak,nikdo to za něj nevyřeší.
Bimbou
tak mi to připomíná , víš jaká láska vydrží nejvíc a má nejvíc emocionálního náboje ?? ta neopětovaná [/b[b]]nenaplněná!
Co každého přitahuje ??Vždy to co nemůže mít idealizuješ si , přibarvuješ v představách a proto se od toho nedokážeš emocionálně odpoutat , ale přejde ho to, to mi věř až potká tu správnou bude konec snění. Já tohle kdysi zažila a kdo ne a věř , že mě to drželo taky hodně dlouho.
Spíš by mi zajímalo, jestli ho ta dotyčná opravdu nechce, bo jí nepřitahuje, a možná za jiných podmínek by si s ním i ráda začala
tedy rozumně, třeba by ho chtěl jako on chce jí, - jenže jste všichni přátelé, má špatný pocit z toho, že bratr je mladší . . . .
ono říkat někomu, budeme jen kamarádi, a pak ho pustit k sobě domů?
třeba v tom ta nákonnost může být i oboustranná, jen tam jsou předsudky
popravě, nevím, proč ses do toho míchal - i když mi do toho nic není -
a jemu jí a jí jeho rozmlouval - zakázané ovoce chutná nejlépe
bratr teď může mít pocit, že se mu víc jak zdrávo pleteš do života a o to víc se může upoutávat k té starší kamarádce - žes ta zeď, která jim brání ve vztahu
ono zamilovaná člověk je velmi zranitelný, jen se podívej na Julii a Romea
Cituji matadi: Spíš by mi zajímalo, jestli ho ta dotyčná opravdu nechce, bo jí nepřitahuje, a možná za jiných podmínek by si s ním i ráda začala
no,já tedy pochopila,že dotyčná se vyjádřila jasně.
Cituji matadi: ono říkat někomu, budeme jen kamarádi, a pak ho pustit k sobě domů?
Co je na tom špatného?Právě je to kamarád-tak ho nenechám opilého ječet venku,to není její problém,ale jeho,on nemá jasno a ví jak se věci mají,nechápu,proč by měla "ona" zničit přátelství,jen proto,že ON je zamilovaný,ať to teda ukončí on,ona evidentně důvod nemá.
Cituji matadi: třeba v tom ta nákonnost může být i oboustranná, jen tam jsou předsudky
Moc tomu nerozumím,proč a jaké předsudky?Ale neznám je,to je fakt,i když si myslím,že tím to nebude,nemám z toho co jsem četla ten pocit.
Cituji matadi: popravě, nevím, proč ses do toho míchal - i když mi do toho nic není
Ano,to také nechápu,ale ...
Cituji matadi: ono zamilovaná člověk je velmi zranitelný,
Bohužel,ale to je život a každý se s tím musí poprat sám.
V tomto nemůže radit nikdo,dotyčný se musí vzpamatovat sám a připustit si realitu,však jednou tu pravou potká
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.